-
1 odvaha
odvaha f Mut m;dodat odvahu k-u jemandem Mut einflößen;dodat si odvahy sich Mut machen, Mut fassen -
2 odvaha
odvaha f Mut m;dodat odvahu k-u jemandem Mut einflößen;dodat si odvahy sich Mut machen, Mut fassen -
3 odvaha
odvahacourage mcŒur m -
4 odvaha
audacity; boldness; bravery; courage; daring; grit; guts; nerve; pluck; pluckiness; spirit* * *courage -
5 odvaha
-
6 odvaha
f Mé galletaf Pa cachaf pl. agallasf audaciaf bizarríaf bravosidadf bravosíaf bravuraf enterezaf gallardíaf osadiaf resoluciónf valentíaf valerosidadm pl. acerosm alientom arrestom arriscom arrojom atrevimientom bríom corajem denuedom esfuerzom espíritum valorm ánimo -
7 odvaha
-
8 odvaha
отвага, мужество, смелость, храбрость -
9 odvaha
cesaret; yiğitlik -
10 odvaha
1) θάρρος2) θράσος3) τόλμη -
11 chyběla mu odvaha
chyběla mu odvahale cŒur lui manqua -
12 Jeho odvaha mu přinese úspěch.
Jeho odvaha mu přinese úspěch.Son courage le fera réussir.Son courage lui vaudra le succèsTschechisch-Französisch Wörterbuch > Jeho odvaha mu přinese úspěch.
-
13 Jeho odvaha nikdy neselhala.
Jeho odvaha nikdy neselhala.Son courage ne s'est jamais démenti.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Jeho odvaha nikdy neselhala.
-
14 Jeho odvaha vyvolala potlesk v obecenstvu.
Jeho odvaha vyvolala potlesk v obecenstvu.Sa bravoure ont soulevé les applaudissements dans le public.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Jeho odvaha vyvolala potlesk v obecenstvu.
-
15 Nesmí se podceňovat jeho odvaha.
Nesmí se podceňovat jeho odvaha.Il ne faut pas mésestimer son courage.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Nesmí se podceňovat jeho odvaha.
-
16 to je ale odvaha
to je ale odvahaquel aplomb! -
17 hraná odvaha
-
18 šílená odvaha
-
19 predstieraná odvaha
-
20 spunk
• odvaha
См. также в других словарях:
Ueberlegen — 1. Besser zweimal überlegt als einmal verpfuscht. Böhm.: Lepši jedna rozmyšlcná, neš sto učinĕných. (Čelakovsky, 259.) 2. Erst überlegt, dann gut gefegt. Zuvor die Verhältnisse genau erwogen, und dann frisch an die Sache. Böhm.: Napřed bezpeĕnĕ,… … Deutsches Sprichwörter-Lexikon
Wagen (Verb.) — 1. Das Wagen in hohen Ehren steht, wenn s geräth; kommt aber nichts heraus, so lacht man den Wagehals aus. 2. De der wâgt, de der winnt. (Ostfries.) – Bueren, 125; Eichwald, 2014; Frommann, III, 430, 290; Hauskalender, I. 3. De nêt wagt, de nêt… … Deutsches Sprichwörter-Lexikon
