Перевод: со всех языков на все языки

со всех языков на все языки

paveo

  • 1 paveo

    păvĕo, pāvi ( part. pres. gen. plur. paventūm, Ov. M. 14, 412), 2, v. n. and a. [etym. dub.; perh. akin with pavio].
    I.
    Neutr., to be struck with fear or terror, to tremble or quake with fear, to be afraid, be terrified (perh. not used by Cic.; not in Cæs.;

    syn.: tremo, trepido, timeo, metuo): nam et intus paveo et foris formido,

    Plaut. Cist. 4, 2, 20:

    mihi paveo,

    Ter. Phorm. 1, 4, 10; Plaut. Curc. 2, 1, 10:

    ne pave,

    id. Am. 5, 1, 58; id. Mil. 3, 3, 21:

    quaeres, quando iterum paveas,

    Hor. S. 2, 7, 69:

    paventes ad omnia,

    Liv. 5, 42, 4:

    repente Maurus incerto vultu pavens ad Sullam accurrit,

    in great fear, Sall. J. 106, 2; Ov. M. 8, 89:

    admiratione paventibus cunctis,

    seized with astonishment, Liv. 7, 34, 7; cf.:

    speque metuque pavent,

    Ov. F. 3, 362:

    in alieno discrimine sibi pavens, ne adlevasse videretur,

    Tac. H. 2, 63; cf.

    venae,

    id. ib. 5, 6:

    hoc sermone pavent,

    i. e. express their fears, Juv. 6, 189.—With prepp. (eccl. Lat.):

    pavete ad sanctuarium meum,

    Vulg. Lev. 26, 2; cf. id. Deut. 31, 6:

    pavens pro arcā Dei,

    id. 1 Reg. 4, 13:

    pavebit a facie consilii Domini,

    id. Isa. 19, 17; cf. id. ib. 30, 31;

    31, 4: super quo pavet anima,

    id. Ezech. 24, 21.—
    II.
    Act., to fear, dread, be terrified at:

    et illud paveo et hoc formido,

    Plaut. Cist. 2, 1, 59;

    so with a general object: ad hoc mulieres... miserari parvos liberos, rogitare, omnia pavere,

    Sall. C. 31, 3: noctem paventes, Poët. ap. Cic. Tusc. 2, 10, 23:

    quis Parthum paveat, quis gelidum Scythen?

    Hor. C. 4, 5, 25:

    ut pavet acres Agna lupos capreaeque leones!

    id. Epod. 12, 25:

    tristiorem casum,

    Tac. H. 1, 29:

    mores alicujus,

    id. ib. 1, 50:

    saturam serpentibus ibin,

    Juv. 15, 3:

    mortem,

    Plin. 2, 12, 9, § 54:

    funera,

    Hor. C. 4, 14, 49:

    (Castanea) pavet novitatem,

    Plin. 17, 20, 34, § 149.— Pass. (in Plin. 31, 9, 45, § 104, read batuerentur):

    nec pedibus tantum pavendas serpentes,

    Plin. 8, 23, 35, § 85.—Perh. here too belongs: paveri frumenta dicebant antiqui, quae de vaginā non bene exibant, Fest. p 251 and 253 Müll.; v. Müll. ad loc.—
    (β).
    With inf. ( poet.):

    pavetque Laedere jactatis maternas ossibus umbras,

    Ov. M. 1, 386:

    nec illae numerare aut exigere plagas pavent,

    Tac. G. 7.

    Lewis & Short latin dictionary > paveo

  • 2 paveo

    paveo, pāvī, ēre (vgl. πτοϝέω scheue), vor Furcht-, vor Angst beben, zittern, zagen, besorgt sein, sich ängstigen, Plaut. u. Ov.: paveo mihi, meinetwegen, Ter.: sibi pavens, für sich besorgt, Tac.: pav. divitiis (für seine R.), Aur. Vict. – m. Acc. resp. = wegen, über usw. (s. Heräus Tac. hist. 3, 56, 10), lupos, Hor.: vana miracula, Liv.: omnia, Sall.: casum, Tac.: nec pedibus tantum pavendas serpentes, auch haben nicht bloß die F. sich vor den Schl. zu fürchten, Plin. – m. Abl. causae, novitate, Ov.: admiratione, Liv. – m. ad u. Akk., ad omnia, Liv.: ad singulos nuntios, Liv.: ad necopinatum tumultum, Liv. – m. folg. Infin., pavetque laedere, Ov. met. 1, 386: nec illae numerare aut exigere plagas pavent, Tac. Germ. 7: nec pavet hic populus pro libertate subire, Lucan. 3, 349: sumere ne lector iuge paveret opus, Rut. Nam. 2, 4: verb. paveo et formido m. Inf., Apul. met. 3, 15: mit folg. Acc. u. Infin., vimque homini tantam providus esse pavet, Avian. fab. 29, 8. – mit folg. ne u. Konj., id paves, ne ducas tu illam, Ter. Andr. 349: paventibus cunctis, ne eadem quae sub Gallieno fuerant provenirent, Vopisc. Aurel. 18, 4. – Partic. pavens = sich ängstigend, ängstlich, Sall. u.a.: Plur. subst., paventes, Zagende (Ggstz. securi), Plin. pan. 95, 5. – übtr., venae pavent, die Saftgefäße fahren zusammen, stocken, Tac. hist. 5, 6.

    lateinisch-deutsches > paveo

  • 3 paveo

    paveo, pāvī, ēre (vgl. πτοέω scheue), vor Furcht-, vor Angst beben, zittern, zagen, besorgt sein, sich ängstigen, Plaut. u. Ov.: paveo mihi, meinetwegen, Ter.: sibi pavens, für sich besorgt, Tac.: pav. divitiis (für seine R.), Aur. Vict. – m. Acc. resp. = wegen, über usw. (s. Heräus Tac. hist. 3, 56, 10), lupos, Hor.: vana miracula, Liv.: omnia, Sall.: casum, Tac.: nec pedibus tantum pavendas serpentes, auch haben nicht bloß die F. sich vor den Schl. zu fürchten, Plin. – m. Abl. causae, novitate, Ov.: admiratione, Liv. – m. ad u. Akk., ad omnia, Liv.: ad singulos nuntios, Liv.: ad necopinatum tumultum, Liv. – m. folg. Infin., pavetque laedere, Ov. met. 1, 386: nec illae numerare aut exigere plagas pavent, Tac. Germ. 7: nec pavet hic populus pro libertate subire, Lucan. 3, 349: sumere ne lector iuge paveret opus, Rut. Nam. 2, 4: verb. paveo et formido m. Inf., Apul. met. 3, 15: mit folg. Acc. u. Infin., vimque homini tantam providus esse pavet, Avian. fab. 29, 8. – mit folg. ne u. Konj., id paves, ne ducas tu illam, Ter. Andr. 349: paventibus cunctis, ne eadem quae sub Gallieno fuerant provenirent, Vopisc. Aurel. 18, 4. – Partic. pavens = sich ängstigend, ängstlich, Sall. u.a.: Plur. subst., paventes, Zagende (Ggstz. securi), Plin. pan. 95, 5. – übtr., venae pavent, die Saftgefäße fahren zusammen, stocken, Tac. hist. 5, 6.

    Ausführliches Lateinisch-deutsches Handwörterbuch > paveo

  • 4 paveo

    paveo paveo, pavi, -, ere страхом быть объятым

    Латинско-русский словарь > paveo

  • 5 paveō

        paveō pāvī, —, ēre    [4 PV-], to be struck with fear, be in terror, tremble, quake with fear, be afraid, be terrified: mihi paveo, T.: quaeres, quando iterum paveas, H.: incerto voltu pavens adcurrit, S.: admiratione paventibus cunctis, seized with astonishment, L.: speque metuque, O.: hoc sermone, i. e. express their fears, Iu.: mulieres omnia pavere, S.: noctem paventes, C. poët.: Parthum, H.: casum, Ta.: saturam serpentibus ibin, Iu.: ad omnia, L.: Id paves, ne ducas tu illam, T.: pavetque Laedere umbras, O.: numerare plagas, Ta.: venae pavent, shudder, Ta.
    * * *
    pavere, pavi, - V

    Latin-English dictionary > paveō

  • 6 paveo

    pāvī, —, ēre
    быть объятым страхом, дрожать от страха, быть в ужасе (intus paveo et foris formido Pl); бояться, робеть (aliquā re O, L, ad aliquid L и aliquid Sl, H, L)
    p. aliquem H, L — бояться кого-л.
    pavendus alicui rei PM — опасный для чего-л.
    p. alicui Ter, T etc. — бояться за кого-л.

    Латинско-русский словарь > paveo

  • 7 paveo

    , pavi, -, pavere 2
      быть объятым страхом, бояться, трепетать

    Dictionary Latin-Russian new > paveo

  • 8 formido

    1.
    formīdo, āvi, ātum, 1, v. a. and n. [v. 2. formido], to fear, dread any thing; to be afraid, terrified, frightened (class.; syn.: metuo, timeo, vereor, trepido, tremo, paveo).
    (α).
    With acc.:

    illum,

    Plaut. Capt. 4, 4, 5:

    et illud paveo et hoc formido,

    id. Cist. 2, 1, 58:

    malum (shortly after: metuo malum),

    id. Am. prol. 27:

    ipse se cruciat omniaque formidat,

    Cic. Fin. 2, 16, 53:

    illius iracundiam formidant,

    id. Att. 8, 16, 2: apoteugma formido et timeo, ne, etc., id. Q. Fr. 3, 2, 2:

    cum formidet te mulier,

    Hor. S. 2, 7, 65:

    fures,

    id. ib. 1, 1, 77:

    acumen judicis,

    id. A. P. 364:

    nocturnos tepores,

    id. Ep. 1, 18, 93. —In pass.:

    hic classe formidatus,

    Hor. C. 3, 6, 15:

    formidata Parthis Roma,

    id. Ep. 2, 1, 256:

    nautis formidatus Apollo (i. e. the temple of Apollo on the Leucadian promontory),

    Verg. A. 3, 275; cf.:

    nec formidatis auxiliatur aquis,

    i. e. the hydrophobia, Ov. P. 1, 3, 24:

    quo etiam satietas formidanda est magis,

    Cic. Or. 63, 213.—
    (β).
    With inf.:

    si isti formidas credere,

    Plaut. Ps. 1, 3, 82; cf.:

    ad haec ego naribus uti Formido,

    Hor. Ep. 1, 19, 46:

    meus formidat animus, nostrum tam diu ibi sedere filium,

    Plaut. Bacch. 2, 3, 4.—
    (γ).
    With ut or ne:

    aliquem non formido, ut, etc.,

    Vop. Tac. 2, § 2:

    formido miser, ne, etc.,

    Plaut. As. 2, 4, 55.—
    (δ).
    With dat.: auro formidat Euclio: abstrudit foris, fears for the gold, Plaut. Aul. argum. 6.—
    (ε).
    With si:

    male formido, si hera mea sciat tam socordem esse quam sum,

    Plaut. Cist. 4, 2, 4.—
    (ζ).
    Absol.:

    intus paveo et foris formido,

    Plaut. Cist. 4, 2, 20:

    ne formida,

    id. Mil. 4, 2, 20; id. As. 2, 4, 56; 3, 3, 48; id. Mil. 3, 3, 20: neque prius desinam formidare, quam tetigisse te Italiam audiero, Cael. ap. Cic. Fam. 8, 10, 1.
    2.
    formīdo, ĭnis, f. [Sanscr. root dhar-, whence firmus; prop. the fear that makes rigid, Corss. Ausspr. 1, 148], fearfulness, fear, terror, dread (class.).
    I.
    Lit.:

    parasitus, qui me conplevit flagiti et formidinis,

    Plaut. Men. 5, 5, 3: popolo formidinem inicere, Furius ap. Macr. S. 3, 9, 8:

    Stoici definiunt formidinem metum permanentem,

    Cic. Tusc. 4, 8 fin.:

    ut aliqua in vita formido improbis esset posita, apud inferos antiqui supplicia constituta esse voluerunt,

    id. Cat. 4, 4, 8:

    quae tanta formido,

    id. Rosc. Am. 2, 5:

    neque miser me commovere possum prae formidine,

    Plaut. Am. 1. 1, 181:

    subita atque improvisa,

    Cic. Prov. Cons. 18, 43:

    formidinem suam alicui inicere,

    id. Verr. 2, 3, 28, § 68:

    formidinem inferre,

    Tac. H. 2, 15:

    intendere,

    id. ib. 2, 54:

    facere,

    id. ib. 3, 10:

    mortis,

    Cic. Rep. 1, 3; Hor. Ep. 2, 2, 207:

    poenae,

    id. ib. 1, 16, 53:

    fustis,

    id. ib. 2, 1, 154.—In plur.:

    pericula intendantur, formidines opponantur,

    Cic. Quint. 14, 47:

    ex ignoratione rerum ipsa horribiles exsistunt formidines,

    id. Fin. 1, 19, 63:

    contra formidines pavoresque,

    Plin. 28, 8, 29, § 115.—
    B.
    In partic., awe, reverence:

    (portae) religione sacrae et saevi formidine Martis,

    Verg. A. 7, 608; Sil. 1, 83.—
    II. A.
    In gen.:

    alta ostia Ditis Et caligantem nigrā formidine lucum Ingressus,

    Verg. G. 4, 468; Front. de Fer. Als. 3:

    defensoribus moenium praemia modo, modo formidinem ostentare,

    Sall. J. 23, 1; 66, 1.—
    B.
    In partic., a scarecrow made of differentcolored feathers, a bugbear: cum maximos ferarum greges linea pennis distincta contineat et in insidias agat, ab ipso effectu dicta formido, Sen. de 1ra, 2, 12 (cf. Nemes. Cyneg. 303 sq.):

    cervum puniceae septum formidine pennae,

    Verg. A. 12, 750; cf. Luc. 4, 437:

    furum aviumque Maxima formido,

    Hor. S. 1, 8, 4.—Personified, as a goddess, Hyg. Fab. prooem. p. 10 Munk.

    Lewis & Short latin dictionary > formido

  • 9 expaveo

    ex-paveo, —, —, ere
    пугаться, страшиться, ужасаться ( aliquid PM St Pt)

    Латинско-русский словарь > expaveo

  • 10 intus

    adv.
    2) внутри (extra et i. hostem habere Cs; et i. paveo et foris formīdo Pl; i. in aliquā re или alicujus rei Ap, поэт. aliquā re Lcr, V)
    aliquem i. et in cute novisse погов. Pers — знать кого л. вдоль и поперёк
    adductos i. agere equos погов. O — не задаваться широкими задачами, держаться ближе к цели
    3) внутрь (duci i. O; pollice i. inclinato Q)

    Латинско-русский словарь > intus

  • 11 omnipavus

    omni-pavus, a, um [ paveo ]

    Латинско-русский словарь > omnipavus

  • 12 pavefactus

    a, um [ paveo + facio ]
    испуганный, объятый страхом O, SenT, Su, Ambr

    Латинско-русский словарь > pavefactus

  • 13 pavesco

    pavēsco, —, —, ere [inchoat. к paveo ]
    задрожать от страха, испугаться, оробеть (ad aliquid Col или aliquā re Sl); страшиться, бояться (aliquid T, Sil)

    Латинско-русский словарь > pavesco

  • 14 pavi

    I pāvī pf. к pasco II pāvī pf. к paveo

    Латинско-русский словарь > pavi

  • 15 pavibundus

    a, um [ paveo ]
    объятый страхом, полный боязни Aug

    Латинско-русский словарь > pavibundus

  • 16 pavidus

    a, um [ paveo ]
    1) боязливый, пугливый, робкий, боящийся (lepus, dama H; p. alicujus rei T, Lcn или ad aliquid T); исполненный страха ( ex somno L)
    2) поэт. причиняющий беспокойство, приводящий в трепет, гнетущий (religio Lcr, metus O; lucus Sl)

    Латинско-русский словарь > pavidus

  • 17 pavito

    āvī, —, āre [intens. к paveo ]
    1) дрожать, трепетать ( pavitante gressu SenT); бояться ( quae pueri in tenebris pavĭtant Lcr)
    2) чувствовать озноб, лихорадить Ter, CA

    Латинско-русский словарь > pavito

  • 18 pavor

    ōris m. [ paveo ]
    1) страх, ужас (p. ac metus Lcr)
    p. aquae PMводобоязнь
    2) трепет ожидания (p. corda puisat V); радостный трепет (laetus p. Sil)

    Латинско-русский словарь > pavor

  • 19 expaveo

    ex-paveo, ēre, vor etw. sich entsetzen, zurückschrecken, alqd, Plin. 34, 151. Stat. silv. 3. praef. Mart. Cap. 1. § 84.

    lateinisch-deutsches > expaveo

  • 20 formido [1]

    1. formīdo, āvī, ātum, āre (2. formido), I) intr. sich grausen, Grausen empfinden, sich heftig fürchten, in Angst sein, ne formida, Plaut.: et intus paveo et foris formido, Plaut.: auro (für das G.) formidat Euclio, Plaut.: neque prius desinam formidare, quam etc., Cael. in Cic. ep. 8, 10, 1. – II) tr. vor etw. grausen, Grausen empfinden, sich heftig fürchten, eius valentiam, Naev. fr.: omnia, Cic.: illius iracundiam, Cic.: malos fures, Hor.: nocturnos tepores, Hor.: ubi intravit animum pavor, id solum metuunt, quod primum formidare coeperunt, Curt.: nimis illum, Plaut.: aquae formidatae, Wasserscheu, Ov.: m. folg. Infin., si isti formidas credere, dich sträubst, Plaut. Pseud. 316: ad haec ego naribus uti formido, Hor. ep. 1, 19, 45: has (delicias), quibus delectabatur, relinquere formidabat, Augustin. serm. 38, 7 (u. so m. Infin. auch Augustin. epist. 43, 8; de civ. dei 1, 9, 1. p. 14, 31 D.2 Veget. mil. 2. praef. extr. p. 33, 4 L.). – m. folg. ut u. Konj., alqm non formido, ut etc., Vopisc. Tac. 2. § 2. – mit folg. ne u. Konj., Plaut. Amph. 304 u.a. – m. folg. si u. Konj., Plaut. cist. 673.

    lateinisch-deutsches > formido [1]

См. также в других словарях:

  • timide — (ti mi d ) adj. 1°   Qui manque de hardiesse ou d assurance. Cet animal est fort timide. •   Monsieur [le frère de Louis XIII] était timide et paresseux au souverain degré, RETZ Mém. t. II, liv. III, p. 447, dans POUGENS. •   Est il possible, dis …   Dictionnaire de la Langue Française d'Émile Littré

  • Puvia — This is a very rare form of the ancient Italian locational surname Pavia from the town of the same spelling in Lombardy. Etymologically Puvia , is described as being dialectal , in that as the original name holders moved away from the town of… …   Surnames reference

  • Павор ноктурнус (PAVOR NOCTURNUS) — ( лат. paveo – быть объятым страхом, noctis – ночь) – общее название приступов ночного страха разной этиологии у детей в возрасте от 2 до 8 лет, приступы возникают во время сна, в первую половину ночи, длятся в пределах получаса, повторяются с… …   Энциклопедический словарь по психологии и педагогике

  • ԵՐԿՆՉԻՄ — (կեայ, կի՛ր, կերո՛ւք, կամ կի՛ք, կուցեալ.) NBH 1 0698 Chronological Sequence: Early classical չ. φοβέομαι, δηλιάω, εὑλαβέομαι timeo, metuo, paveo, vereor, reveror Կրել զերկիւղ. յահի յերկիւղի լինել. զանգիտել. խիթալ. ակն ածել. պատկառել. վախնալ.… …   հայերեն բառարան (Armenian dictionary)

  • Զ — I. ( ) NBH 1 0708 Chronological Sequence: Unknown date, Early classical, 6c, 7c, 8c, 10c, 11c, 12c, 13c Տառ բաղաձայն, եւ այն կիսաձայն ըստ բզզանաց մեղուաց՝ մանաւանդ յառաջ քան զբաղաձայնս. զորօրինակ՝ զմարդ, զնա. որ գրի եւ զընա, իբր ըզընա. զի միշտ… …   հայերեն բառարան (Armenian dictionary)

  • ԶԱՆԳԻՏԵՄ — (եցի, եա՛, եալ.) NBH 1 0713 Chronological Sequence: Unknown date, Early classical, 6c, 11c չ. δειλιάω, δειλόομαι, ἑξίστημι , εὑλαβέομαι եւն. timeo, paveo, formido, vereor եւն. որ եւ ԶԱՆԳԷՏ ԼԻՆԵԼ, ԶԱՆԳԻՏԱՆԱԼ. Առ չգիտելոյ զպատճառս եւ զելս իրաց՝… …   հայերեն բառարան (Armenian dictionary)

  • ՎԵՀԵՐԵՄ — (եցի.) NBH 2 0800 Chronological Sequence: Unknown date, Early classical, 5c, 6c, 10c, 11c, 12c, 14c չ. ՎԵՀԵՐԵՄ ՎԵՀԵՐԻՄ ՎԵՀԵՐԵՒԵԼ ՎԵՀԵՐԵՒԻԼ. δείλω, δειλιάω, ἁλύω timeo, paveo, trepido, formido ἁπογινώσκω despero ἁποκάμνω defatigo, deficior ὁκνέω …   հայերեն բառարան (Armenian dictionary)

  • ՎԵՀԵՐԵՒԵՄ — ( ) NBH 2 0800 Chronological Sequence: Unknown date, Early classical, 5c, 6c, 10c, 11c, 12c, 14c չ. ՎԵՀԵՐԵՄ ՎԵՀԵՐԻՄ ՎԵՀԵՐԵՒԵԼ ՎԵՀԵՐԵՒԻԼ. δείλω, δειλιάω, ἁλύω timeo, paveo, trepido, formido ἁπογινώσκω despero ἁποκάμνω defatigo, deficior ὁκνέω ,… …   հայերեն բառարան (Armenian dictionary)

Поделиться ссылкой на выделенное

Прямая ссылка:
Нажмите правой клавишей мыши и выберите «Копировать ссылку»