-
1 yerga
-
2 yerga
-
3 yerga
ind→ link=erguir erguir{ -
4 yerga etc
-
5 yer
(the) earth, ground, floor; place, space yer osti/qora/qaro yer (fig.) grave. yer bo’l to enter one’s grave. yer o’p to kiss the ground (at s.o.’s feet). qaro yer qil to humiliate. burnini yerga ishqa to rub s.o.’s nose in the dirt. yerga ur to put down, castigate. yerga ursa, osmonga sapchiydi extremely rowdy, wild. yuzini yerga qarat to shame, to humiliate. yerga qo’y to bury, to inter. na yerga va na ko’kka ishonadi to wait on hand and foot, to not trust to anyone. yo’q yerdagi imaginary; excessive, needless. yerdan bichib olgandek extremely short. bu yer here. shu yer here; there. yer o’choq cooking stove built in the ground -
6 erguir
v.to raise.* * *Present IndicativePast IndicativePresent SubjunctiveImperfect SubjunctiveFuture SubjunctiveImperativeirgue, yergue (tú), irga, yerga (él/Vd.), irgamos (nos.), erguid (vos.), irgan, yergan (ellos/Vds.).* * *verb* * *1. VT1) (=levantar) to raise, lifterguir la cabeza — (lit) to hold one's head up; (fig) to hold one's head high
2) (=enderezar) to straighten2.See:* * *1.verbo transitivo (liter) < cabeza> to raise, lift; < cuello> to straighten; < orejas> to prick up2.* * *1.verbo transitivo (liter) < cabeza> to raise, lift; < cuello> to straighten; < orejas> to prick up2.* * *vt( liter); ‹cabeza› to raise, lift; ‹cuello› to straighten; ‹orejas› to prick up■ erguirse( liter)1 «persona» to stand upse irguió para responder a las acusaciones he stood up o ( frml) rose to answer the accusations2 «edificio/torre» to risese yergue majestuosamente sobre la ciudad it rises majestically above the cityel pabellón se erguía en el centro del jardín the pavilion rose up o stood in the middle of the garden* * *
erguir ( conjugate erguir) verbo transitivo (liter) ‹ cabeza› to raise, lift;
‹ cuello› to straighten
erguirse verbo pronominal (liter) [ persona] to stand up;
[edificio/torre] to rise
erguir verbo transitivo to erect, lift up
' erguir' also found in these entries:
Spanish:
irguieron
- yerga
* * *♦ vt[cabeza] to raise; [cuerpo, espalda] to straighten* * *v/t1 raise, lift* * *erguir {31} vt: to raise, to lift up* * *erguir vb to lift up -
7 pied
nm.1. oyoq (oyoqning oshiqdan pastki qismi); doigts de pied oyoq barmoqlari; pied plat yassi oyoqlik; se fouler le pied oyog‘ini chiqarib olmoq; loc. être pieds nus, nu-pieds oyoqyalang, yalangoyoq bo‘lmoq; passer une rivière à pied sec daryodan oyog‘ini ho‘l qilmay o‘ tmoq; de pied en cap boshdan oyoq; mettre pied à terre tushmoq; avoir un pied dans la tombe bir oyog‘i yerda, bir oyog‘i go‘rda bo‘lmoq; coup de pied tepki; recevoir un coup de pied tepki yemoq; loc.fam. tu es bête comme tes pieds o‘lgiday ahmoqsan; j'ai joué comme un pied men juda yomon chaldim; marcher sur les pieds de qqn. birovga hurmatsizlik qilmoq; casser les pieds (de, à qqn) birovga mijg‘ovlik qilmoq; ça te fera les pieds bu senga yaxshigina dars bo‘ladi; mettre les pieds dans le plat ishni pachavasini chiqarmoq; je n'y ai jamais mis les pieds men u yerga oyoq ham bosmaganman; il s'est levé du pied gauche u chap yoni bilan turibdi; pieds et poings liés oyoq-qo‘li bog‘langan; faire des pieds et des mains pour + inf. biror narsa qilish uchun kuyib pishmoq; attendre qqn. de pied ferme biror kishini dadillik bilan kutmoq; au pied levé tayyorgarliksiz2. loc. (sur, à, en) sur ses pieds, sur un pied oyoqda, tik turib; retomber sur ses pieds qiyin ahvoldan manfaat bilan chiqib olmoq; sur pied oyoqda; dès cinq heures, il est sur pied soat beshdan beri, u oyoqda; mettre sur pied une entreprise korxonani oyoqqa turg‘izmoq; à pied piyoda; allons-y à pied piyoda ketdik; course à pied yugurish; il a été mis à pied u ishdan haydalgan, bo‘shatilgan edi; à pieds joints juft oyoqlab; en pied bor bo‘yicha; un portrait en pied bor bo‘yicha chizilgan rasm; aux pieds de qqn. birovning oldida (egilib, bukilib); se jeter, tomber aux pieds de qqn. birovning oyog‘iga yiqilmoq, bosh urmoq, yolvormoq3. loc. avoir pied suvni bo‘ylaganda oyog‘i yerga tegib turmoqlik; perdre pied oyog‘i yerga yetmaslik; lâcher pied yon bermoq, chekinmoq4. avoir bon pied, bon oeil hali bardam bo‘lmoq; pied à pied qadam-baqadam5. oyoq, oyoq tomoni, poya, etak, tag, pastki qism; le pied et la tête d'un lit karavotning bosh va oyoq tomoni; caler le pied d'une échelle narvonning oyog‘ini mahkam joylamoq; le pied du mur devorning tagi, pastki qismi; la maison est au pied de la colline uy tepalikning tagida, etagida; typogr. le pied d'une lettre literaning pastki qismi, asosi; loc. être à pied du mur burchakka qisib qo‘yilgan bo‘ lmoq, biror narsa qilishga majbur qilib qo‘yilgan bo‘ lmoq; être au PIED-À-TERRE PIGEON pied d'oeuvre ishning oldida bo‘lmoq; fruits vendus sur pied daraxtning shoxida, terilmasdan burun sotilgan meva6. tuyoq (qassobxonalarda sotiladigan qismi); pieds de veau, de mouton, de porc buzoq, qo‘y, cho‘chqa tuyog‘i7. band, dasta, shoxcha, poya; pied de vigne tok, tok zangi; des pieds de salade salatning bandlari8. oyoq, poya; un verre à pied rumka; pied de table stolning oyog‘ i; fig. prendre son pied o‘rnashib olmoq9. fut (0,324 mga teng uzunlik o‘lchovi); loc.fig. il aurait voulu être (à) cent pieds sous terre u yer yorilmadiyu, yerga kirib ketmadi; vx. il tirait un nez d'un pied de long u umidsizlikka tushgan va xijolat bo‘lib qolgan edi10. anglo-saksonlarda uzunlik o‘lchovi; miliya (0,3048 m); aeronavtikada xalqaro balandlik o‘lchovi; l'avion vole à 10 000 pieds samolyot 10 000 milya balandlikda uchmoqda11. au pied de la lettre so‘zma-so‘z, aynan; prendre son pied maza, huzur qilmoq, rohatlanmoq; quel pied! maza, rohat! c'est le pied bu juda maza12. sur (le, un) pied -day, darajasida; être traité, reçu sur le pied de -day, darajasida muomala qilinmoq, qabul qilinmoq; sur un pied d'égalité bir xil darajada, teng; armée sur le pied de guerre jangovor shtatdagi armiya; au petit pied qisqa, qulochkashlamay13. pied à coulisse qalinlik va diametrni o‘lchaydigan asbob14. poét. turoq; les pieds d'un vers latin lotin tilidagi she'rning turog‘i.bot.adj. maymoq. -
8 mettre
I vt.1. qo‘ymoq, joylamoq, tashlamoq; mettez cela ici, là, autre part buni bu yerga, u yerga, boshqa joyga qo‘ying; mettre sur ustiga qo‘ymoq; mettre dans ichiga qo‘ymoq, kiritmoq; mettre du vin en bouteilles vinoni shishalarga quymoq; mettre en terre yerga o‘ tqazmoq, ko‘mmoq; mettre à un endroit joylamoq; mettre près, auprès de yaqinlashtirmoq; mettre ses mains derrière le dos qo‘lini orqasiga qilmoq2. joylamoq; mettre un enfant sur sa chaise bolani kursiga o‘ tqazmoq; mettre qqn. sur la route biron kishiga yo‘l ko‘rsatmoq; fig. mettre qqn. sur la voie biron kishini yo‘lga solmoq3. joylamoq, qo‘yib qo‘ymoq; il a mis son fils en pension u bolasini pansionga joyladi; mettre en place joyiga, olib qo‘ymoq; mettre qqn. à la porte biron kishini haydab chiqarmoq; loc. mettre au monde, au jour dunyoga keltirmoq4. kiyib yurmoq, taqib yurmoq; mettre des gants qo‘lqop kiyib yurmoq5. qo‘shmoq, solmoq, taqmoq; mettre un ingrédient dans un plat ovqatga massaliq solmoq; elle s'est mis une barrette dans les cheveux u sochiga to‘g‘nog‘ich taqdi6. joylamoq, joylashtirmoq, o‘rnatmoq; mettre le couvert, la table dasturxon yozmoq, stol tuzamoq; il a fait mettre l'électricité dans la grange u omborxonaga elektr tushirtirdi7. (à) sarflamoq, qo‘shmoq; mettre du soin à se cacher, de l'énergie à faire qqch. yashirinish tashvishini qilmoq, biron ishni qilish uchun kuch-quvvat sarflamoq; loc. il y a mis du sien u yonidan to‘ladi8. (dans, en, à) solmoq, qo‘ymoq (ichiga); mettre de grands espoirs en qqn. biron kishiga katta umid bog‘lamoq9. (à) belgilamoq, aniqlamoq (baho, narx haqida), sarflamoq; mettre plusieurs jours à faire qqch. biror narsa qilish uchun bir necha kun sarflamoq; y mettre le prix narxini belgilamoq, to‘lamoq10. qo‘zg‘amoq, tug‘dirmoq, sabab bo‘lmoq; il a mis le désordre, le trouble partout u hamma joyda tartibsizlik, notinchlik tug‘dirdi11. yozmoq, yozib qoldirmoq; mettre son nom sur un album albomda o‘z nomini yozib qoldirmoq; fam. mettons que o‘ylaymizki, niyat qilamizki, mo‘ljallaymizki, taxmin qilamizki12. loc.fam. mettre les bouts, les voiles juftakni rostlamoq, urmoq; on les met juftakni uramiz13. yangi bir holatga qo‘ymoq; mettre qqn. debout birovni tikka qilib qo‘ymoq; mettre bas, à bas qulatmoq; mettre bas tug‘moq (hayvonga nisbatan); la chienne a mis bas it tug‘di14. ma'lum bir holatga keltirmoq; voulez-vous mettre le loquet, le verrou? ilmoqni tushirib, zulfinni surib solib qo‘ya olasizmi?15. yangi bir holatga qo‘ymoq, o‘tkazmoq; mettre du blé en gerbe bug‘doyni bog‘lamoq; mettre un texte en français matnni fransuz tiliga tarjima qilmoq; mettre à holatga qo‘ymoq, solmoq; mettre un bassin à sec hovuzning suvini quritmoq16. mettre qqch. ou qqn. dans, en, à qo‘ymoq, keltirmoq (biror holatga); mettre en état tayyor holatga keltirmoq; mettre en contact uchrashtirmoq; mettre en présence muhayyo qilmoq; mettre en lumière, en cause oshkor qilmoq, xavf ostiga qo‘ymoq; mettre au point un appareil de photo fotoapparatni tayyor holatga keltirmoq; mettre qqn. à mort birovni qatl qilmoq; mettre en mouvement harakatga keltirmoq; mettre en vente savdoga qo‘ymoq; mettre en oeuvre harakatga keltirmoq, ishga solmoq, amalga oshirmoq17. biror narsani ishga solmoq, harakatga keltirmoq; il met la radio à partir de six heures du matin u radioni ertalabgi soat oltidan boshlab qo‘yadiII se mettre vpr.1. joylashmoq, joy olmoq, joy egallamoq, o‘tirmoq, yotmoq; mets-toi dans ce fauteuil, sur ce canapé bu kresloga, bu divanga o‘tir; se mettre à la fenêtre deraza yoniga turmoq; elle s'est mise au lit u o‘rniga yotdi; se mettre à l'abri o‘zini panaga olmoq; loc. ne plus savoir où se mettre o‘zini qayerga qo‘yarini bilmay qolmoq2. joylashgan, qo‘yilgan bo‘lmoq; je ne sais pas où se mettent les assiettes men tarelkalarni qayerga qo‘yilishini bilmayapman3. bo‘lmoq; elle s'est mise en colère u achchiqlandi; uning jahli chiqdi; elles se sont mises d'accord ular kelishib olishdi4. ma'lum holatni egallamoq; se mettre à genoux tiz cho‘kmoq; se mettre en civil grajdancha, oddiy hayotga o‘ tmoq5. se mettre à qilishni boshlamoq, kirishmoq; se mettre au travail ishga kirishmoq; se mettre aux mathématiques matematikani o‘rganishga kirishmoq; se mettre à faire qqch. biror narsa qilishni boshlamoq6. loc. n'avoir rien à se mettre kiygiday narsasi bo‘lmaslik7. fam. do‘pposlashmoq; qu'est-ce qu'ils se mettent! nega ular do‘pposlashishyapti! -
9 ravaler
vt. tozalamoq, ta'mirlamoq, qirmoq, suvog‘ini tushirmoq; ravaler un mur devorni ta'mirlamoq.I vt.litt. kamsitmoq, yerga urmoq, xo‘rlamoq, pasaytirmoq; ravaler la dignité humaine inson qadrini yerga urmoq; se sentir ravalé au rang d'une bête o‘zini hayvon darajasiga tushirilganday his qilmoqII se ravaler vpr. kamsitilmoq, yerga urilmoq, xo‘rlanmoq, pasaytirilmoq.vt.1. qayta yutmoq, og‘zidagini yutmoq; ravaler sa salive so‘lagini yutmoq; loc. faire ravaler à qqn. ses paroles biror kishini o‘z so‘zini qaytarib olishga majbur qilmoq2. ichiga yutmoq, ko‘rsatmaslik; ravaler sa colère, son dégoût g‘azabini, nafratini ichiga yutmoq. -
10 teg
v.t. to touch; to move, to affect; to annoy, to disturb, to hit home; to hit; to stick or adhere to; to reach. boshi yostiqqa tegsa if he falls ill. yelkasi yerga tegmagan unbeaten (in wrestling). hamiyatga teg to be an affront to one’s honor. chakkaga tegdi to get on one’s nerves, to make one sick (of hearing, etc.). labi labiga tegmay/tegmasdan quickly, without stopping for breath (of talking). oyog’i yerga tegmaydi (running) quickly. peshanasi devorga tegdi to be remorseful. tegdi/tegib qoldi to blow one’s top, to get upset. +dan tegkan mad (enthusiastic) about. qo’li qo’liga tegmaydi quickly, with dexterity. qo’li tegmay to have no time to get around to s.t. (tegdir /tegiz /tekkiz, tegizil /tekkizil, tegil, tegish)teg coll.s. tag -
11 atterrissage
nm.1. av. qo‘nish, yerga qo‘nish; un atterrissage forcé majburan yerga qo‘nish; train d'atterrissage shassi (samolyotning aerodromda yurushi, uchishi, qo‘nishida xizmat qiladigan g‘ildirakli qismi); piste d'atterrissage uchish va qo‘nish polosasi, chizig‘i2. mar. pristanga kelib to‘xtash (kema). -
12 avilir
I vt.1. xo‘rlamoq, kamsitmoq, yerga urmoq, tahqirlamoq2. qadrqimmatini tushirmoq, ketqizmoq, qadrsiz qilib yubormoq, beqadr, xor qilmoqII s'avilir vpr. o‘zini yerga urmoq, o‘z qadr-qimmatini yo‘qotmoq; xor bo‘lmoq, xo‘rlanmoq; isnodga qolmoq; il s'est avili par ses lâchetés o‘zining noma'qul xatti-harakati bilan isnodga qoldi. -
13 culture
nf.1. madaniyat, ma'rifat, o‘qimishlilik; culture des lettres adabiyotni o‘rganish; manque de culture madaniyatsizlik, nodonlik; de grande culture juda, yuqori madaniyatli; culture physique jismoniy tarbiya2. yerni ishlash, yerga ishlov berish; culture parcellaire tarqoq yer (o‘zga xo‘jalik yerlari ichida joylashgan parcha-parcha yer lar); grande culture, grosse culture yirik yer xo‘jaligi, katta, ko‘p, yirik yerga ega bo‘ lish3. ekin, ekish, o‘stirish, yetishtirish, parvarish qilish, ko‘paytirish (o‘simlik, ari, bakteriya)4. agr. ekinlar; cultures industrielles texnika ekinlari; cultures céréalières don ekinlari; cultures d'automne kuzgi ekinlar; cultures maraîchères sabzavotchilik, sabzavotkorlik. -
14 débarquer
I vt.1. kemani qirg‘oqqa yaqin qo‘ymoq; paroxoddan tushmoq, yerga tushmoq, oyoq qo‘ymoq2. yukdan bo‘shtmoq, yuk tushirmoq3. desant tashlamoq, tushirmoq4. tushmoq (qirg‘oqqa)II vi.1. paroxoddan tushmoq, yerga tushmoq, oyoq qo‘ymoq2. kemadan bo‘shab ketmoq3. birovnikiga tushmoq, mehmon bo‘lmoq4. fig. faktni, holatni inkor etmoq. -
15 dégrader
I vt.1. joyini almashtirmoq, mansab, amaldan mahrum qilmoq, bo‘shatib yubormoq, unvonini pasaytirmoq, harbiy unvon va medallaridan mahrum qilmoq2. kamsitmoq, yerga urmoq, sharmanda qilmoq3. buzmoq, zararlanmoq, ziyon yetkazmoq, chirimoqII se dégrader vpr.1. kamsitilmoq, yerga urilmoq2. nasl buzilib bormoq, yo‘q bo‘lib ketmoq, tubanlashmoq, yomonlashib bormoq3. buzilmoq, sasimoq, aynimoq, irimoq, urilmoq, eskirmoq, puturdan ketmoq, chirimoq. -
16 déshonorer
I vt.1. badnom qilmoq, nomini bulg‘amoq, obro‘yini to‘kmoq, sharmanda qilmoq, uyatga qoldirmoq, isnod keltirmoq, yuzini yerga qaratmoq, nomusini yerga bukmoq, yomonga chiqarmoq, qoralamoq2. xunuklashtirmoq, buzmoq, rasvo qilmoq, zarar, shikast yetkazmoq, ishdan chiqarmoqII se déshonorer vpr. o‘zini sharmanda qilmoq, badnom bo‘lmoq, isnodga qolmoq. -
17 écraser
I vt.1. ezmoq, ezib yubormoq; majaqlamoq, pachaqlamoq, yanchmoq, yanchib yubormoq; g‘ijimlamoq; écraser le pied oyog‘ini bosib, ezib olmoq2. fig. tor-mor keltirmoq, yakson qilmoq; bostirmoq; écraser l'ennemi dushmanni yakson qilmoq3. fig. og‘ir ish yuklab qiynamoq, malollik keltirmoq, urintirmoq; écraser qqn. de travail biror kimsani ish bilan ko‘mib tashlamoq4. boshqalardan ustunligini namoyish qilib, o‘ziga qoyil qoldirmoq, tan berdirmoq; bo‘ysundirmoq; écraser qqn. de son luxe biror kimsani o‘zining hasham, zeb-ziynatiga tan berdirmoqII s'écraser vpr.1. ezilmoq, ezilib qolmoq, yalpaymoq, yapaloqlashmoq, yapaloq, pachaq bo‘lib qolmoq; cette pêche s'est écrasée en tombant shaftoli yerga tushib ezilib ketdi2. parchalanmoq, chilparchin bo‘lmoq, urilmoq; un avion s'est écrasé au sol samolyot yerga qulab tushdi; le camion s'est écrasé contre un arbre mashina daraxtga kelib urildi3. fam. tiqilinchda qolmoq, siqilmoq. -
18 enfouir
I vt.1. yerga ko‘mmoq, yerga ko‘mib tashlamoq2. yashirmoq; enfouir une lettre dans un tiroir xatni stol tortmasiga yashirmoqII s'enfouir vpr.1. ko‘milmoq, ko‘milib olmoq2. yashirinmoq. -
19 enterrer
vt.1. ko‘mmoq, dafn etmoq; on l'a enterré au cimetière du village uni qishloqdagi qabristonga dafn qildilar2. fig. butunlay unutib yubormoq, esdan chiqarmoq, bag‘ridan o‘ tmoq; yo‘q qilmoq; enterrer un projet loyihani esdan chiqarib yubormoq3. yerga ko‘mmoq, yerga ko‘mib tashlamoq; enterrer un trésor dans son jardin xazinani bog‘iga ko‘mib qo‘ymoq. -
20 humiliation
nf.1. kamsitish, xo‘rlash, yerga urish, kamsitilish, xo‘rlanish, tahqirlanish, xo‘rlik, haqorat, tahqir, so‘kish2. o‘zini past tutish, tavoze, o‘zini o‘zi kamsitish, xo‘rlash, yerga urish.
См. также в других словарях:
ERGUIR — (Del lat. erigere.) ► verbo transitivo/ pronominal 1 Levantar y poner derecha una cosa: ■ erguí el cuello para verlo mejor. SINÓNIMO alzar ► verbo pronominal 2 Ponerse de pie, enderezarse: ■ no lo había visto hasta que se irguió. SINÓNIMO… … Enciclopedia Universal
erguir — (Del lat. erigere.) ► verbo transitivo/ pronominal 1 Levantar y poner derecha una cosa: ■ erguí el cuello para verlo mejor. SINÓNIMO alzar ► verbo pronominal 2 Ponerse de pie, enderezarse: ■ no lo había visto hasta que se irguió. SINÓNIMO… … Enciclopedia Universal
Wikiproyecto:La Rioja — Atajo PR:LRPR:LR Para un análisis pormenorizado del contenido relacionado con este wikiproyecto, véase Wikipedia:Contenido por wikiproyecto/La Rioja … Wikipedia Español
erguir — es el modelo de su conjugación. Infinitivo: Gerundio: Participio: erguir irguiendo erguido Indicativo presente imperfecto pretérito futuro condicional yo tú él, ella, Ud. nosotros vosotros ellos, ellas, Uds. irgo, yergo irgues, yergues… … Wordreference Spanish Conjugations Dictionary
Alfaro — Para otros usos de este término, véase Alfaro (desambiguación). Alfaro Escudo … Wikipedia Español
Autol — Saltar a navegación, búsqueda Autol Bandera … Wikipedia Español
Grávalos — Grávalos … Wikipedia Español
Parques eólicos de España — Anexo:Parques eólicos de España Saltar a navegación, búsqueda España cuenta con un gran número de parques eólicos, que suman una potencia de 16740,32 MW. A continuación se detallan los parques eólicos con los que cuenta cada Comunidad Autónoma.… … Wikipedia Español
Televisión en La Rioja (España) — Anexo:Televisión en La Rioja (España) Saltar a navegación, búsqueda En la actualidad se reciben en La Rioja las emisiones analógicas de TVE, Antena 3, Cuatro, Telecinco, La Sexta, Rioja 4 Televisión y TVR. Principalmente se utilizan los… … Wikipedia Español
Kevin López — Nombre Kevin López Yerga Nacimiento 12 de junio de 1990 Lora del Río, Sevilla, España Nacionalidad … Wikipedia Español
Anexo:Televisión en La Rioja (España) — En la actualidad se reciben en La Rioja las emisiones analógicas de TVE, Antena 3, Cuatro, Telecinco, La Sexta, Rioja 4 Televisión y TVR. Principalmente se utilizan los repetidores de Moncalvillo y Monte Yerga. Además es posible sintonizar en… … Wikipedia Español