Перевод: с латинского на все языки

со всех языков на латинский

vale

  • 41 B

    B, b, der zweite Buchstabe des latein. Alphabetes, entsprechend dem griech. beta (Β, β), aber kurzweg be genannt. – Als Abkürzung auf Inschr. = Bonus od. Bene, zB. B. D. = bona Dea, aber auch = bonum datum. – B. L. = bona lex. – B. O. = bono omine, bona omina. – B. P. = bono publico, bona possessio. – B. (mit u. ohne D. S.) M. = bene (de se) merenti. – B. V. V. = bene vale, vale!

    lateinisch-deutsches > B

  • 42 memor

    mĕmŏr, ŏris (abl. sing. -i; gén. plur. -um) [st2]1 [-] qui a le souvenir de, qui se souvient de. [st2]2 [-] qui songe à, qui a conscience de. [st2]3 [-] qui rappelle, qui fait souvenir de. [st2]4 [-] qui a une bonne mémoire.    - memor alicujus, alicujus rei: qui se souvient de qqn, de qqch.    - memor generis: conscient de sa noblesse.    - ungula... nec domini memorum proculcat equorum, Virg. En. 12: le sabot des chevaux oublieux de leur maître le piétine.    - memori referre alicui pectore aliquid, Hor.: rapporter qqch avec une mémoire fidèle.    - venturae memores jam nunc estote senectae, Ov. A. A. 3, 102: dès maintenant songez à la vieillesse qui va venir.    - ergo vale nostri memor, Juv. 3, 318: adieu donc et souviens-toi de moi.    - memor + sub. inf. → memor Lucullum periisse, Plin. 25, 3, 7: se souvenant que Lucullus était mort.    - memor + sub. int. indir. → vive memor, quam sis aevi brevis, Hor. S. 2, 6, 97: vis en songeant combien la vie est brève.    - mendacem memorem esse oportet, Quint. 4, 2, 91: il faut qu'un menteur ait une bonne mémoire.    - sit modo "non feci" dicere lingua memor, Ov. Am. 3, 14, 48: que ta langue se souvienne seulement de dire: "je ne l'ai pas fait".    - memor ira, Virg.: colère tenace, rancune.    - saevae memorem Junonis ob iram, Virg. A. 1, 4: à cause de la colère tenace de la cruelle Junon.    - medium erat in Anco ingenium, et Numae et Romuli memor, Liv. 1, 32: le caractère d'Ancus se situait au milieu: il faisait penser à la fois à Numa et à Romulus.
    * * *
    mĕmŏr, ŏris (abl. sing. -i; gén. plur. -um) [st2]1 [-] qui a le souvenir de, qui se souvient de. [st2]2 [-] qui songe à, qui a conscience de. [st2]3 [-] qui rappelle, qui fait souvenir de. [st2]4 [-] qui a une bonne mémoire.    - memor alicujus, alicujus rei: qui se souvient de qqn, de qqch.    - memor generis: conscient de sa noblesse.    - ungula... nec domini memorum proculcat equorum, Virg. En. 12: le sabot des chevaux oublieux de leur maître le piétine.    - memori referre alicui pectore aliquid, Hor.: rapporter qqch avec une mémoire fidèle.    - venturae memores jam nunc estote senectae, Ov. A. A. 3, 102: dès maintenant songez à la vieillesse qui va venir.    - ergo vale nostri memor, Juv. 3, 318: adieu donc et souviens-toi de moi.    - memor + sub. inf. → memor Lucullum periisse, Plin. 25, 3, 7: se souvenant que Lucullus était mort.    - memor + sub. int. indir. → vive memor, quam sis aevi brevis, Hor. S. 2, 6, 97: vis en songeant combien la vie est brève.    - mendacem memorem esse oportet, Quint. 4, 2, 91: il faut qu'un menteur ait une bonne mémoire.    - sit modo "non feci" dicere lingua memor, Ov. Am. 3, 14, 48: que ta langue se souvienne seulement de dire: "je ne l'ai pas fait".    - memor ira, Virg.: colère tenace, rancune.    - saevae memorem Junonis ob iram, Virg. A. 1, 4: à cause de la colère tenace de la cruelle Junon.    - medium erat in Anco ingenium, et Numae et Romuli memor, Liv. 1, 32: le caractère d'Ancus se situait au milieu: il faisait penser à la fois à Numa et à Romulus.
    * * *
        Memor, memoris, pen. corr. omnis generis, secundum Priscianum. Virgil. Qui ha memoire et souvenance de quelque chose, Memoratif, Recors, Recordatif, Souvenant.
    \
        Memor. Virgil. De quoy on ha souvenance.

    Dictionarium latinogallicum > memor

  • 43 amans

    amāns, antis, PAdi. m. Compar. u. Superl. (v. amo), I) aktiv, jmd. od. etw. liebend, gegen jmd. gut gesinnt, ihm zugetan, liebevoll teilnehmend, ein Freund, A) adi.: 1) eig.: frater amantissimus, Cic.: uxor amantissima, Tac.: m. Genet., homines amantes tui, Cic.: boni cives amantes patriae, Cic.: amans rei publicae (ein Patriot), amans suorum, Vopisc.: tui amantior, Cic.: amantissimus quidam filii, ein überaus zärtlicher Vater, Val. Max.: amantissimus rei publicae, Cic.: amantissima nostri natura, die so gütige N., Sen.: quid homine aliorum (gegen a.) amantius, Sen.: fuit similitudinis quam pulchritudinis amantior, sah mehr auf usw., Quint. – 2) meton. von Dingen, durch die Liebe an den Tag gelegt wird, liebevoll, freundlich, liebreich, lieb, amantia verba, Ov.: nomen amantius, Cic.: amantissima verba, Cic.: mea fidelissima atque amantissima consilia, Cic.: nihil potuit fieri amantius, ich hätte nicht freundlicher (freundschaftlicher) handeln können, Cic. – B) subst. comm., der, die Liebende, Verliebte, ein Liebhaber (in einzelnen Fällen; vgl. amator), Ter. u.a.: incautus amans, Verg.: neglectus amans, Ov.: bes. im Plur., Cic. u.a. – hoc ipsum amantis est m. folg. Infin., Plin. ep. 1, 14, 10. – II) Superl. amantissimus passiv, a) von Pers., innigst geliebt, herzlieb, vale mi amicissime, vale mi amantissime, Fronto ad M.
    ————
    Caes. 2, 10 (13) extr.: u. so Sever. b. Capit. Albin. 7, 3. Hier. ep. 65, 8; 130, 7. Augustin, ep. 32, 1 u. 91, 3: mulier optima have, omnium amantissima, Corp. inscr. Lat. 11, 6578. Vgl. Paucker Spicil. p. 187. A. 43. – b) v. Lebl., allerliebst, amantissimae vineae, Vulg. Amos 5, 11. – neutr. pl. subst., amantissima eorum, das, was ihnen am liebsten ist, Vulg. Isai. 44, 9: amantissima uteris, Vulg. Os. 9, 16. – Genet Plur. bei Dichtern auch amantum, zB. Plaut. Pseud. 66. Ov. art. am. 1, 633.

    Ausführliches Lateinisch-deutsches Handwörterbuch > amans

  • 44 aveo

    1. aveo ( haveo), ēre (vgl. altind. ávati, er freut sich, fördert, hilft, avitár, Gönner, griech. ἀΐτης, Freund, Geliebter), begierig sein, heftiges Verlangen tragen, absol., animus atque aures avent avide, lauern gierig, Enn. tr. 70 (34): u. so avens, Hor. sat. 2, 4, 1. Val. Flacc. 2, 123: aventibus cunctis, Aur. Vict. Caes. 3, 1. – m. Acc., dum abest, quod avemus, Lucr. 3, 1080: post aliud avemus, Lucr. 3, 1081: parto quod avebas, Hor. sat. 1, 1, 94: aveo genus legationis, ut, cum velis, introire, exire liceat, Cic. ad Att. 15, 11, 4: quae avenda sunt, *Sen. de ira 1, 13, 1 (nach Madvigs Verbesserung). – gew. m. Infin., te imitari aveo, Lucr.: quod his (auribus) avemus discere, Varr. LL.: valde aveo scire, quid agas, Cic.: cum unus quisque non audire modo sed videre libertatis suae nuntium averet, Liv.: avet animus apud consilium illud pro reo dicere, Cic.: animus ardens mutabiliter avet habere et non habere fastidiliter, Varr. sat. Men. 78 B. – m. Acc. u. Infin., illud in his quoque te rebus cognoscere avemus, Lucr. 2, 216.
    ————————
    2. aveo od. haveo, ēre (ἀέω, »gesegnet sein«, woraus dannέκω, ἄκω od. αὔγω, augeo, d.i. »segnen«), gesegnet sein, gesund sein, sich wohl befinden, aveo et avebo, Mamert. grat. act. in Iul. 29, 3. – In der klass. Sprache nur im Imperat. u. Infinit., in den Grußformeln (bes. beim Kommen u. beim Abschied) ave (have), gesegnet seist du! Heil dir! etwa (beim Kommen) = sei gegrüßt! (beim Abschied) = lebe wohl! Caesar simul atque Have mihi dixit, statim exposuit etc., Cael. in Cic. ep.: cum proclamantibus naumachiariis: Ave imperator!... respondisset: Avete vos! etc., Suet.: numquam dicis Ave, Mart.: so auch haveto, Catil. bei Sall.: Marcus avere iubet, läßt dich grüßen, Mart. – als Gruß an Tote, in perpetuum, frater, have atque vale! Catull.: have, domina, vale, domina, Inscr. – Über die Ableitung von avē aus der punischen Grußformel היה ›vive‹, vgl. Walde, Etym. Wört.2 S. 71.

    Ausführliches Lateinisch-deutsches Handwörterbuch > aveo

  • 45 B

    B, b, der zweite Buchstabe des latein. Alphabetes, entsprechend dem griech. beta (Β, β), aber kurzweg be genannt. – Als Abkürzung auf Inschr. = Bonus od. Bene, zB. B. D. = bona Dea, aber auch = bonum datum. – B. L. = bona lex. – B. O. = bono omine, bona omina. – B. P. = bono publico, bona possessio. – B. (mit u. ohne D. S.) M. = bene (de se) merenti. – B. V. V. = bene vale, vale!

    Ausführliches Lateinisch-deutsches Handwörterbuch > B

  • 46 et

       et adv.    and conj.    I. adv., adding to a fact or thought, also, too, besides, moreover, likewise, as well, even: Ph. vale. Pa. et tu bene vale, T.: ‘tu tuom negotium gessisti bene.’ Gere et tu tuom bene: et Caelius profectus... pervenit, Cs.: et alia acies fundit Sabinos, L.: nam et testimonium saepe dicendum est: qui bellum gesserint, quom et regis inimici essent: id te et nunc rogo: Romulus et ipse arma tollens, L.: amisso et ipse Pacoro, Ta.: spatium non tenent tantum, sed et implent, Ta.—    II. As conj, and, as the simplest connective of words or clauses: cum constemus ex animo et corpore: dixerat et conripiunt spatium, V.: Xerxes et duo Artaxerxes, Macrochir et Mnemon, N.—After a negat., but: portūs capere non potuerunt, et infra delatae sunt, Cs.—After an emphatic word: hoc et erit simile, etc. (i. e. et hoc): Danaūm et... Ut caderem meruisse manu (i. e. et meruisse ut Danaūm manu cederem), V.: vagus et sinistrā Labitur ripā, H. — Regularly, either et introduces the second and each following word or clause, or no connective is used: Alco et Melampus et Tmolus, Alco, Melampus and Tmolus: et ipse bonus vir fuit, et multi Epicurei et fuerunt et hodie sunt et in amicitiis fideles et in omni vitā constantes et graves: Signini fuere et Norbani Saticulanique et Fregellani et Lucerini et, etc. (sixteen times), L.: sequebantur C. Carbo, C. Cato, et minime tum quidem Gaius frater, etc. —But the rule is often violated: consulibus, praetoribus, tribunis pl. et nobis... negotium dederat: fuere autem C. Duellius P. Decius Mus M. Papirius Q. Publilius et T. Aemilius, L.: abi, quaere et refer, H.: It, redit et narrat, H.—After multi, plurimi, tot (where no conj. is used in English): multae et magnae Cogitationes, many great thoughts: plurima et flagitiosissuma facinora, S.: tot et tantae et tam graves civitates.—Repeated, both... and, as well... as, on the one hand... on the other, not only... but also: et haec et alia: et in circo et in foro: Iovis Et soror et coniunx, V.: et publice et privatim: et est et semper fuit: et oratio et voluntas et auctoritas, as well... as... and.—The second or last et often introduces a climax, both... and in particular: homo et in aliis causis versatus et in hac multum versatus.— Corresponding with neque, both... and not, both not... and: via et certa neque longa: nec sapienter et me invito facit, both unwisely and against my protest: quia et consul aberat nec facile erat, etc., L.—Corresponding with -que, deinde, tum, instead of another et: et Epaminondas cecinisse dicitur, Themistoclesque, etc.: uti seque et oppidum tradat, S.: tela hastaque et gladius, L.: et in ceteris... tum maxime in celeritate: et publicani... deinde ex ceteris ordinibus homines.—After a negative, uniting two words or phrases: non errantem et vagam, sed stabilem sententiam: Nec pietate fuit nec bello maior et armis, V.—Uniting two words which form one conception: habere ad Catilinam mandata et litteras: pateris libamus et auro, V.: cernes urbem et promissa Moenia, V.: omnium artium ratio et disciplina, systematic cultivation: quam (medicinam) adfert longinquitas et dies, time: crescit oratio et facultas (i. e. dicendi facultas): a similitudine et inertiā Gallorum separari, from resembling their lack of enterprise, Ta.—Et non, and not, instead of neque: patior, iudices, et non moleste fero: exempla quaerimus et ea non antiqua: uti opus intermitteretur et milites contineri non possent, Cs.: pro decore tantum et non pro salute, L.: tantummodo in urbe et non per totam Italiam, S.: me ista curasse et non inrisisse potius, etc.; cf. otioso vero et nihil agenti privato: temere et nullo consilio: heredes sui cuique liberi, et nullum testamentum, Ta. — Adding a general to a special term, or a whole to one or more parts, and the rest, and all: Chrysippus et Stoici, and the Stoics in general: ad victum et ad vitam: procul ab Syracusis Siciliāque, L.—Adding a special to a general term, or a part to a whole, and in particular, and especially: si te et tuas cogitationes et studia perspexeris: tris (navīs) In brevia et Syrtīs urguet, V.: regnum et diadema, H. — Adding an explanation or enlargement of the thought, and indeed, and in fact, and moreover, and that, and besides: errabas, Verres, et vehementer errabas: hostis et hostis nimis ferus: cum hostis in Italiā esset, et Hannibal hostis, L.: te enim iam appello, et eā voce, ut, etc.: id, et facile, effici posse, N.: et domi quidem causam amoris habuisti: pictores, et vero etiam poëtae.—Introducing a parenthesis: ad praetorem— et ipse ita iubebat—est deductus, L.—Adding a result after an imper, and then, and so: Dic quibus in terris, et eris mihi magnus Apollo, V.—Introducing a strongly contrasted thought, and yet, and in spite of this, and... possibly, but still, but: et dubitas, quin sensus in morte nullus sit?: animo non deficiam et id perferam: in amicitiā nihil fictum (est), et quicquid est, id est verum.—After an expression of time, introducing a contemporaneous fact, and, and then, when, as: haec eodem tempore referebantur, et legati veniebant, Cs.: eādem horā Interamnae fuerat et Romae: simul consul de hostium adventu cognovit, et hostes aderant, S.—Introducing an immediate sequence in time, and then, when: Tantum effatus et in verbo vestigia torsit, V.: vixdum ad se pervenisse et audisse, etc., L.—Introducing the second term of a comparison, as, than, and: Nunc mihi germanu's pariter animo et corpore, T.: quod aeque promptum est mihi et adversario meo: haudquaquam par gloria sequitur scriptorem et actorem, S.: aliter docti et indocti.—Adversative, but, yet: gravis, severus, et saepius misericors, Ta.: magna corpora et tantum ad impetum valida, Ta.
    * * *
    and, and even; also, even; (et... et = both... and)

    Latin-English dictionary > et

  • 47 aveo

    I (haveo), —, —, ēre (в класс. латыни тк. imper. и inf.)
    aveздравствуй или прощай
    aveteздравствуйте или прощайте
    II aveo (haveo), —, —, ēre
    страстно желать, жаждать, томиться (по чему-л.) (aliquid videre, audire, addiscere C)
    valde scire aveo, quid agas C — я очень хочу знать, что ты делаешь

    Латинско-русский словарь > aveo

  • 48 B

    b
    вторая буква латинского алфавита; в сокращениях
    b. — bonus, bene
    b. a. — bonis avibus
    b. m. — bonae memoriae
    b. o. — bono omine
    b. p. — bono publico
    b. v. v. — bene vale, valel
    b. (d. s.) m. — bene (de se) merenti или merito (meritae)

    Латинско-русский словарь > B

  • 49 etiamnum

    etiam-num и etiam-nunc (тж. раздельно)
    1) даже и теперь, всё ещё (vos dubitatis e.? C)
    2) ещё (nullus e. Cs; e. infirmior PM)
    quaerĭtur e. C etc.это ещё вопрос

    Латинско-русский словарь > etiamnum

  • 50 salve

    I salvē (pl. salvēte) [imper. к salveo ]
    1) здравствуй, привет тебе Pl, Ter, V, O etc.
    2) будь здоров, прощай (s. atque vale Pl)
    II salvē adv. [ salvus ]
    quam s. agit? Apкак он поживает?
    satin' (satisne) s. (sc. agis или agitur)? Ter, Lвсё ли в порядке?

    Латинско-русский словарь > salve

  • 51 simul

    I adv. (тж. s. unā )
    одновременно, в одно и то же время, совместно с (s. abire C); сразу (non aliqua res una, sed plures s. continuae O)
    salve, s. autem vale Pl — здравствуй, но тут же и прощай
    s. cum — вместе с (s. cum occasu solis Sl; voluntas s. cum spe C; s. esse cum aliquo C)
    s... s. или s...et (ac, atque) — как..., так, отчасти... отчасти (s. terrā s. mari T; s. spernere, s. metuere L; s. inflatus exacerbatusque L)
    II simul praep. cum abl.
    вместе, совместно с (s. nobis O)
    III simul и s. ac (или s. atque), s. ut (primum) conj.
    как только, лишь только (s. aliquid audiero, scribam ad te C)
    s. in arĭdo consteterunt, in hostes impetum fecerunt Cs — как только (римляне) вышли на сушу, они атаковали неприятеля
    Cingetorix, s. atque de Caesaris adventu cognitum est, ad eum venit Cs — как только стало известно о прибытии Цезаря, Цингеториг пришёл к нему
    s. nubes condidit lunam Hкогда туча закрыла луну

    Латинско-русский словарь > simul

  • 52 V

    v
    двадцать вторая буква латинского алфавита (в древности ею обозначались звуки v и u); в сокращениях
    V — vir, vivus, vivens, vixit, vale илиvaleo, verba, voto (votum) или число 5 ( форма руки с раздвинутыми пятью пальцами)
    VC — vir clarissimus
    VV — virgo Vestalis
    V. F. — verba fecit

    Латинско-русский словарь > V

  • 53 valedico

    valedīco, dīxī, —, ere [ valeo + dico ] (чаще раздельно)
    говорить «vale» (т. е. прощай), прощаться (v. alicui Sen)

    Латинско-русский словарь > valedico

  • 54 Delenda est Carthāgo

    Карфаген должен быть разрушен.
    □ В парафразе см. Vale, sed delenda est censūra
    Что должно произойти с ним, какие муки предстоит ему вытерпеть, если он не найдет в себе достаточной твердости духа, чтоб сразу взять шапку и бежать, куда глаза глядят? - И куда убежать, где бы не настигли и месть этих новых Катонов, которые на каждого человека, имеющего на столе календарь, взирают с мыслью: delenda est Carthago! (М. Е. Салтыков-Щедрин, В больнице для умалишенных.)
    Величественный Зубатое! ты, который до сих пор представлял собой римлянина Катона, расхаживающего в вицмундире по каменистому полю глуповской администрации! Ты, который все подчищал и подмывал в твердом уповании, что смоешь, наконец, самую жизнь и будешь себе гулять один-одинешенек по травке-муравке среди животных и птиц домашних! Что с тобой сделалось! Куда девался твой "delenda Carthago", переведенный по-русски: "в бараний рог согну"? (Он же, К Читателю.)
    Когда по таким делам, в особенности в столицах, приговор присяжных шел вразрез с предвзятым ожиданием большинства, в печати и обществе, за отсутствием серьезных политических интересов и вопросов, поднимался шум и гам, и суду присяжных нередко произносился решительный приговор. В прессе появлялись статьи, подчас очень страстные, начинавшиеся обычно словами "мы давно уже говорили" и кончавшиеся своего рода "delenda Carthago" и "quousque tandem". (А. Ф. Кони, Присяжные заседатели.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Delenda est Carthāgo

  • 55 Párve, nec ínvideó, sine mé, liber, íbis in Úrbem, Éi mihi, quó dominó non licet íre tuó!

    Маленькая - и я не ропщу - книжка, без меня пойдешь ты в
    Город, куда, увы, не дозволено пойти твоему господину!
    Овидий, "Скорбные элегии", I, 1, 1-2.
    Parve (nec invideo) sine me, liber, ibis in urbem, heu mihi! quo domino non licet ire tuo. [ Письмо написано из кишиневской ссылки. - авт. ] Не из притворной скромности прибавлю: Vade, sed incultus qualem decet exulis esse! Недостатки этой повести, поэмы или чего вам угодно, так явны, что я долго не мог решиться ее напечатать. Поэту возвышенному, просвещенному ценителю поэтов, вам передаю моего Кавказского пленника; в награду за присылку прелестной вашей Идиллии (о которой мы поговорим на досуге) завещаю вам скучные заботы издания; но дружба ваша меня избаловала. Назовите это стихотворение сказкой, повестью поэмой или вовсе никак не называйте, издайте его в двух песнях или только в одной, с предисловием или без; отдаю вам его в полное распоряжение Vale. (А. С. Пушкин - Н. И. Гнедичу, 22.IV 1822.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Párve, nec ínvideó, sine mé, liber, íbis in Úrbem, Éi mihi, quó dominó non licet íre tuó!

  • 56 Satis

    Довольно, достаточно.
    Что я виноват по Орловскому делу - тут я каюсь и в распущенности и едва готов поставить в извинение тревожное состояние, в котором находился разве на 0,000 000 001 долю. Глупо все это, да уж не воротишь! - Satis об этом. (Н. П. Огарев - Т. Н. Грановскому, 28.VI (s. а.).)
    Молодость-то мы свою погано провели! Не столько лекциями, сколько безобразничеством да ухарством занимались - ведь помянуть, брат, ее нечем, молодость-то! Satis! (M. Е. Салтыков-Щедрин, Губернские очерки.)
    Какая каша происходит в Италии! Вот где бы хорошо провести с месяц. Одно беда: пожалуй, досада возьмет нашего брата, исконного зрителя - и заставит сделать какую-нибудь глупость. Вдруг закричишь: viva Garibaldi! или: a basso... [ долой (ит.) - авт. ] кого-нибудь другого - и глядь, с трех сторон розги хлещут по спине....В молодые годы это только кровь полирует; под старость - стыдно, или, как говорил при мне один отечески наказанный мужик лет 50: "оно не то, что больно, а перед бабой зазорно!" У нас с Вами бабы нет, а все - зазорно! Satis! Преторианский воздух на меня действует - не могу не говорить по латыни. Ad diabolum mitto multas res, quarum denominationes sunt ad pronuntiandum difficiles. Vale et me ama. I. Turgenevius. [ Посылаю к дьяволу многие неудобопроизносимые вещи. Будь здоров и ко мне расположен. - авт. ] (И. С. Тургенев -П. В. Анненкову, l.(13.)VIII 1859.)
    Группа людей серьезных и трезвых была очень довольна [ чтением воспоминаний о И. С. Тургеневе. - авт. ], раздались шумные рукоплескания и посыпались похвалы и благодарности. Ко мне со всех сторон подходили спрашивали - будет ли мое воспоминание напечатано. Где и когда? Просят прочесть еще из дальнейшего в апреле. Но я думаю - satis! (Н. Ф. Крузе - М. М. Стасюлевичу, З.III 1885.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Satis

  • 57 Будь здоров!

    = Здравствуй!
    Salve; Vale

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Будь здоров!

  • 58 affativus

    affātīvus (adfātīvus), a, um (affor), ›mi‹ aliquando ponitur pro adverbio adfativo, ut ›vale mi frater carissime mihi‹, Suet. verb. diff. p. 278, 14 Reiff.

    lateinisch-deutsches > affativus

  • 59 etiamnum

    etiam-num u. etiam-nunc, Adv., I) von der Zeit, a) jetzt noch, noch jetzt, immer noch, auch jetzt noch, vor der Hand, Cic. b) nun noch, dubitate etiamnunc, Cic. – c) erst noch, quaeritur etiamnunc, es ist erst noch die Frage, Cic. u. Sen. – d) nihil etiamnunc, nichts weiter, Cic.: non etiamnunc, noch immer nicht, Ov.: nullus etiamnunc, noch keiner, Caes. – e) etiamnunc hodie, heutigestags noch, Plin. – II) von dem, was noch hinzukommt, a) ferner, außerdem, dazu noch, Cels. u.a. – b) beim Compar. für etiam, noch, Sen., Cels., Plin. u.a. – c) im Gesprächston für nochmals, abscede etiamnunc, etiamnunc, geh nochmals (noch mehr) zurück, nochmals (noch mehr), Plaut. aul. 55: etiamnunc vale, leb nochmals wohl, Plaut. mil. 1373.

    lateinisch-deutsches > etiamnum

  • 60 etsi

    et-sī, Coni., I) wenn auch (Ggstz. tamen, at, attamen, certe, at certe, saltem, verum tamen, tamen nihilominus), Plaut., Ter., Cic., Caes. u.a. – bei Adjj. u. Substst. m. folg. tamen, at, certe, zB. etsi conferre manum pudor iraque monstrat, obiciunt portas tamen etc., Verg.: etsi nihil habet in se gloria cur expetatur, tamen virtutem tamquam umbra sequitur, Cic.: superbiae crudelitatique etsi seras, non leves tamen venire poenas, Liv.: atque ei, etsi nequaquam parem illius ingenio, at pro nostro tamen studio meritam gratiam debitamque referamus, Cic.: etsi non sapientissimi, at amicissimi hominis auctoritate, Cic.: cuius necis etsi non auctor, at conscius fuit, Suet. – II) wiewohl, gleichwohl, bes. in parenthet. Sätzen, vale atque salve; etsi aliter ut dicam meres, Plaut.: do poenas temeritatis meae; etsi quae fuit ista temeritas? Cic.

    lateinisch-deutsches > etsi

См. также в других словарях:

  • Vale — bezeichnet: Vale (Unternehmen)‎, brasilianisches Bergbauunternehmen Vale Inco, kanadisches Bergbauunternehmen Vale Motor Company, einen ehemaligen englischen Automobilhersteller einen lateinischen Abschiedsgruß die Kurzform des männlichen Namens… …   Deutsch Wikipedia

  • vale — VÁLE, văi, s.f. 1. Depresiune, adâncitură de teren alungită, străbătută (permanent sau vremelnic) de o apă curgătoare; regiune de şes situată sub nivelul ţinuturilor din jur (şi udată de o apă curgătoare). ♢ (În limbajul biblic) Valea plângerii… …   Dicționar Român

  • VALE — in digressu sollenne, apud Veteres, uti ave et salve in congressu. Hinc de Athenodoro historia nota, qui cum impetratâ ab Augusto domum redeundi veniâ, discenssurus esset, Caesari dixit vale, volensque aliquod Philosophô dignum monumentum apud… …   Hofmann J. Lexicon universale

  • Våle — is a former municipality in Vestfold county, Norway. The administrative centre was Sørby.The parish of Vaale was established as a municipality January 1, 1838 (see formannskapsdistrikt). According to the 1835 census the municipality had a… …   Wikipedia

  • Vale — Vale, n. [OE. val, F. val, L. vallis; perhaps akin to Gr. ? low ground, marsh meadow. Cf. {Avalanche}, {Vail} to lower, {Valley}.] A tract of low ground, or of land between hills; a valley. Make me a cottage in the vale. Tennyson. [1913 Webster]… …   The Collaborative International Dictionary of English

  • vale — s. m. 1. Espaço entre duas montanhas. 2. Planície, no sopé de um monte ou à beira de um rio. 3. Talvegue. 4. Bacia de um curso de água. 5. Ordem de pagamento, feita pelo proprietário de fundos àquele que é depositário desses fundos. 6. Espécie de …   Dicionário da Língua Portuguesa

  • Vale S.A. — Vale S.A. Fundación 1942 Sede Río de Janeiro,  Brasil …   Wikipedia Español

  • Vale — Vale, OR U.S. city in Oregon Population (2000): 1976 Housing Units (2000): 724 Land area (2000): 1.082773 sq. miles (2.804369 sq. km) Water area (2000): 0.000000 sq. miles (0.000000 sq. km) Total area (2000): 1.082773 sq. miles (2.804369 sq. km)… …   StarDict's U.S. Gazetteer Places

  • Vale, OR — U.S. city in Oregon Population (2000): 1976 Housing Units (2000): 724 Land area (2000): 1.082773 sq. miles (2.804369 sq. km) Water area (2000): 0.000000 sq. miles (0.000000 sq. km) Total area (2000): 1.082773 sq. miles (2.804369 sq. km) FIPS code …   StarDict's U.S. Gazetteer Places

  • vale — (n.) river land between two ranges of hills, c.1300, from O.Fr. val valley, from L. vallem (nom. vallis, valles) valley. Vale of years old age is from Othello. Vale of tears this world as a place of trouble is attested from 1550s …   Etymology dictionary

  • vale — ► NOUN chiefly literary ▪ a valley. ● vale of tears Cf. ↑vale of tears ORIGIN Latin vallis …   English terms dictionary

Поделиться ссылкой на выделенное

Прямая ссылка:
Нажмите правой клавишей мыши и выберите «Копировать ссылку»