-
61 Πραμνιος
ὁ (sc. οἶνος) Arph. = Πράμνειος οἶνος -
62 Χιος
I.Anth. Χῖος ἥ Хиос ( остров у берегов Ионии с городом того же названия) Hom., Her., Thuc. etc.II.I3хиосский(ναῦς Thuc.; ἄνθρωπος Dem.; οἶνος Arph.)
Χ. ἀοιδός Theocr. = ὍμηροςIIὅ1) хиосец Her., Thuc.,2) (sc. οἶνος) хиосское вино Arph., Anth.3) (sc. βόλος) хиосский бросок (самый неудачный при игре в кости Anth.) -
63 thymites
thymitēs, ae, m. (thymites vinum, n.) Col. vin aromatisé de thym. - [gr]gr. θυμίτης: préparé avec du thym --- θυμίτης οἶνος: vin aromatisé de thym.* * *thymitēs, ae, m. (thymites vinum, n.) Col. vin aromatisé de thym. - [gr]gr. θυμίτης: préparé avec du thym --- θυμίτης οἶνος: vin aromatisé de thym.* * *Thymites, pen. prod. vinum, Ex thymo confectum: ea forma dictum vt Absynthites. Colum. Vin de thym. -
64 vinum
cătorchītes (vīnum), n. vin de figues. - [gr]gr. κατορχίτης οἶνος.* * *cătorchītes (vīnum), n. vin de figues. - [gr]gr. κατορχίτης οἶνος.* * *Vinum, vini. Martial. Vin.\Vinum cui nihil aetatis accessit. Cels. Vin nouveau.\Vina, Pluraliter. Cic. Vins.\Media aetas vini. Plin. Quand le vin est en sa boisson.\Certamen mite vini. Tibul. Le doulx et gratieux combat de boire d'autant, et qui buvera le plus.\Pernicies vini, lymphae. Catul. La mort au vin est l'eaue.\Plenus vini. Cic. Yvre.\Doliare vinum. Vlpian. Qui est dedens le tonneau, Vin entonné, Vin qui est és muis.\Vinum vetustate edentulum. Plaut. Qui ne mord ne rue, Qui a perdu son aspreté par estre gardé, Vin vieil.\Molle. Virgil. Qui n'est point rude ne aspre.\Castrare vina saccis. Plin. Couler ou passer du vin par un sac ou par une chausse, pour rompre une partie de sa force.\Coacescit vetustate vinum. Cic. Devenir aigre.\Collectum vinum. Plin. Cueilli, Vendengé.\Diffusum vinum ex oenophoro. Cic. Versé.\Euanescunt vetustate vina. Cic. Se passent, Perdent leur force et vertu.\Ferre vetustatem dicuntur vina, Vide FERO. Cic. Estre de garde.\Fugiens vinum. Cic. Qui se passe.\Fundere vina pateris. Virgil. Verser dedens les tasses.\Dulci mala vino lauere. Horat. Laver et effacer tout chagrin et soulci par boire bon vin, Se desfascher et desennuyer.\Leuare vino curasque sitimque. Ouid. Alleger ses soulciz et sa soif par vin.\Mersus vino et madens. Seneca. Yvre.\Pressa vina. Horat. Pressoirez.\Sepulti vino conticuere. Virgil. Yvres.\Quies sequitur vina. Ouid. Apres bu dodo.\Sumere vinum meracius. Cic. Boire vin sans eaue. -
65 вино
вино с το κρασί, ο οίνος* белое \вино το άσπρο κρασί· красное \вино το κόκκινο κρασί' столовое \вино το επιτραπέζιο κρασί десертное \вино το γλυκό κρασί* * *сτο κρασί, ο οίνοςбе́лое вино́ — το άσπρο κρασί
кра́сное вино́ — το κόκκινο κρασί
столо́вое вино́ — το επιτραπέζιο κρασί
десе́ртное вино́ — το γλυκό κρασί
-
66 Tmolus
Tmōlus, ī, m. (Τμῶλος), ein an Wein u. Safran reiches Gebirge in Lydien, wo der Paktolus entspringt, eine Fortsetzung des Taurus, bei Saides, jetzt Bozdag, Plin. 5, 110. Verg. georg. 1, 56. Ov. met. 2, 217; 11, 151 sqq.: ders. Timōlus, Ov. met. 6, 15; 11, 86; vgl. Plin. 5, 110 (nach dem Timolus die urspr. Form war.) – Auf ihm lag eine gleichnamige Stadt, die durch ein Erdbeben (19 n. Chr.) unterging. Tac. ann. 2, 47. – Der Gott dieses Gebirges, Ov. met. 11, 156. – Dav.: A) Tmōlius, a, um (Τμώλιος), tmolisch, terra, Ov.: quibus Tmolius (Τμώλιος. sc.οινος) assurgit, Wein, der am Tmolus wächst, Verg. – B) Tmōlītēs, ae, Akk. ēn. m., vom Berge Tmolus, subst., a) ein Bewohner des Berges Tmolus, ein Tmolite, Tmolites ille vicanus, Cic. Flacc. 8. – b) (sc. οινος) der Wein vom Berge Tmolus, tmolischer Wein, Vitr. 8, 3, 12. Plin. 14, 74 (wo Dat. Tmoliti). -
67 vinum
vīnum, ī, n. (οινος aus οινος, dah. in der Vulgärspr. auch vīnus, ī, m., Petron. 41, 12; vgl. Schol. Bern. Verg. georg. 2, 98), I) eig. u. meton.: 1) eig.: vinum album, Plaut. u. Varro fr.: vinum alienigena (Ggstz. vinum patriae), SC. vet.: asperum, Ter.: atrum, Plaut.: russum, Vopisc.: austerum, Colum.: bonum, Varro u. Gell.: Chium, Scrib. Larg.: cibarium, ordinärer, Varro fr.: doliare, Faßwein = junger, noch nicht abgezogener Wein, ICt.: dulce, Hor.: Falernum, Cic.: firmum, Gell.: fugiens, in Gärung übergehender, Cic.: indigena, Plin.: iucundum, Gell.: lene, Ter.: leve, Cic.: mensale, gewöhnlicher Tischwein, Vopisc.: mutatum, umgeschlagener, Hor.: nigrum, Varro fr.: novum, Varro fr. u. Cic.: odoratum, Plin. u. Lact.: semen vino proximum gustu, von weinartigem Geschmack, Plin.: vinum tenue, Ov.: vetus, Varro fr., Cic. u. Lact. – vini, somni, stupri plenus, Cic.: vino vel infusus (begossen) vel aspersus (angegossen) = betrunken od. angetrunken, Macr. – vini minister, Mundschenk, Sen. ep. 47, 5 (7): a vinis, Aufseher der Weinvorräte, Corp. inscr. Lat. 6, 8527: u. so adiutor a vinis, Gehilfe des Aufsehers über die Weinvorräte, Vizeaufseher, Corp. inscr. Lat. 6, 5062 u. 9091. – vinus (s. oben) mihi in cerebrum abiit, Petron.: bibere vinum, Sen.: defaecare vinum, Colum. u. Plin.: non omne vinum vetustate coacescit, Cic.:————suave vinum de duro fieri, Pallad.: defundere (abgießen, abziehen) mutatum vinum, Hor.: defundere vinum e pleno (vom vollen Fasse), Lucil. fr.: degustare vinum, Cato u. ICt.: diffundere vinum de doliis, de seriis, auf mehrere Gefäße abziehen, umfüllen, Colum.: u. so vinum in amphoras, in cados, ICt.: edormire nocturnum omne vinum, Gell.: evanescit vinum vetustate, Cic.: exhalare vinum, Cic.: exhausisse tantum vini in Hippiae nuptiis, ut etc., Cic.: male ferre (schlecht vertragen) vinum, Cic.: incalescere vino, Liv.: vino madere, Plaut. u. Sen.: obruere se vino, sich im W. überladen, Cic.: u. so vino epulisque obrui (v. einem Knaben), Nep.: in convivio procedere in multum vini, im Weine ziemlich viel tun, Liv.: redolere vinum (v. Speisebrocken), Cic.: servare vinum in vetustatem, bis er alt wird, Cato: sumere (zu sich nehmen) vinum, vinum meracius, Cic. – Plur. vina, teils = Weinsorten, zB. Cato r.r. 147 u. 148, 2. Cic. Tusc. 5, 13. Plin. 13, 27. Hor. sat. 2, 8, 38: vina tot consulum regionumque, Sen. ep. 114, 26; teils übh. Wein, zB. Sen. nat. qu. 4, 13, 3. Plin. 14, 35. Fronto de fer. Als. 3. p. 224, 19 N. Lucr. 2, 391. Verg. ecl. 5, 71. Hor. carm. 1, 11, 6. Ov. met. 8, 274. Vgl. Neue-Wagener Formenl.3 1, 600. Fritzsche Hor. sat. 2, 8, 15. – 2) meton.: a) der Wein = die Weintrauben, vinum pendens, Cato r.r. 147 (148): vinum priusquam coctum est pendet putidum, Plaut.————trin. 526: vinum legere (lesen), Varro LL. 5, 94 u. 6, 16. – b) der Wein = die Weinstöcke, locus vino optimus, Cato r.r. 6, 4: vinum conserere, serere, Cato r.r. 6, 4 (u. daraus Varro r.r. 1, 25. Plin. 14, 46). – c) der Wein = das Weintrinken, intemperantia vini, Liv.: vino lustrisque confectus, Cic.: in vino immodestus, Ter.: vini parcus, Suet. u. (Ggstz. ad cibum promptus) Treb. Poll.: vini parcissimus, Suet.: in vinum pronior, Liv.: vino ultra modum deditum esse, Sen.: ad vinum diserti, Cic.: in vino ridere, Cic.: ex vino vacillare, Cic. fr.: in popinis, alea, vino tempus aetatis omne consumpsisse, Cic.: festo die invitatio benigna et hilaritas iuvenalis utrosque in vinum traxit, machte, daß beide Gesellschaften wacker tranken, Liv.: oft per vinum, infolge des Weintrinkens, in der Trunkenheit, zB. neque per vinum umquam ex me exoritur discidium in convivio, Plaut.: quae fieri solere concedimus sive in quiete sive per vinum sive per insaniam, Cic.: Demetrius per vinum, quod excluderetur, paulisper vociferatus in convivium redit, Liv.: per vinum lapsus est, Sen. – II) übtr., aus Früchten usw. gemachter Wein, Fruchtwein, Obstwein, vinum palmeum, Plin.: vinum ex fico, Plin.: ex malis, Pallad.: de malis granatis, Pallad.: de piris, Pallad.: vinum palmis exprimere, Plin. -
68 κρασί
κρασί τοвиноЭтим.< κρασίον < κράσις «смешивание», означает разбавление вина (οίνος) водой (νερό), то есть κεκραμένον οίνον «разбавленное вино». Слово κρασί — получило широкое распространение и стало означать любой вид и сорт вина. Древнее слово οίνος — осталось в церковном лексиконе в значении «вина для осуществления таинства причащения» -
69 вино
-а, πλθ. вина ουδ.κρασί, οίνος•молодое вино το καινούργιο κρασί•
старое вино παλιό κρασί•
красное вино το κοκκινέλι•
сладкое вино γλυκό κρασί•
пенистое ή играющее вино ο αφρώδης οίνος•
разбабленное вино νερομένο κρασί.
-
70 γλυκύς
A- ῆα Herod.4.2
), ύ (- ύν IG14.1890
), sweet to the taste or smell,νέκταρ Il.1.598
;οἶνος Epich.124
, etc.;γλυκὺ ὄζειν Cratin.Jun. 1
, prob. in Crates Com.2; opp. ὀξύς, Hp.Vict.2.55; opp. δριμύς, Plu. 2.708e: mostly metaph., even in Hom., pleasant, delightful, ἵμερος, ὕπνος, Il.3.139, Od.2.395;γ. αἰών 5.152
, Hdt.7.46;πόλεμος γλυκίων γένετ' ἠὲ νέεσθαι Il.2.453
; , cf. Pi.N.5.2, E.Med. 1036, etc.; γλυκύ [ἐστι], c. inf., A.Pr. 698, Alex. 210;θανεῖν γλύκιστον B.3.47
;ὅτῳ.. μηδὲν ἦν ἰδεῖν γλυκύ S.OT 1335
(lyr.), cf. 1390.b of water, sweet, fresh, Xenoph.1.8, etc.; opp. πικρός, Hdt.4.52; opp. ἁλμυρός, Arist.Mete. 355a33, etc.2 after Hom. (but v. supr.), of persons, sweet, dear, γλυκεῖα (v.l. -ῆα)μᾶτερ Sapph. 90
; : c. inf.,γ. φρὴν συμπόταισιν ὁμιλεῖν Pi.P.6.52
; freq. in epitaphs, IG14.1472 ([comp] Sup.), etc.; also (ii A. D.); ὦ γλυκύτατε my dear fellow, Ar.Ach. 462, cf. Ec. 124; sts. in bad sense, simple, silly, ὡς γ. εἶ! Pl.Hp.Ma. 288b; also applied κατ' ἀντίφρασιν to a swine, Gal.18(2).611; γλυκὺ πνεῖον, of mustard, Matro Conv.90.II as Subst., ὁ γ. (sc. οἶνος) grape-syrup, Alex. 59, 172.14, Arist.Pr. 875b2, Herod.6.77, POxy.1088.51; alsoτὸ γ. Nic.Al. 386
, POxy. 234ii6 (ii/iii A. D.).b of the eye of Polyphemus, Theoc.6.22.2 ἡ γ., = γλυκύρριζα, Thphr.HP9.13.2. -
71 θερμαντικός
Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > θερμαντικός
-
72 καρηβαρικός
II causing headache,οἶνος Hp.Acut.50
, Arist.Fr. 106;νότος Hp.Aph.3.5
:—so [suff] κᾰρηβᾰρ-ίτης [pron. full] [ῑ], ου, ὁ, οἶνος Sch.Ar.Pl. 808.Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > καρηβαρικός
-
73 Λέσβος
Λέσβ-ος, ἡ, Lesbos, Il.24.544, Od.4.342, etc.; the seventh in magnitude of islands known to the Greeks, Alex.268.6:—hence Adv. [suff] Λεσβ-όθεν,A from Lesbos, Il.9.664; [suff] Λεσβ-όθι, at Lesbos, EM25.15:—Adj. [full] Λέσβιος, α, ον, Sapph.92, Hdt.1.23, etc.: prov., μετὰ Λέσβιον ᾠδόν, of those who are judged second best, Cratin.243; Λέσβιον κῦμα or κυμάτιον, v. κῦμα 1.3, A.Fr.78, Vitr.4.6.2; so τὸ Λέσβιον (without κ.) PCair.Zen. 445.11 (iii B.C.);Λεσβία οἰκοδομία Arist.EN 1137b30
;Λ. πώματος οὐκ ἔστιν ἄλλος οἶνος ἡδίων πιεῖν Alex.274
, cf. Philyll.24; ἡδίων ὁ Λ. (sc. οἶνος), with a play on words, indicating a preference for Theophrastus (of Lesbos) over Eudemus (of Rhodes), Arist. ap. Gell.13.5.II Λέσβιον, τό,1 part of a ship, ἡ δευτέρα τρόπις acc. to Poll.1.85. -
74 Μάρεια
Μάρεια [pron. full] [ᾰρ], [dialect] Ion. gen. and dat. Μαρέης, Μαρέῃ, ἡ, Marea in Lower Egypt, Hdt.2.18,30, Th.1.104.II a lake near it, Str.17.1.7; more commonly called ἡ Μαρεῶτις ([etym.] λίμνη), ibid.:—also ὁ Μαρεώτης ( [etym.] οἶνος) Id.17.1.14: [full] Μαρεωτικὸς ([etym.] οἶνος) PFay.134.6 (iv A.D.), cf.PRyl. 227.26 (iii A.D.). -
75 οἰνάριον
II a little wine, Diocl.Fr.141, Epict.Ench.12, Sor.1.64, AP 11.189 (Lucill.).III colloq. for οἶνος, Thphr.Char.17.2, PEleph. 13.5 (iii B. C.) : pl., PCair.Zen. 373 (iii B. C.), Ostr.Bodl. iii 369.IV = ἄμπελος, Gal.19.125.Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > οἰνάριον
-
76 Πράμνειος
Πράμνειος οἶνος, ὁ, Pramnian wine, Il.11.639, Od.10.235; also [full] Πράμνιος, Hp.Mul.1.52, Ar.Eq. 107, Fr. 317. Phryn. Com.65;AΠ. οἶνος Αέσβιος Ephipp.28
(but from Icarus acc. to Eparchides ap.Ath.1.30b, from Smyrna acc. to Plin.HN14.54); raisin-wine, Dsc.5.6.Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > Πράμνειος
-
77 στυφός
A astringent,οἶνος Gp.6.11.2
([comp] Comp.), but σ. οἶνος,= viscidus, Gloss., and so perh. Gp.l.c.: metaph., Νεμέσεως ἀστὴρ.. τῇ γεύσει ς. Vett.Val.2.23. -
78 σῖτος
σῖτος, ὁ, heterocl. pl. σῖτα, τά, Xenoph.2.8, Hdt.4.128, 5.34 (neut. sg. σῖτον only Delph.3(5).3 ii 19 (iv B.C.)):—A grain, comprehending both wheat ([etym.] πυρός ) and barley ([etym.] κριθή), ἐν [Ἰθάκῃ] σ. ἀθέσφατος ἐν δέ τε οἶνος γίγνεται Od.13.244
; περὶ σίτου ἐκβολήν about the shooting of the corn into ear, Th.4.1; τοῦ σ. ἀκμάζοντος at its ripening, Id.2.19;πρὶν τὸν σ. ἐν ἀκμῇ εἶναι Id.4.2
;τὸν νέον σ. σὺν τῇ καλάμῃ ἀποκείμενον X.An.5.4.27
; σ. ἀληλεσμένος or - εμένος ground corn, Hdt.7.23, Th.4.26;σ. ἀπηλοημένος D.42.6
;σῖτον ἐσαγαγεῖν Th.2.6
, etc.;σ. ἐπείσακτος D.18.87
; σίτου εἰσαγωγή, ἐξαγωγή, Arist.EN 1133b9, IG12.57.35;συγκομιδή X.HG7.5.14
;ἐγδοχεία PMich.Zen.23
(iii B.C.); comprehending πυρός, κριθή, ὄλυρα, and φακός, PTeb.66.41 (ii B.C.);περὶ τοῦ σ. καὶ τοῦ σησάμου PMich.Zen.43.3
(iii B.C.); ὁ σ. καὶ τὰ λάχανα as examples of πόα, Thphr.HP1.3.1.2 food made from grain, bread, opp. flesh-meat,σ. καὶ κρέα Od.9.9
, 12.19, cf. Hdt.2.168; σῖτον ἔδοντες, a general epith. of men as opp. to beasts, ὅσσοι νῦν βροτοί εἰσιν ἐπὶ χθονὶ σ. ἔδ. Od.8.222, cf. 9.89; of savages, who eat flesh only,οὐδέ τι σῖτον ἤσθιον Hes.Op. 146
; of civilized men,σῖτον καὶ σπείρουσι καὶ σιτέονται Hdt.4.17
;σωρὸν σίτου κεχυμένον Id.1.22
;ἐσθίειν ἐπὶ τῷ σ. ὄψον X.Mem.3.14.2
; κάρδαμον ἔχειν ἐπὶ τῷ ς. Id.Cyr.1.2.11; πίνειν ὕδωρ ἐπὶ τῷ ς. ib.6.2.27, cf. Plu. Them.29, with Id.2.328f.3 in a wider sense, food, as opp. to drink,σ. ἠδὲ ποτής Od.9.87
, cf. Il.19.306;σ. καὶ οἶνος Od.3.479
, Il.9.706;σ. καὶ μέθυ Od.4.746
, etc.; even of porridge ([etym.] κυκεών), 10.235;σῖτα καὶ ποτά Hdt.5.34
, X.An.2.3.27;σ. ποιεῖν καὶ οἶνον Pl.R. 372a
;ἄκμηνος σίτοιο Il.19.163
, cf. A.Fr. 182; εὐνὴ καὶ ς. Od. 20.130, cf. Il.24.129;ὕπνον καὶ σ. αἱρεῖσθαι Th.2.75
; provisions,σῖτα ἀναιρέεσθαι Hdt.4.128
;παρέχειν σῖτα καὶ νέας Id.7.21
; παρέχειν μέχρι τριάκοντα ἡμερῶν ς. Foed. ap. Th.5.47.4 rarely of beasts, fodder, Hes.Op. 604, E.HF 383 (lyr.), X.Eq.4.1.—In the general sense of food, Prose writers prefer the dim. form σιτία, τά.II in [dialect] Att. Law, allowance of grain made to widows and orphans. σῖτον διδόναι, ἀποδιδόναι, D.27.15, 28.11, Arist.Ath.56.7.2 δίκην σίτου δικάσασθαι, bring an action under the Athen. Corn-law against regraters and monopolists, Is.3.9, cf. D.59.52.4 public distribution of corn in Rome, Lat. frumentatio,τὸν ἐπὶ τοῦ σίτου ὄντα ἐν Ῥώμῃ Arr.Epict.1.10.2
. -
79 τιτρώσκω
τιτρώσκω, Hp.VC11 ([voice] Act. and [voice] Pass.), Pl.Phlb. 13c, X.Cyr.5.4.5; [dialect] Ep. [tense] pres. [full] τρώω (v. infr. 3); [tense] fut.Aτρώσω Thgn.1287
, Hp.Mul.2.133, E.Cyc. 422, ([etym.] κατα) X.HG2.4.15: [tense] aor.ἔτρωσα Il.23.341
, Pi.N.10.60, Antipho 3.2.4; Cret. [tense] aor. subj. τρωώσῃ, part. τρωωσάντων, Historia 5.219,220 ([place name] Gortyn): [tense] pf.τέτρωκα Ach.Tat.2.22
: [tense] plpf.ἐτετρώκει Philostr. Her.2.18
:—[voice] Pass., [tense] fut.τρωθήσομαι Pl.Cri. 51b
; also in med. formτρώσομαι Il.12.66
: [tense] aor.ἐτρώθην Hp.VC11
, E.Andr. 616: 3 [tense] fut.τετρώσομαι Luc.Nav.37
: [tense] pf. [voice] Pass.τέτρωμαι Hdt.8.18
, Pi.P.3.48, etc.:— wound, Il.23.341, Od.16.293, etc.;χαλκῷ μέλη τετρωμένοι Pi.P.3.48
;θνῄσκοντας ἢ τετρωμένους A.Th. 242
(for Ag. 868, v. τετραίνω); τὸ ἀκόντιον.. ἔτρωσεν αὐτόν Antipho 3.2.4
; τιτρώσκεται τὸν μηρόν is wounded in the thigh, Hdt.6.5;εἰς τὴν γαστέρα X.An.2.5.33
: c. acc. cogn., τρῶσαι φόνον inflict a death- wound, E.Supp. 1205; τετρωμένους καιρίους (v.l. -ίας) .2 generally, damage, injure, τινα Hecat.30 J.; τ. πολλὰς [τῶν νεῶν] Th.4.14;αἱ ἡμίσεαι τῶν νεῶν τετρωμέναι Hdt.8.18
; τ. ᾠόν break it, Arist.HA 562b20.3 metaph., of wine, do one a mischief,οἶνός σε τρώει μελιηδής, ὅς τε καὶ ἄλλους βλάπτει Od.21.293
;τρώσει νιν οἶνος E.Cyc. 422
; so of love,ἐπεί μ' ἔρως ἔτρωσεν Id.Hipp. 392
; οἱ καλοὶ τ. X.Mem.1.3.13; of a person, τρώσασαν ἡμᾶς having injured us, E.Hipp. 703;τὰ παραδείγματα ἡμᾶς οὐδὲν τιτρώσκει Pl.Phlb. 13c
;διχοστασίη τρώει γένος Call.Dian. 133
:— [voice] Pass.,τετρωμένος τὴν ψυχήν D.S.17.112
.4 = συνουσιάζω, A.Fr. 44; cf. τρώζω.5 γυναῖκα τίκτουσαν ἢ τιτρωσκομένην ( τρωσκ- cod. θ ) in childbirth or miscarriage, Hp.Morb.1.5.Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > τιτρώσκω
-
80 φοινίκινος
Aφοῖνιξ B. 11
) = φοινικήϊος 1, of the date-palm, φ. μύρον palm-unguent, Antiph.106.4; οἶνος ὁ φ. palm-wine, Ephipp. 24; without οἶνος, Id.8.2;φ. καρποί PHamb.5.11
(i A.D.); φοινικίνη, ἡ, name of a plaster, Gal.13.375.b made of palm-wood, Ath.Mech. 17.14.II Φοινίκινος, η, ον, Phoenician,ἡ Φ. νόσος
elephantiasis,Gal.
19.153.Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > φοινίκινος
См. также в других словарях:
οινός — οἰνός, ὁ (Α) [οίνη (II)] η οίνη* (II) … Dictionary of Greek
οἶνος — the ace masc nom sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
οίνος — ο (ΑΜ οἶνος) 1. το οινοπνευματούχο ποτό που παράγεται από τη ζύμωση τού γλεύκους τών νωπών σταφυλιών, το κρασί (α. οἶνος εὐφραίνει καρδίαν ἀνθρώπου», ΠΔ β. «άκρατος οίνος» ανέρωτο κρασί γ. «ρητινίτης οίνος») 2. το ποτό που παράγεται από τη ζύμωση … Dictionary of Greek
Οἶνος ἦν ἀληθής. — οἶνος ἦν ἀληθής. См. Вся правда в вине … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
Οἰνος, ὦ φίλε παῖ, καὶ ἀλάθεα. — οἰνος, ὦ φίλε παῖ, καὶ ἀλάθεα. См. Вся правда в вине … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
Οἶνος... ἀνθρώποις δίοπτρον. — οἶνος... ἀνθρώποις δίοπτρον. См. Вся правда в вине … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
οίνος — ο οινοπνευματώδες ποτό που παράγεται από το χυμό του σταφυλιού, αλλ. κρασί … Νέο ερμηνευτικό λεξικό της νεοελληνικής γλώσσας (Новый толковании словарь современного греческого)
Ἀνδρὸς δ’οἶνος ἔδειξε νοον. — ἀνδρὸς δ’οἶνος ἔδειξε νοον. См. Вся правда в вине … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
Κάτοπτρον... ἐστ’ οἶνος νοῦ. — См. Вся правда в вине … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
οἶνε — οἶνος the ace masc voc sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
οἶνοι — οἶνος the ace masc nom/voc pl … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)