-
1 ἀπο-μίμημα
ἀπο-μίμημα, τό, das Nachgeahmte, Abbild, Ath. XIV, 640 a; D. Sic. 2, 8.
-
2 ἀπομίμημα
ἀπο-μίμημα, das Nachgeahmte, Abbild -
3 τήνελλα
τήνελλα, ein von Archil. frg. 69 gebildetes Wort, das den Ton der angeschlagenen, schwingenden Cithersaite nachbilden soll; weil er einen Siegesgesang auf den Herkules mit den Worten anfing τήνελλα, ὦ καλλίνικε, χαῖρε, wurde τήνελλα καλλίνικε ein gewöhnlicher glückwünschender Zuruf an die Sieger in Wettkämpfen, eine Art Hurrah! Schol. Pind. Ol. 9, 1 u. oft; s. Böckh expl. 187; Ar. schließt die Ach. ἕπεσϑε νῦν ᾄδοντες ὦ τήνελλα καλλίνικος, wie die Av. τήνελλα καλλίνικος, ὦ δαιμόνων ὑπέρτατε; der Schol. zur ersten Stelle erkl. μίμημα ἐπιφϑέγματος αὐλοῦ, der zur zweiten μίμησις φωνῆς κρούματος αὐλοῦ ποιᾶς ἀπὸ τοῦ ἐφυμνίσυ οὗ εἶπεν Ἀρχίλοχος κ. τ. λ.
См. также в других словарях:
κύκλος — Κάθε καμπύλη του επιπέδου που αποτελεί τον γεωμετρικό τόπο των σημείων του που ισαπέχουν από ένα ορισμένο σημείο. Αν Ε είναι ένα επίπεδο, Ο ένα σημείο του και ρ θετικός αριθμός, τότε υπάρχει ένας και μόνο ένας κ. του επιπέδου Ε με την ιδιότητα… … Dictionary of Greek
ELEUSINIA — Inter omnia Graecorum sacra, tanta semper fuit Eleusiniorum religio, ut commune mysteriorum nomen illis veluti proprium ab Auctoribus tribuatur, ideoqueve de iis paulo fusius agendum. Eleusinia vero sic dicta sunt, ab Eleusi Atticae opp. cuius… … Hofmann J. Lexicon universale
κύηση — Η διαδικασία ανάπτυξης του εμβρύου μέσα στη μήτρα. Φυσιολογικά η κ. αρχίζει από τη γονιμοποίηση του ωαρίου από το σπερματοζωάριο και ολοκληρώνεται με τον τοκετό. Βλ. λ. εγκυμοσύνη. * * * η (AM κύησις) [κυώ] η διεργασία που συντελείται και ο… … Dictionary of Greek
APELLES — I. APELLES Cous, pictoreximius, ingemiô, et gratiâ, quam in se maxme iactabat, praestantissimus, voluminibus etiam apud Perseum discipulum editis, quae artis suae doctrinam continerent. Floruit Alexandri M. temporibus, qui ab illo tantum depingi… … Hofmann J. Lexicon universale
ORATIO Soluta — metricâ posterior est. Et quidem Pherecydem Atheniensem prosas Orationes condere primum instituisse, Plin. l. 7. c. 56. scribit, quem primum Historiae auctorem alii faciunt: De eodem Strabo, ubi disputat, Poeticam compositionem prosâ oratione… … Hofmann J. Lexicon universale