-
1 शुद्धमध्यमार्गी
ṡuddhá-madhya-mārgīf. (in music) a partic. Mūrchanā Saṃgīt.
-
2 अनुप्रासः _anuprāsḥ
अनुप्रासः [अनुगतः रसाद्यनुगुणं प्रकृष्टमासं वर्णन्यासं समवर्ण- रचनां समवर्णोच्चारणं वा] Alliteration, repetition of similar letters, syllables or sounds; वर्णसाम्यमनुप्रासः K. P.9; (स्वरवैसादृश्ये$पि व्यञ्जनसदृशत्वं वर्णसाम्यं ससाद्यानुगतः प्रकृष्टो न्यासः; अनुप्रासः शब्दसाम्यं वैषम्ये$पि स्वरस्य यत् S. D.633.) अनुप्रास is of 5 kinds; (a) छेक˚ or single alliteration; बकुलगन्धा- नन्धीकुर्वन्, कावेरीवारिपावनः पवनः, मूर्ध्नामुद्वृत्तकृत्ताविरलगरल &c. K. P.7. (b) वृत्ति˚ or harmonious. उदा°ree उन्मीलन्मधुगन्ध- लुब्धमधुपव्याधूतचूताङ्कुरक्रीडत्कोकिलकाकलीकलकलैरुद्गीर्णकर्णज्वराः । नीयन्ते पथिकैः कथंकथमपि ध्यानावधानक्षणप्राप्तप्राणसमासमागमरसोल्ला- सैरमी वासराः ॥ (c) श्रुति˚ or melodious. उदा˚ दृशा दग्धं मनसिजं जीवयन्ति दृशैव याः । विरूपाक्षस्य जयिनीस्ताः स्तुमो वामलोचनाः ॥ (d) अन्त्य˚ or final; as मन्दं हसन्तः पुलकं वहन्तः. (e) लाट˚; स्मेरराजीवनयने नयने किं निमीलिते । पश्य निर्जीतकन्दर्पे कन्दर्पवशगं प्रियम् ॥ For definitions and examples see S. D. 633-38 and K. P.9th Ullāsa. -
3 अनुराग _anurāga
अनुराग a. Become red, reddened.-गः 1 Redness.-2 Devotion, attachment, contentment, loyalty (opp. अपरागः); love, affection, passion (with loc. or in comp.); आविर्भूतानुरागाः Mu.4.21; कण्टकितेन प्रथयति मय्यनुरागं कपोलेन Ś.3.14; R.3.1; बहलानुरागकुरुविन्ददलप्रतिबद्धमध्यमिव दिग्बलयम् Śi.9.8. ˚इङ्गितम् a gesture or external sign expressive of love; प्रसादस्तु शब्दः स्यादनुरागजः Ak. -
4 गौडः _gauḍḥ
गौडः 1 N. of a country; the स्कन्दपुराण thus descri- bes its position:-- वङ्गदेशं समारभ्य भुवनेशान्तगः शिवे । गौडदेशः समाख्यातः सर्वविद्याविशारदः ॥-2 A particular subdivision of Brāhmaṇas.-3 see गोण्डः above. L. D. B.-डाः (pl.) The inhabitants of Gauḍa.-डी 1 Spirit distilled from molasses; गौडी पैष्ठी च माध्वी च विज्ञेया त्रिविधा सुरा Ms. 11.95.-2 One of the Rāgiṇis.-3 (In rhet.) One of the Ritis or Vrittis or styles of poetic composition; S. D. mentions four Ritis, while K. P. only three, गौडी being another name for पुरुषा वृत्ति; ओजःप्रकाशकैस्तैः (वर्णैः) तु परुषा (i. e. गौडी) M. P.7; ओजःप्रकाशकैर्वर्णैर्बन्ध आडम्बरः पुनः समासबहुला गौडी S. D.627. Here is an illustration: उन्मीलन्मधुगन्धलुब्धमधुपव्याधूतचूताङ्कुरः क्रीडत्कोकिलकाकंलीकलकलैरु- द्गीर्णकर्णज्वराः । नीयन्ते पथिकैः कथं कथमपि ध्यानावधानक्षणप्राप्त- प्राणसमासमागमरसोल्लासैरमी वासराः ॥ अलंकारशेखर 6.-डम् Sweet- meats; भोजनानि सुपूर्णानि गौडानि च सहस्रशः Rām.1.53.4. -a. Relating to or prepared from molasses; विविधानि च गौडानि खाण्डवानि तथैव च Rām.7.92.12.-Comp. -पादः N. of a commentator.-मालवः N. of a Rāga. -
5 प्रतिबन्ध् _pratibandh
प्रतिबन्ध् 9 P.1 1 To tie, fasten, bind (to); पीतप्रति- बद्धवत्साम् (धैनुम्) R.2.1.-2 To fix upon, direct to- wards; रसान्तरेषु प्रतिबद्धरागम् Ku.7.91.-3 To inlay, set, incase; यदि मणिस्त्रुपुणि प्रतिबध्यते Pt.1.75; बहलानुराग- कुरुविन्ददलप्रतिबद्धमध्यमिवं दिग्वलयम् Śi.9.8.-4 To obstruct, hinder, keep off or back, exclude, shut out; प्रतिबध्नाति हि श्रेयः मूज्यपूजाव्यतिक्रमः R.1.79.-5 To stop, interrupt; मैनमन्तरा प्रतिबध्नीतम् Ś.6. -
6 मधूकः _madhūkḥ
मधूकः 1 A bee.-2 N. of a tree; अङ्गैर्मुग्धमधूकपुष्परुचिभि- र्लावण्यसारैरयम् Mv.2.21.-कम् 1 A flower of the Madhūka tree; दूर्वावता पाण्डुमधूकदाम्ना Ku.7.14; स्निग्धो मधूकच्छविर्गण्डः Gīt.1; R.6.25.-2 Liquorice. -
7 यन्त्रणम् _yantraṇam _णा _ṇā
यन्त्रणम् णा [यन्त्र्-ल्युट् वा टाप्]1 Restraining, curbing, stopping; करयन्त्रणदन्तुरान्तरे व्यलिखच्चञ्चुपुटेन पक्षता N.2.2.-2 A restraint, restriction; check; ह्रीयन्त्रणां तत्क्षणमन्वभूवन्नन्योन्यलोलानि विलोचनानि Ku.7.75; R.7.23; गुरुजनयन्त्रणा K.94.-3 Fastening, binding (बन्ध); निबिडपीनकुचद्वययन्त्रणा तमपराधमधात् प्रतिबध्नती N.4.1.-4 Force, compulsion, constraint, trouble, pain or anguish (arising from compulsion); अलमलमुपचारयन्त्रणया M.4.-5 Guarding, protecting.-6 A bandage. -
8 शुद्ध
ṡuddhámfn. cleansed, cleared, clean, pure, clear, free from (with instr.), bright, white RV. etc. etc.;
cleared, acquitted, free from error, faultless, blameless, right, correct, accurate, exact, according to rule Kāv. VarBṛS. Suṡr. ;
upright ( seeᅠ comp.);
pure i.e. simple, mere, genuine, true, unmixed (opp. to miṡra) Mn. MBh. etc.;
pure i.e. unmodified (as a vowel not nasalized) ṠāṇkhBr. Prāt. ;
complete, entire Rājat. ;
unqualified, unmitigated (as capital punishment) Mn. IX, 279 ;
(in phil.) veritable, unequalled (= dvitīya-rahita) MW. ;
tried, examined Kām. ;
authorised, admitted W. ;
whetted, sharp (as an arrow) ib. ;
m. the bright fortnight (in which the moon increases) Inscr. ;
N. of Ṡiva MBh. ;
of one of the seven sages under the 14th Manu BhP. ;
of a son of Anenas ib. ;
(with bhikshu) of an author Cat. ;
of a bird Hariv. ;
(pl.) of a partic. class of gods MBh. ;
(ā) f. N. of a daughter of Siṇhahanu Buddh. ;
(am) n. anything pure etc.;
pure spirit W. ;
rock-salt L. ;
black pepper L. ;
- शुद्धकर्ण
- शुद्धकर्मन्
- शुद्धकांस्यमय
- शुद्धकीर्ति
- शुद्धकोटि
- शुद्धगणपति
- शुद्धचैतन्य
- शुद्धजङ्घ
- शुद्धजद
- शुद्धतत्त्वदासविज्ञप्ति
- शुद्धता
- शुद्धत्व
- शुद्धदत्
- शुद्धदन्त
- शुद्धधी
- शुद्धनट्टा
- शुद्धनेरि
- शुद्धपक्ष
- शुद्धपट
- शुद्धपाद
- शुद्धपार्ष्णि
- शुद्धपुरी
- शुद्धप्रतिभास
- शुद्धबटुक
- शुद्धबध
- शुद्धबुद्ध
- शुद्धबुद्धि
- शुद्धबोध
- शुद्धभाव
- शुद्धभिक्षु
- शुद्धभैरव
- शुद्धमति
- शुद्धमध्यमार्गी
- शुद्धमांस
- शुद्धमिश्रत्व
- शुद्धमुख
- शुद्धरूपिन्
- शुद्धवंश्य
- शुद्धवत्
- शुद्धवर्ण
- शुद्धवल्लिका
- शुद्धवाल
- शुद्धवासस्
- शुद्धविराज्
- शुद्धविराडृषभ
- शुद्धविष्कम्भक
- शुद्धवेष
- शुद्धशील
- शुद्धशुक्र
- शुद्धषड्जा
- शुद्धसंगम
- शुद्धसत्त्व
- शुद्धसाध्यवसाना
- शुद्धसारोपा
- शुद्धसार
- शुद्धसूडनृत्य
- शुद्धसौख्य
- शुद्धस्नान
- शुद्धस्वभाव
- शुद्धहस्त
- शुद्धहृदय
См. также в других словарях:
ṡuddhá-madhya-mārgī — शुद्धमध्यमार्गी … Indonesian dictionary