-
1 επιαλμένον
ἐπῑαλμένον, ἐπιάλλωsend upon: perf part mp masc acc sgἐπῑαλμένον, ἐπιάλλωsend upon: perf part mp neut nom /voc /acc sg -
2 ἐπιαλμένον
ἐπῑαλμένον, ἐπιάλλωsend upon: perf part mp masc acc sgἐπῑαλμένον, ἐπιάλλωsend upon: perf part mp neut nom /voc /acc sg -
3 επιάλμενον
ἐπϊά̱λμενον, ἐφάλλομαιspring upon: aor part mid masc acc sgἐπϊά̱λμενον, ἐφάλλομαιspring upon: aor part mid neut nom /voc /acc sg -
4 ἐπιάλμενον
ἐπϊά̱λμενον, ἐφάλλομαιspring upon: aor part mid masc acc sgἐπϊά̱λμενον, ἐφάλλομαιspring upon: aor part mid neut nom /voc /acc sg -
5 ἐφ-άλλομαι
ἐφ-άλλομαι (s. ἅλλομαι), anspringen, darauf losspringen, bes. im feindlichen Sinne; Hom. im aor. sync. ἐπᾶλτό τινι, Il. 21, 140, Τρώεσσιν ἐπάλμενος, 11, 489, ἐπάλμενος ὀξέϊ δουρί, 11, 421, ἐπάλμενος ἔγχει, Od. 14, 220; die Form ἐπιάλμενον, wo die Bdtg des Feindseligen fortfällt, ἵππων, auf den Wagen springend, Il. 7, 15, u. κύσσε δέ μιν περιφὺς ἐπιάλμενος, indem er auf ihn zusprang, ihm um den Hals fiel, Od, 24, 320; so Hes. Th. 855 u. Theogn. 855; ἐς Αἰϑίοπας ἐπᾶλτο Pind. N. 6, 52; ἐπὶ τὸν οὐδὸν ἐφαλλόμενος (nach Hom.) Plat. Ion 535 b; in späterer Prosa, τοῖς ἵπποις ἐφάλλεσϑαι Plut. Conjug. praec. p. 413.
-
6 ἐφάλλομαι
ἐφ-άλλομαι, anspringen, darauf losspringen, bes. im feindlichen Sinne; die Form ἐπιάλμενον, wo die Bdtg des Feindseligen fortfällt, ἵππων, auf den Wagen springend; κύσσε δέ μιν περιφὺς ἐπιάλμενος, indem er auf ihn zusprang, ihm um den Hals fiel
См. также в других словарях:
ἐπιαλμένον — ἐπῑαλμένον , ἐπιάλλω send upon perf part mp masc acc sg ἐπῑαλμένον , ἐπιάλλω send upon perf part mp neut nom/voc/acc sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
ἐπιάλμενον — ἐπϊά̱λμενον , ἐφάλλομαι spring upon aor part mid masc acc sg ἐπϊά̱λμενον , ἐφάλλομαι spring upon aor part mid neut nom/voc/acc sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)