-
1 Κτησία
Κτησίᾱͅ, Κτήσιαςmasc dat sg (attic doric aeolic)Κτησίᾱͅ, Κτησίηςmasc dat sg (attic doric aeolic) -
2 Κτησίᾳ
Κτησίᾱͅ, Κτήσιαςmasc dat sg (attic doric aeolic)Κτησίᾱͅ, Κτησίηςmasc dat sg (attic doric aeolic) -
3 κτησία
-
4 κτησίᾳ
-
5 παγ-κτησία
παγ-κτησία, ἡ, der All-, Gesammtbesitz, Poll. 10, 12 u. Sp.
-
6 πολυ-κτησία
πολυ-κτησία, ἡ, = πολυκτημοσύνη, Ath. VI, 233 c.
-
7 φιλο-κτησία
φιλο-κτησία, ἡ, Besitzliebe, Habsucht.
-
8 ἀ-κτησία
ἀ-κτησία, ἡ, Armuth, Sp.
-
9 Κτησίας
Κτησίᾱς, Κτήσιαςmasc acc pl (doric aeolic)Κτησίᾱς, Κτήσιαςmasc nom sg (attic epic doric aeolic)Κτησίᾱς, Κτησίηςmasc acc plΚτησίᾱς, Κτησίηςmasc nom sg (attic epic doric aeolic) -
10 Κτησίαι
Κτησίᾱͅ, Κτήσιαςmasc dat sg (attic doric aeolic)Κτησίᾱͅ, Κτησίηςmasc dat sg (attic doric aeolic) -
11 Κτησίαν
Κτησίᾱν, Κτήσιαςmasc acc sg (attic epic doric aeolic)Κτησίᾱν, Κτησίηςmasc acc sg (attic epic doric aeolic) -
12 κτησίας
κτησίᾱς, κτήσιοςbelonging to property: fem acc plκτησίᾱς, κτήσιοςbelonging to property: fem gen sg (attic doric aeolic) -
13 κτησίαι
κτησίᾱͅ, κτήσιοςbelonging to property: fem dat sg (attic doric aeolic) -
14 κτησίαν
κτησίᾱν, κτήσιοςbelonging to property: fem acc sg (attic doric aeolic) -
15 χρῆμα
χρῆμα, τό, eine Sache, die man braucht ( χράομαι), die nützt, deren man sich bedient, deren man bedarf; dah. im plur. Vermögen, Besitz, Geld, Hab u. Gut; oft in der Od. (in der Il. kommt es nicht vor), z. B. χρήματα κακῶς βεβρώσεται 2, 203, πολλὰ δ' ἄγειρα χρήματ' ἀν' Αἰγυπτίους ἄνρδας 14, 285; so Hes. u. Her.; χρήματ' ἀνήρ, Geld ist der Mann, macht den Mann, Pind. I. 2, 11, nie χρήματα ψυχὴ βροτοῖσιν, Geld ist dem Menschen das Leben, Hes. O. 688; πατρῴων χρημάτων δατήριοι Aesch. Spt. 693; κτήσια 980; αὖϑις ἔν τε χρήμασιν οἰκεῖ πατρῴοις Eum. 727; τυραννίδα ϑηρᾶν, ὃ πλήϑει χρήμασίν ϑ' ἁλίσκεται Soph. O. R. 542; χρημάτων πένητες Eur. El. 37; χρήματα πορίζειν, ταμιεύειν Ar. Eccl. 236 Lys. 495; κρείσσων χρημάτων Thuc. 2, 60; ἂν ἐξικνῆται τὰ ἡμέτερα χρήματα Plat. Prot. 311 d; χρημάτων δημεύσεις, bonorum publicationes, 325 e; μήτε χρημάτων φειδομένους, μήτε πόνων Phaed. 78 a; ἀτιμίαις τε καὶ χρήμασι καὶ ϑανάτοις κολάζουσι Rep. VI, 492 d, u. öfter; Xen. Hell. 3, 5,3, u. oft im allgemeinen Sinne, Hab u. Gut; u. Sp., wie D. Sic. u. N. T.; vgl. Poll. 9, 87. – Was sich zuträgt, was stattfindet, Sache, Vorfall, Ereigniß; H. h. Merc. 332; Hes. O. 346. 404; πρῶτον χρημάτων πάντων, vor allen Dingen, Her. 7, 145; ἔα, τί χρῆμα Aesch. Prom. 298; τί δ' ἔστι χρῆμα Ch. 872; τί χρῆμα λεύσσω 10, was sehe ich? Und so oft nur Umschreibung des neutr. was, Etwas, τί χρῆμα δράσεις Soph. Phil. 1215, vgl. O. R. 1129 Ai. 781; κακὸν τὸ χρῆμα Phil. 1249; τί χρῆμα μαστεύουσα Eur. Hec. 754. – Mit dem gen. = Ding, Stück, ein Einzelnes aus einer ganzen Gattung mit Auszeichnung hervorhebend, μέγα συὸς χρῆμα, Her. 1, 36, ein großes Stück von einem Schweine, d. i. ein großes Schwein; ὑὸς χρῆμα μέγιστον Theocr. 18, 4; ἔλαφος, καλόν τι χρῆμα καὶ μέγα, ein großes und schönes Stück (Wild), Xen. Cyr. 1, 4,8; Pol. sagt auch μέγα τι γεγονέναι χρῆμα τὸν Ἀγαϑοκλέα, 12, 15, 8. – Aehnlich τοῦ χειμῶνος χρῆμα ἀφόρητον Her. 7, 188; τὸ χρῆμα τῶν νυκτῶν ὅσον, wie lang ist die Nacht, Ar. Nubb. 2; τοσοῦτον χρῆμ' ὄχλου Eccl. 394; τὸ χρῆμα τῶν κόπων ὅσον Ran. 1276; ὅσον τὸ χρῆμα παρνόπων Ach. 150, was für eine Menge von Heuschrecken; πολὺ χρῆμα τεμαχῶν Plut. 894; καλὸν τὸ χρῆμα τιτϑίων Lys. 83; λιπαρὸν τὸ χρῆμα τῆς πόλεως, ein schönes Ding von Stadt, Av. 826; τὸ χρῆμα τοῦ νοσήματος Lys. 1085; auch κλέπτον τὸ χρῆμα τἀνδρός Vesp. 933; ὅσον χρῆμα, welche Volksmenge, Pax 1185; u. so oft bei Her. von jeder Menge, großen Masse, πολλόν τι χρῆμα ὀφίων, χρῆμα πολλῶν ἀρδίων, νεῶν, eine große Menge Schlangen, Wurfspieße, Schiffe, 3, 109. 4, 81. 6, 43; χρῆμα πολλόν τι χρυσοῦ, eine große Menge Goldes, 3, 130; von Menschen, μέγα χρῆμα Λακαινᾶν Theocr. 18, 4; σφενδονητῶν πάμπολύ τι χρῆμα, eine ungeheure Menge von Schleuderern, Xen. Cyr. 2, 1,5; vgl. ἡ γῆ ἄγριόν τι χρῆμα καὶ ἄμορφον Luc. Prom. 12; μέγα χρῆμα πέτρας Arr. An. 4, 28, 1. – Uebh. als Umschreibung, πικρόν τί μοι δοκεῖ χρῆμα εἶναι, etwas Bitteres, Plat. Gorg. 485 b; ἡδὺ χρῆμ' ἂν εἴη τοῦ καλλίστου τῶν περὶ ἐπιστήμης λόγου Theaet. 209 e; κοῦφον γὰρ χρῆμα ποιητἡς ἐστι Ion 534 b; u. so auch Folgde. – Bei Her. 4, 150, ἐς ἀφανὲς χρῆμα ἀποστέλλειν ἀποικίην, nehmen es Einige = χρησμός, Orakelspruch, aber es ist auch hier = ἐς τὸ ἀφανές, auf's Ungewisse hin.
-
16 κτήσιος
κτήσιος, zum Eigenthum, Vermögen gehörig; χρήματα Aesch. Ag. 981; κτησίου βοτοῠ λάχνη Soph. Tr. 687. – Auch Ζεύς, Aesch. Suppl. 440, der das Eigenthum schützt, = ἑρκεῖος, Ath. XI, 473 b; s. noch Antiph. 1, 16 u. bes. Is. 8, 16, wo zu ihm gefleht wird ὑγίειαν διδόναι καὶ κτῆσιν ἀγαϑήν, u. Harpocr.; u. so βωμός κτ. Aesch. Ag. 1008. – Θεοὶ κτήσιοι, die Hausgötter, deren Bilder auf dem Heerde standen, die Penaten, D. Hal. 8, 41, nach 1, 67 die Röm. penates. – Ἑρμῆς κτήσιος, der Eigenthum, Vermögen verleihende, so erklärt man ϑεὸς κτ. Plut. de vit. aer. al. 2, wie auch Ζεὺς κτήσιος. – Auch Κύπρις κτησία, als Beschützerinn der Hetären, Leon. Tar. 5 (VI, 211).
-
17 κτησιος
31) находящийся в личной собственности, собственный(χρήματα Aesch.)
χτησίου βοτοῦ λάχνη Soph. — шерсть, (полученная от) собственного стада2) стоящий на страже домашнего очага(Ζεύς, βωμός Aesch.)
Κύπρις κτησία (v. l. Κρησία) Anth. — Киприда, покровительница гетер -
18 παγκτησία
παγ-κτησία, ἡ,Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > παγκτησία
-
19 πολυκτησία
πολυ-κτησία, ἡ,A = πολυκτημοσύνη, Ath.6.233d.Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό) > πολυκτησία
-
20 ἀκτησία
- 1
- 2
См. также в других словарях:
Κτησίᾳ — Κτησίᾱͅ , Κτήσιας masc dat sg (attic doric aeolic) Κτησίᾱͅ , Κτησίης masc dat sg (attic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
κτησίᾳ — κτησίᾱͅ , κτήσιος belonging to property fem dat sg (attic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
Κτησίας — Κτησίᾱς , Κτήσιας masc acc pl (doric aeolic) Κτησίᾱς , Κτήσιας masc nom sg (attic epic doric aeolic) Κτησίᾱς , Κτησίης masc acc pl Κτησίᾱς , Κτησίης masc nom sg (attic epic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
Κτησίαι — Κτησίᾱͅ , Κτήσιας masc dat sg (attic doric aeolic) Κτησίᾱͅ , Κτησίης masc dat sg (attic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
Κτησίαν — Κτησίᾱν , Κτήσιας masc acc sg (attic epic doric aeolic) Κτησίᾱν , Κτησίης masc acc sg (attic epic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
κτησίας — κτησίᾱς , κτήσιος belonging to property fem acc pl κτησίᾱς , κτήσιος belonging to property fem gen sg (attic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
κτησίαι — κτησίᾱͅ , κτήσιος belonging to property fem dat sg (attic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
κτησίαν — κτησίᾱν , κτήσιος belonging to property fem acc sg (attic doric aeolic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
μητροκτησία — η κληρονομιά από μητρική περιουσία. [ΕΤΥΜΟΛ. < μήτηρ, μητρός + κτησία (< κτητος < κτῶμαι), πρβλ. ιδιο κτησία. Η λ. μαρτυρείται από το 1861 στο Γαλλοελληνικόν Λεξικόν τών Σχινά και Λεβαδέως] … Dictionary of Greek
παγκτησία — παγκτησία, ἡ (Α) παντελής κατοχή. [ΕΤΥΜΟΛ. < παν * + κτησία (< κτήσιος < κτητός < κτῶμαι), πρβλ. πολυ κτησία] … Dictionary of Greek
πλουτοκτησία — η, Ν η απόκτηση πλούτου. [ΕΤΥΜΟΛ. < πλοῦτος + κτησία (< κτήτης < κτῶμαι), πρβλ. ιδιο κτησία, πλοιοκτησία] … Dictionary of Greek