-
1 कृ
kṛi
Ā. 2. sg. kṛishé;
impf. 2. andᅠ 3. sg. ákar, 3. sg. rarely ákat ṠBr. III, XI ;
3. du. ákartām;
pl. ákarma, ákarta ( alsoᅠ BhP. ix), ákran (aor., according to Pāṇ. 4-2, 80 Kāṡ.);
Ā. ákri RV. X, 159, 4 and 174, 4,
ákṛithās RV. V, 30, 8,
ákṛita ( RV.);
akrātām ( ṠāṇkhṠr.), ákrata ( RV. AV.):
Impv. kṛidhí ( alsoᅠ MBh. I, 5141 and BhP. VIII),
kṛitám, kṛitá;
Ā. kṛishvá, kṛidhvám;
Subj. 2. andᅠ 3. sg. kar pl. kárma, kárta andᅠ kartana, kran;
Ā. 3. sg. kṛita RV. IX, 69, 5,
3. pl. kránta RV. I, 141, 3:
Pot. kriyāma RV. X, 32, 9 ;
pr. p. P. (nom. pl.) krántas Ā. krāṇá. cl. 1. P. kárasi, kárati, kárathas, káratas, káranti;
Ā. kárase, kárate, kárāmahe:
impf. ákaram, ákaras, ákarat (aor., according to Pāṇ. 3-1, 59):
Impv. kára, káratam, káratām:
Subj. káram, kárāṇi, káras, kárat, kárāma, káran;
Ā. karāmahai;
pr. p. (f.) kárantī (Naigh.) III. cl. 5. P. kṛiṇómi, - ṇóshi, - ṇóti, kṛiṇuthás, kṛiṇmás andᅠ kṛiṇmasi, kṛiṇuthá, kṛiṇvánti;
Ā. kṛiṇvé, kṛiṇushé, kṛiṇuté, 3. du. kṛiṇvaíte RV. VI, 25, 4 ;
pl. kṛiṇmáhe, kṛiṇváte:
impf. ákṛiṇos, ákṛiṇot, ákṛiṇutam, ákṛiṇuta andᅠ - ṇotana RV. I, 110, 8,
ákṛiṇvan;
Ā. 3. sg. ákṛiṇuta pl. ákṛiṇudhvam, ákṛiṇvata:
Impv. kṛiṇú orᅠ kṛiṇuhí orᅠ kṛiṇutā́t, kṛiṇótu, kṛiṇutám, kṛiṇutā́m, 2. pl. kṛiṇutá orᅠ kṛiṇóta orᅠ kṛiṇótana, 3. pl. kṛiṇvántu;
Ā. kṛiṇushvá, kṛiṇutā́m, kṛiṇvā́thām, kṛiṇudhvám:
Subj. kṛiṇávas, - ṇávat orᅠ - ṇávāt, kṛiṇávāva, - ṇávāma, - ṇávātha, - ṇávatha, - ṇávan;
Ā. kṛiṇávai (once - ṇavā RV. X, 95, 2),
kṛiṇavase ( alsoᅠ ṠvetUp. II, 7 v.l. - ṇvase), kṛiṇavate, kṛiṇávāvahai, kṛiṇávāmahai, 3. pl. kṛiṇávanta ( RV.) orᅠ kṛiṇavante orᅠ kṛiṇvata ( RV.):
Pot. Ā. kṛiṇvītá;
pr. p. P. kṛiṇvát (f. -vatī́) Ā. kṛiṇvāṇá. IV) cl. 8. (this is the usual formation in the Brāhmaṇas;
Sūtras, andᅠ in classical Sanskṛit) P. karómi
(ep. kurmi MBh. III, 10943 R. II, 12, 33);
kurvás, kuruthás, kurutás, kurmás < kulmas in an interpolation after RV. X, 128 >,
kuruthá, kurvánti;
Ā. kurvé, etc., 3. pl. kurváte (Pāṇ. 6-4, 108-110):
impf. akaravam, akaros, akarot, akurva, etc.;
Ā. 3. sg. akuruta pl. akurvata:
Impv. kuru, karotu (in the earlier language 2. andᅠ 3. sg. kurutāt, 3. sg. alsoᅠ BhP. VI, 4, 34),
kuruta orᅠ kurutana Nir. IV, 7 ;
Ā. kurushva, kurudhvam, kurvátām:
Subj. karavāṇi, karavas, - vāt, - vāva orᅠ - vāvas (Pāṇ. 3-4, 98 Kāṡ.),
- vāma orᅠ - vāmas ( ib.), - vātha, - van;
Ā. karavai, kuruthās, karavāvahai ( TUp. ;
- he MBh. III, 10762),
karavaithe, - vaite (Pāṇ. 3-4, 95, Kāṡ),
- vāmahai (- he MBh. R. I, 18, 12):
Pot. P. kuryām Ā. kurvīya (Pāṇ. 6-4, 109 and 110) ;
pr. p. P. kurvát (f. -vatī́);
Ā. kurvāṇá:
perf. P. cakā́ra, cakártha, cakṛivá, cakṛimá, cakrá (Pāṇ. 7-2, 13) ;
Ā. cakré, cakriré;
p. cakṛivas (acc. cakrúsham RV. X, 137, 1);
Ā. cakrāṇa ( Vop.): 2nd fut. karishyáti;
Subj. 2. sg. karishyā́s RV. IV, 30, 23 ; 1st fut. kártā:
Prec. kriyāsam:
aor. P. Ved. cakaram RV. IV, 42, 6,
acakrat RV. IV, 18, 12, ácakriran RV. VIII, 6, 20 ;
Ā. 1. sg. kṛiske RV. X, 49, 7 ;
Class. akārshīt Pāṇ. 7-2, 1 Kāṡ. ;
(once akārashīt BhP. I, 10, 1);
Pass. aor. reflex. akāri andᅠ akṛita (Pāṇ. 3-1, 62 Kāṡ.):
Inf. kártum, Ved. kártave, kártavaí, kártos ( seeᅠ ss.vv.);
ind. p. kṛitvā́, Ved. kṛitvī́ < RV. > andᅠ kṛitvā́ya TS. IV, V ;
to do, make, perform, accomplish, cause, effect, prepare, undertake RV. etc.;
to do anything for the advantage orᅠ injury of another (gen. orᅠ loc.) MBh. R. etc.;
to execute, carry out (as an order orᅠ command) ib. ;
to manufacture, prepare, work at, elaborate, build ib. ;
to form orᅠ construct one thing out of another (abl. orᅠ instr.) R. I, 2, 44 Hit. etc.. ;
to employ, use, make use of (instr.) ṠvetUp. Mn. X, 91 MBh. etc.. ;
to compose, describe R. I ;
to cultivate Yājñ. II, 158 (cf. Mn. X, 114);
to accomplish any period, bring to completion, spend
(e.g.. varshāṇidaṡacakruḥ, « they spent ten years» MBh. XV, 6 ;
kshaṇaṉkuru, « wait a moment» MBh. ;
cf. kritakshaṇa);
to place, put, lay, bring, lead, take hold of (acc. orᅠ loc. orᅠ instr. e.g.. ardháṉ-kṛi, to take to one's own side orᅠ party, cause to share in (gen.;
seeᅠ 2. ardhá);
haste orᅠ pāṇau-kṛi, to take by the hand, marry Pāṇ. 1-4, 77 ;
hṛidayena-kṛi, to place in one's heart, love Mṛicch. ;
hṛidi-kṛi, to take to heart, mind, think over, consider Rājat. V, 313 ;
manasi-kṛi id. R. II, 64, 8 Hcar. ;
to determine, purpose <ind. p. - sikṛitvā orᅠ - si-kṛitya> Pāṇ. 1-4, 75 ;
vaṡe-kṛi, to place in subjection, become master of Mn. II, 100);
to direct the thoughts, mind, etc. ( mánas RV. Mn. MBh. etc.. ;
orᅠ buddhim Nal. XXVI, 10 orᅠ matim MBh. R. orᅠ bhāvam < ib. >, etc.)
towards any object, turn the attention to, resolve upon, determine on
(loc. dat. inf., orᅠ a sentence with iti e.g.. māṡokemanaḥkṛithāḥ,
do not turn your mind to grief Nal. XIV, 22 ;
gamanāyamatiṉcakre, he resolved upon going R. I, 9, 55 ;
alābuṉsamutsrashṭuṉmanaṡcakre, he resolved to create a gourd MBh. III, 8844 ;
drashṭātavâ̱smî ̱timatiṉcakāra, he determined to seeᅠ him MBh. III, 12335);
to think of (acc.) R. I, 21, 14 ;
to make, render (with two acc. e.g.. ādityaṉkāshṭhāmakurvata, they made the sun their goal AitBr. IV, 7) RV. ṠBr. etc.;
to procure for another, bestow, grant (with gen. orᅠ loc.) RV. VS. ṠBr. etc.. ;
Ā. to procure for one's self, appropriate, assume ṠBr. BṛĀrUp. Mn. VII, 10 etc.. ;
to give aid, help any one to get anything (dat.) RV. VS. ;
to make liable to (dat.) RV. III, 41, 6 ṠBr. IV ;
to injure, violate (e.g.. kanyāṉ-kṛi, to violate a maiden) Mn. VIII, 367 and 369 ;
to appoint, institute ChUp. Mn. ;
to give an order, commission Mn. R. II, 2, 8 ;
to cause to get rid of, free from (abl. orᅠ - tas) Pāṇ. 5-4, 49 Kāṡ. ;
to begin (e.g.. cakreṡobhayitumpurīm, they began to adorn the city) R. II, 6, 10 ;
to proceed, act, put in practice VS. ṠBr. AitBr. etc.;
to worship, sacrifice RV. ṠBr. Mn. III, 210 ;
to make a sound ( svaram orᅠ ṡabdam) MBh. III, 11718 Pāṇ. 4-4, 34 Hit.),
utter, pronounce (often ifc. with the sounds phaṭ, phut, bhāṇ, váshaṭ, svadhā́, svā́hā, hiṉ), pronounce any formula (Mn. II, 74 and XI, 33) ;
(with numeral adverbs ending in dhā) to divide, separate orᅠ break up into parts (e.g.. dvidhā-kṛi, to divide into two parts, ind. p. dvidhākṛitvā orᅠ dvidhā-kṛitya orᅠ - kāram Pāṇ. 3-4, 62 ;
sahasradhā-kṛi, to break into a thousand pieces);
(with adverbs ending in vat) to make like orᅠ similar, consider equivalent (e.g.. rājyaṉtṛiṇa-vatkṛitvā, valuing the kingdom like a straw Vet.);
(with adverbs ending in sāt)
to reduce anything to, cause to become, make subject
( seeᅠ ātma-sāt, bhasma-sāt) Pāṇ. 5-4, 52ff. ;
The above senses of kṛi may be variously modified orᅠ almost infinitely extended according to the noun with which this root is connected, as in the following examples:
sakhyaṉ-kṛi, to contract friendship with;
pūjāṉ-kṛi, to honour;
rājyaṉ-kṛi, to reign;
snehaṉ-kṛi, to show affection;
ājñāṉ orᅠ nideṡaṉ orᅠ ṡāsanaṉ orᅠ kāmaṉ orᅠ yācanāṉ orᅠ vacaḥ orᅠ vacanaṉ orᅠ vākyaṉ-kṛi, to perform any one's command orᅠ wish orᅠ request etc.;
dharmaṉ-kṛi, to do one's duty Mn. VII, 136 ;
nakhāni-kṛi, « to clean one's nails» seeᅠ kṛita-nakha;
udakaṉ Mn. Yājñ. R. Daṡ. orᅠ salilaṉ R. I, 44, 49 kṛi, to offer a libation of Water to the dead;
to perform ablutions;
astrāṇi-kṛi, to practise the use of weapons MBh. III, 11824 ;
darduraṉ-kṛi, to breathe the flute Pāṇ. 4-4, 34 ;
daṇḍaṉ-kṛi, to inflict punishment etc. Vet. ;
kālaṉ-kṛi, to bring one's time to an end i.e. to die;
ciraṉ-kṛi, to be long in doing anything, delay;
manasā (for - si seeᅠ above) kṛi, to place in one's mind, think of, meditate MBh. ;
ṡirasā-kṛi, to place on one's the head;
mūrdhnā-kṛi, to place on one's head, obey, honour
Very rarely in Veda AV. XVIII, 2, 27,
but commonly in the Brāhmaṇas, Sūtras,
andᅠ especially in classical Sanskṛit the perf.
forms cakāra andᅠ cakre auxiliarily used to form the periphrastical perfect of verbs, especially of causatives e.g.. āsāṉcakre, « he sat down» ;
gamayā́ṉcakāra, « he caused to go» < seeᅠ Pāṇ. 3-1, 40 ;
in Veda some other forms of kṛi are used in a similar way, viz. pr. karoti ṠāṇkhṠr. ;
impf. akar MaitrS. and Kāṭh. ;
3. pl. akran MaitrS. and TBr. ;
Prec. kriyāt MaitrS. ( seeᅠ Pāṇ. 3-1, 42);
according to Pāṇ. 3-1, 41, alsoᅠ karotu with vid>
Caus. kārayati, - te,
to cause to act orᅠ do, cause another to perform, have anything made orᅠ done by another
(double acc. instr. andᅠ acc. < seeᅠ Pāṇ. 1-4, 53 >
e.g.. sabhāṉkāritavān, he caused an assembly to be made Hit. ;
rāja-darṡanaṉmāṉkāraya, cause me to have an audience of the king;
vāṇijyaṉkārayedvaiṡyam, he ought to cause the Vaiṡya to engage in trade Mn. VIII, 410 ;
naṡakshyāmikiṉcitkārayituṉtvayā, I shall not be able to have anything done by thee MBh. II, 6);
to cause to manufacture orᅠ form orᅠ cultivate Lāṭy. Yājñ. II, 158 MBh. etc.. ;
to cause to place orᅠ put, have anything placed, put upon, etc.
(e.g.. taṉcitrapaṭaṉvāsa-gṛihebhittāvakārayat,
he had the picture placed on the wall in his house Kathās. V, 30) Mn. VIII, 251. ;
Sometimes the Caus. of kṛi is used for the simple verb orᅠ without a causal signification
(e.g.. padaṉkārayati, he pronounces a word Pāṇ. 1-3, 71 Kāṡ. ;
mithyāk-, he pronounces wrongly ib. ;
kaikeyīmanurājānaṉkāraya, treat orᅠ deal with Kaikeyī as the king does R. II, 58, 16):
Desid. cíkīrshati (aor. 2. sg. acikīrshīs ṠBr. III), ep. alsoᅠ - te, to wish to make orᅠ do, intend to do, design, intend, begin, strive after AV. XII, 4, 19 ṠBr. KātyṠr. Mn. etc.. ;
to wish to sacrifice orᅠ worship AV. V, 8, 3:
Intens. 3. pl. karikrati (pr. p. kárikrat seeᅠ Naigh. II, 1 and Pāṇ. 7-4, 65),
to do repeatedly RV. AV. TS. ;
Class. carkarti orᅠ carikarti orᅠ carīkarti Pāṇ. 7-4, 92 Kāṡ.,
alsoᅠ carkarīti orᅠ carikarīti orᅠ carīkarīti orᅠ cekrīyate < ib. Sch. Vop. >;
+ cf. Hib. caraim, « I perform, execute» ;
ceard, « an art, trade, business, function» ;
sucridh, « easy» ;
Old Germ. karawan, « to prepare» ;
Mod. Germ. gar, « prepared (as food)» ;
Lat. creo, ceremonia;
κραίνω, κρόνος
2) cl. 3. P. p. cakrát (Pot. 2. sg. cakriyās;
aor. 1. sg. akārsham AV. VII, 7, 1 orᅠ akārisham RV. IV, 39, 6),
to make mention of, praise, speak highly of (gen.) RV. AV.:
Intens. (1. sg. carkarmi, 1. pl. carkirāma, 3. pl. carkiran;
Impv. 2. sg. carkṛitā́t andᅠ carkṛidhi;
aor. 3. sg. Ā. cárkṛishe) id. RV. AV. (cf. kārú, kīrí, kīrtí.)
3) to injure, etc. seeᅠ 2. kṛī
to make the sound kharaṭa Pāṇ. 5-4, 57 Kāṡ. ;
P. - karoti, to make straight ib.
-
2 chapped
lõhenenud, pragunenud (huuled külmas) -
3 сырой
120 П (кр. ф. \сыройр, \сыройра, сыро, сыры)1. rõske, niiske; \сыройрое помещение rõske ruum, \сыройрая комната rõske tuba, \сыройрой воздух rõske v niiske õhk, \сыройрой климат niiske kliima, \сыройрая погода rõske v niiske ilm, \сыройрое лето niiske v vihmane suvi, \сыройрое бельё niiske pesu, \сыройрой пол niiske põrand, \сыройрые дрова märjad v toored puud, \сыройрая трава märg rohi;2. (без кр. ф.) toor-, toores (ka ülek.), keetmata, töötlemata; \сыройрой материал (1) toores materjal, (2) ülek. toores asi (näit. käsikiri), \сыройрая руда toormaak, \сыройрая нефть toornafta, \сыройрое масло toorõli, \сыройрые овощи toores aedvili, \сыройрой картофель toores kartul, \сыройрое мясо toores liha, \сыройрая вода toores v keetmata vesi, \сыройрой вариант рассказа ülek. jutustuse toorvariant, \сыройрой хлеб nätske v tainane leib, в \сыройром виде toorelt;3. kõnek. ülek. (haiglaselt) lihav v paks (inimene); ‚лежать в \сыройрой земле maamullas v maa all v külmas hauas olema -
4 холод
4 (род. п. ед. ч. холода и холоду) С м. неод.1. (бeз мн. ч.) külm; дрожать от \холода külmast värisema v lõdisema, ёжиться от \холода külmast kössi tõmbuma, посинеть от \холода külmast siniseks minema, терпеть v испытывать \холод и голод külma ja nälga tunda saama, поставить на \холод külma kätte panema, держать продукты на \холоде toiduaineid külmas hoidma, пахнуло \холодом hoovas külma õhku v külma v jahedat, три градуса \холода kolm kraadi külma, полюс \холода geogr. külmapoolus;2. külm, pakane; жестокий v лютый \холод käre v vali külm v pakane, собачий \холод kõnek. hirmus v kole külm, зимние холода talvekülmad, (talve)pakane, на \холоде v холоду pakase v külma käes, прийти с \холода pakase v külma käest tulema, наступили холода külmad ilmad on käes, tulid (talve)külmad;3. (бeз мн. ч.) külmavärin(ad); его бросает то в жар, то в \холод tal on vaheldumisi külm ja kuum, tal käivad kuuma- ja külmahood, по спине пробежал \холод külmavärin v külmajudin käis v jooksis üle selja;4. (бeз мн. ч.) ülek. jahedus, külmus, jäisus, ükskõiks2us; могильный \холод hauakülmus, отнестись с \холодом к кому kellesse jahedalt v külmalt suhtuma, от него веет \холодом temast hoovab jahedust v uhkab jäisust, ta on jahedus ise
См. также в других словарях:
Names of European cities in different languages: C–D — v · d · … Wikipedia
Old Prussians — Pruteni redirects here. For the commune in Făleşti district, Moldova, see Pruteni, Făleşti. Prussians redirects here. Prussians may also refer to citizens of the former German state of Prussia. The Prussian tribes in the context of the other… … Wikipedia
Chelmno — Original name in latin Chemno Name in other language Campo di sterminio di Chelmno, Campo di sterminio di Chemno, Chelmno, Chelmno nad Wisla, Chemno, Chemno nad Wis Ekstermejo Chelmno, Ekstermejo Chemno, Helmno, KHELMNO, Khelmno, Kulm, Kulmas,… … Cities with a population over 1000 database
lihis\ 2 — lihakauppa Rinteen lihis oli Pengerkadun kulmas … Suomen slangisanakirjaa