-
1 perspicaciter
perspĭcācĭter, adv., v. perspicax fin. -
2 perspicax
perspĭcax, ācis, adj. [perspicio], sharp -sighted, penetrating, acute, perspicacious: perspicax prudentia, old poet ap. Cic. Off. 3, 26, 98:homo (with astutus),
Ter. Heaut. 5, 1, 1:ad aliquam rem,
id. ib. 2, 3, 129:sequemur et id, quod acutum et perspicax naturā est,
Cic. Off. 1, 28, 100:ales oculis perspicax, unguibus pertinax,
App. de Deo Soc. p. 108 Hildebr.; cf. id. Mag. 53:homo perspicacior Lynceo vel Argo et oculus totus,
App. M. 2, p. 124, 38.— Adv.: perspĭcācĭter, acutely, sharp-sightedly, Amm. 26, 6, 1; 29, 1, 38.— Comp.: perspicacius, Consol. Phil. 3 Boëth.; id. Metr. 11, 5.
Перевод: с латинского на английский
с английского на латинский- С английского на:
- Латинский
- С латинского на:
- Все языки
- Английский
- Немецкий
- Русский