-
41 εξηθεω
процеживать, pass. проходить насквозь, просачиваться наружу -
42 επαφυσσω
-
43 επεξειμι
[εἶμι] (inf. praes. ἐπεξιέναι, fut. ἐπέξειμι, impf. ἐπεξῄειν, part. ἐπεξιών)1) выходить (наружу)(οὐκ ἐᾶν τὸ ἐνὸν θερμὸν ἐ. Arst.)
2) (тж. ἐ. ἐς μάχην Thuc.) (против кого-л.) выходить, выступать, отправляться в поход(ἐ. τινί Thuc., Plut. или πρός τινα Xen.)
3) продвигаться, проникать4) (тж. ἐ. τῇ δίκῃ Plat.) преследовать в судебном порядке, привлекать к судебной ответственностиἐ. τῇ τοῦ τραύματος γραφῇ Aeschin. — подать в суд за нанесение раны5) карать, мститьἐ. τινί Plat. и τι Diod. — карать за что-л.
6) ( в речи)(тж. ἐ. τῷ λόγῳ Plat.) пробегать, перебирать, обозревать, рассматривать (σμικρὰ καὴ μεγάλα ἄστεα Her.; πάσας τὰς ἀμφισβητήσεις Plat.)
7) проводить (в жизнь) -
44 ηθοποιος
2воспитывающий нравы, влияющий на душевный облик(τὸ θερμὸν χαὴ ψυχρόν Arst.; παίδευσις Plut.; μέλη Sext.)
-
45 θλιβω
1) жать, давить, сжимать, сдавливать(τὸν ὄρρον Arph.; τοὺς ὄφεις Dem.; ἀντιθλίβεται τὸ θλίβων Arst.)
οὐδεὴς οἶδεν, ὅπου με θλίβει Plut. погов. — никто не знает, где жмет у меня (обувь), т.е. никто не знает моих забот;χείλεα θ. Theocr. — крепко целовать в губы2) вытеснятьτῷ πνεύματι θλιφθείς Plat. — теснимый воздухом, т.е. под давлением воздуха3) med. теретьсяφλιῇσι θλίβεσθαι ὤμους Hom. — тереться плечами о (чужие) косяки, т.е. ходить по миру
4) перен. сжимать, стеснять, ограничивать, уменьшатьθλιβομένα καλύβα Theocr. — тесная хижина;
μικρέ ζωέ τεθλιμμένη Anth. — короткая жизнь;τὰ θλιβόμενα τῆς μάχης Plut. — (самые) опасные места сражения;βίος τεθλιμμένος Anth. — бедное существование, скудные средства к жизни;τεθλιμμένη ὁδός NT. — узкая дорога5) угнетать, мучить(τοῖς οἰκέταις Luc.; ἐν παντὴ θλιβόμενοι NT.)
ὡς θλίβομαι! Arph. — как мне тяжело!;θλιβόμενοι διὰ τὸν πόλεμον Arst. — удрученные войной -
46 ισχυροποιεω
укреплять, усиливать, подкреплять(τέν δύναμιν Diod.; τέν ἐπικράτειάν τινος Polyb.)
ὅτε ἰσχυροποιηθῇ τὸ θερμόν Arst. — с повышением температуры -
47 κατασκεδαννυμι
и (в pf. и impf.) κατασκεδαννύω (fut. κατασκεδάσω - атт. κατασκεδῶ)1) разливать, выливать(θερμόν τι κατά τινος Arph.; τὰς ἀμίδας τινός Dem.)
κατεσκεδάσατο τὸ κέρας Xen. — (Севт выпил и) выплеснул свой бокал2) распространять, рассеивать, распускать(τέν φήμην Plat.; οὐχ οὗτος ὅ λόγος ἐν τῇ πόλει κατεσκέδασται Lys.)
3) перен. обрушивать, изливать(ὕβριν εἴς τινα, ἀδοξίαν τινός Plut.; ὅλας ἁμάξας βλασφημιῶν τινος Luc.)
-
48 κατερευγω
-
49 λουτροχοεω
-
50 παραψυχω
1) охлаждать(θερμόν Plut.)
2) med. облегчать, утешать, успокаивать(τινα ἐπέεσσι Theocr. - v. l. μελέεσσιν)
-
51 πεπτικος
31) (хорошо) переваривающий(κοιλία Arst.)
2) пищеварительный(δύναμις Arst.)
3) способствующий пищеварению(τὸ θερμόν Arst.)
-
52 περιανθεω
-
53 περιστασις
- εως ἥ1) стояние вокруг, окружениеτὸ θερμὸν οὐ βαδίζει ἔξω διὰ τέν τοῦ ψυχροῦ περίστασιν Arst. — тепло не выходит наружу, будучи окружено холодом
2) круг, кольцо, пояс(ἥ τῶν σκηνῶν π. Polyb.)
3) обстоятельство, состояние, положение(αἱ περιστάσεις τῶν πόλεων Polyb.)
ἥ κατὰ τὸν ἀέρα π. Polyb. — состояние атмосферы;ἐπ΄ ἀμφοτέραις ταῖς περιστάσεσιν Polyb. — в обстоятельствах обоего рода, т.е. в военное и в мирное время4) тж. pl. тяжелые обстоятельства, превратностиκατὰ τὰς περιστάσεις Polyb. — в трудных обстоятельствах;
ἀπολελύσθαι τῆς περιστάσεως Polyb. — освободиться от опасности5) внешние обстоятельства, устройство(π. μεγαλομερής Polyb.)
6) атмосфера, воздух или погода7) грам. обстоятельственное слово, обстоятельство -
54 πυρ
πῠρός τό (pl.: πυρά, dat. πυροῖς - поэт. πυροῖσι)1) (тж. π. φλογός NT.) огонь, пламяνηυσὴ π. ἐμβάλλειν Hom. — поджигать (досл. метать огонь в) суда;
π. πνεῖν Soph. — извергать пламя;ἐν πυρὴ γενοίατο! Hom. — пусть погибнут в огне!;φλὸξ πυρὸς βάτου NT. — горящий терновый куст;ἄνθρακες:πυρός NT. — горящие уголья;ὀφθαλμώ οἱ πυρὴ λάμπετον Hom. — глаза его горят огнем;φεύγοντα καπνὸν εἰς π. ἐμπίπτειν погов. Plat. — избегая дыма, попасть в огонь (ср. из огня да в полымя);π. ἐπὴ π. ἄγειν погов. Plat. — добавлять огонь к огню (ср. подливать масла в огонь);μετά τινος διὰ πυρὸς βαδίζειν погов. Arph. — разделять с кем-л. любые опасности;εἰς π. ξαίνειν погов. Plat. — чесать (шерсть) в огонь (ср. толочь воду в ступе)2) погребальный костер(ἐνὴ πυρὴ θέμεναί τινα Hom.)
3) жертвенный огонь(θυηλὰς ἐν πυρὴ βάλλειν Hom.)
4) небесный огонь, молния(π. καὴ στεροπαί Soph.)
5) перен. жар, пыл, страсть(θάλπειν τῷ ἀνηκέστῳ πυρί Soph.)
6) (= τὸ θερμόν) температура пламени(ἕτερον τὸ χρυσοχοϊκὸν π. ἀποτελεῖ καὴ τὸ μαγειρικόν Arst.)
-
55 φιλοψυχρος
-
56 calidus
calidus (zsgzg. caldus), a, um, Adi. m. Compar. u. Superl. (caleo), = θερμός, warm, heiß (Ggstz. frigidus, kalt, u. tepidus, lau), I) eig.: a) physisch: omne quod est calidum et igneum cietur et agitur modo suo, Cic.: calidior est vel potius ardentior animus quam hic aër, Cic.: urceus calidus, Plaut.: fornax calidus, Lucil. fr.: venti calidi, Ps. Quint. decl.: aqua calida Sen.: aqua modice c., (Ggstz. aqua ferventissima), Col.: oleum calidum, Cels.: vinum c., bene c., Cels.: aes maxime c., Cels.: regio c., Vitr.: loca c. (Ggstz. frigida, algentia), Vitr. u. Plin.: dies c., Quint.: solis calidior aura (Wärme), Varr. fr.: hiemes calidissimae, Vitr. – zsgzg. Form, caldus ager, Cato: caldi pedes, Varr.: sol caldus, Varr.: lavatio calda, Varr. LL. u. Vitr. – subst.: α) calida od. calda, ae, f. (sc. aqua), warmes Wasser, Cato, Sen. u.a.: calidā lavari, Plin. – β) calidum od. caldum, ī, n. (= το θερμόν sc. δωρ), Warmes, d.i. warmes Getränk (Wein mit siedendem Wasser gemischt, Glühwein), Plaut. u. Varr. LL.: caldum meiere et frigidum potare, Petr. – γ) calida, ōrum, n., Warmes (Ggstz. frigida), Ov. met. 1, 9. – bes. warme, heiße Gegenden (Ggstz. frigida), Plin. 21, 36: so auch calidissima (Ggstz. frigidissima), Plin. 15, 3. – Dah. als nom. propr., Calidae Aquae (Ὕδατα Θερμά, »Warmbrunnen«) Badeort in Zeugitana an der Bucht von Karthago bei Tunis, j.————Hammam Gurbos, Liv. 30, 24, 9. – b) animalisch: corpus, Cels. u. Curt.: manus, Cels.: iecur, Frontin.: vulnus, Ov. u. Curt.: calida adhuc vulnera, Salv. – II) übtr.: A) wie θερμός = feurig, hitzig heftig, eifrig, leidenschaftlich, unüberlegt, unbesonnen, übereilt (vgl. die Auslgg. zu Liv. 35, 32, 13. Fritzsche Hor. sat. 1, 3, 53. Drak. Sil. 15, 337), equus, Verg.: calidus iuventā, Hor.: redemptor, Hor.: caldior est, Hor.: consilium calidum, calidius, Cic. u. Liv. (s. Fabri Liv. 22, 24, 2): vide ne nimium calidum hoc sit modo, Ter. – Dah. als nom. propr., Caldus (Hitzkopf), ut si dicamus idcirco aliquem Caldum vocari, quod temerario et repentino consilio sit, Cic. de inv. 2, 28. – B) gleichs. »noch warm«, noch frisch = auf der Stelle herbeigeschafft, -gemacht usw., opus est quadraginta minis celeriter calidis, Plaut.: mendacium c., frischbackene Lüge, Plaut.: so auch consilium, Plaut. (vgl. Brix Plaut. mil. 226). -
57 γε
γε a particle used to emphasise particular words, which it may either directly precede, esp. if a word group is emphasised, or follow.a emphasising subs., pron., simm.I subs.ὀρειᾶν γε Πελειάδων N. 2.11
ἁ Σαλαμίς γε N. 2.13
ἐπειδὴ τὸν ὑπὲρ κεφαλᾶς γε Ταντάλου λίθον παρά τις ἔτρεψεν ἄμμι θεός ( τὸν coni. Heimsoeth) I. 8.10ἀλλ' ὅ γε Μέλαμπος Pae. 4.28
Ἀπόλλωνί γ [ Pae. 7.5
]Ζηνί γε fr. 60a. 5.ἀέθλων γ' ἕνεκεν O. 1.99
ἤτοι βροτῶν γε κέκριται πεῖρας οὔ τι θανάτου O. 2.30
ἰατὰ δ' ἐστὶ βροτοῖς σύν γ ἐλευθερίᾳ καὶ τά I. 8.15
] ογοι τῶν γε δε[ (Π̆{S}: τε Π.) Pae. 6.175II demonstratives. πέποιθα δὲ ξένον μή τιν —δύναμιν κυριώτερον τῶν γε νῦν κλυταῖσι δαιδαλωσέμεν ὕμνων πτυχαῖς O. 1.105
τοῦτό γέ οἱ σαφέως μαρτυρήσω O. 6.20
Ἄλτιν μὲν ὅγ' ἐν καθαρῷ διέκρινε O. 10.45
τὸν δὲ τετράκναμον ἔπραξε δεσμὸν ἑὸν ὄλεθρον ὅγ P. 2.41
κείνου γε κατὰ κλέος P. 4.125
κεῖνον γε καὶ βαρύκομποι λέοντες περὶ δείματι φύγον P. 5.57
ἤθελον κείνου γε πείθεσθ' ἀναξίαις ἑκόντες N. 8.10
τοῦτό γέ τοι ἐρέω fr. 42. 2.III verbal subs.ἐπεὶ τό γε λοιδορῆσαι θεοὺς ἐχθρὰ σοφία O. 9.37
τό γ' ἐν ξυνᾥ πεποναμένον εὖ μὴ κρυπτέτω P. 9.93
νικῶντί γε χάριν οὐ τραχύς εἰμι καταθέμεν N. 7.75
IV pers. pron. σέ γ' ἐπαρκέσαι (Turyn: τό γ' ἐπάρκεσε codd.) N. 6.60 σέο γ' ἕκατι (codd.: γ del. Bergk, edd.: “contra poetae usum” Schr.) I. 5.2b emphasising adj.ἑκατόν γ' ἐτέων O. 2.93
κεῖνόν γε πράξασθαι πόνον P. 4.243
ἦ μὰν ἀνόμοιά γε δᾴοισιν ἐν θερμῷ χροὶ ἕλκεα ῥῆξαν N. 8.28
ἔδοξ' ἦρα καὶ ἀθανάτοις ἐσλόν γε φῶτα καὶ φθίμενον ὕμνοις θεᾶν διδόμεν I. 8.60
ὀνομακλύτα γ' ἔνεσσι Pae. 6.123
c emphasising adv.νῦν γε P. 4.290
τό γέ νυν P. 11.44
οὐδὲ θερμὸν ὕδωρ τόσον γε μαλθακὰ τεύχει γυῖα, τόσον εὐλογία φόρμιγγι συνάορος N. 4.4
d emphasising πρίν clause.πολλ' ἔπαθεν, πρίν γέ οἱ χαλινὸν Παλλὰς ἤνεγκ O. 13.65
Ἀλκυονῆ, οὐ τετραορίας γε πρὶν δυώδεκα πέτρῳ ἥροάς τ' ἐμβεβαῶτας ἱπποδάμους ἕλεν δὶς τόσους N. 4.28
[e dub. εἰ δ' ἀριστεύει μὲν ὕδωρ, κτεάνων δὲ χρυσὸς αἰδοιέστατος, νῦν γε (v. l. δὲ, edd.) O. 3.43 γ varie e † γόνος coni. edd. O. 9.76 τό γε μόρσιμον οὐ παρφυκτόν (codd., Theon: δὲ Tricl., edd.) P. 12.30]f combined with other particles. -
58 γυῖον
a bodyἐν τέτρασιν παίδων ἀπεθήκατο γυίοις νόστον ἔχθιστον O. 8.68
( ἄκων)ὃς ἐξέπεμψεν παλαισμάτων αὐχένα καὶ σθένος ἀδίαντον, αἴθωνι πρὶν ἁλίῳ γυῖον ἐμπεσεῖν N. 7.73
b limb pl. only.ἢ γυίοις περάπτων πάντοθεν φάρμακα P. 3.52
ἐσθὰς ἁρμόζοισα θαητοῖσι γυίοις P. 4.80
γυίων ἀέθλοις ἐπεδείξαντο κρίσιν P. 4.253
οὐδὲ θερμὸν ὕδωρ τόσον γε μαλθακὰ τεύχει γυῖα, τόσσον εὐλογία N. 4.5
καὶ σθένει γυίων ἐρίζοντι θρασεῖ N. 5.39
ἐγὼ δἀστοῖς ἁδὼν καὶ χθονὶ γυῖα καλύψαι (sc. εὔχομαι. i. e. τεθνάναι Σ.) N. 8.38δέδεται γὰρ ἀναιδεῖ ἐλπίδι γυῖα N. 11.46
-
59 εὐλογία
1 praiseὑγίεντα δ' εἴ τις ὄλβον ἄρδει, ἐξαρκέων κτεάτεσσι καὶ εὐλογίαν προστιθείς O. 5.24
οὐδὲ θερμὸν ὕδωρ τόσον γε μαλθακὰ τεύχει γυῖα, τόσσον εὐλογία φόρμιγγι συνάορος N. 4.5
ἄξιος εὐλογίαις ἀστῶν μεμίχθαι I. 3.3
ὔμμε τ' τέθμιόν μοι φαμὶ σαφέστατον ἔμμεν ῥαινέμεν εὐλογίαις I. 6.21
-
60 θερμός
1 warmθερμὰ Νυμφᾶν λουτρὰ βαστάζεις O. 12.19
οὐδὲ θερμὸν ὕδωρ τόσον γε μαλθακὰ τεύχει γυῖα τόσσον N. 4.4
ἦ μὰν ἀνόμοιά γε δᾴοισιν ἐν θερμῷ χροὶ ἕλκεα ῥῆξαν N. 8.28
θερμὰ δὴ τέγγων δάκρυα στοναχαῖς N. 10.75
“ δοιὰ βοῶν θερμὰ πρὸς ἀνθρακιὰν στέψαν” i. e. still warm, just killed fr. 168. 2. θερμᾶν νόσων feverish P. 3.66
См. также в других словарях:
θέρμον — θέρμον, τὸ (ΑΜ) ο θέρμος, το λούπινο. [ΕΤΥΜΟΛ. Βλ. λ. θέρμος (I)] … Dictionary of Greek
θερμόν — θερμός hot masc acc sg θερμός hot neut nom/voc/acc sg θερμός hot masc/fem acc sg θερμός hot neut nom/voc/acc sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
θέρμον — θέρμος lupine masc acc sg θέρμω heat pres part act masc voc sg θέρμω heat pres part act neut nom/voc/acc sg θέρμω heat imperf ind act 3rd pl (homeric ionic) θέρμω heat imperf ind act 1st sg (homeric ionic) … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
Liste griechischer Phrasen/Psi — Psi Inhaltsverzeichnis 1 ψαλμὸς τῷ Δαυιδ 2 ψηλαφεῖν ἐν τῷ σκότῳ … Deutsch Wikipedia
θερμός — Είδος δοχείου που αποσκοπεί στη διατήρηση της θερμοκρασίας των τροφών ή των υγρών που περιέχει. Αποτελείται από ένα γυάλινο δοχείο με διπλά τοιχώματα, ανάμεσα στα οποία δημιουργείται κενό αέρα, και από ένα προστατευτικό κάλυμμα που το περιβάλλει … Dictionary of Greek
Antike Thermen — Überreste der Caracalla Thermen Thermen (Plural, lateinisch thermae), gelegentlich auch Therme (Singular) wurden die Badehäuser im römischen Reich genannt. Nach einer Zählung um 400 n. Chr.[1] gab es allein in Rom 11 allgemein zugängliche Thermen … Deutsch Wikipedia
Auf Messers Schneide stehen — Ny Inhaltsverzeichnis 1 Ναὶ ναί, οὒ οὔ· 2 Νενίκηκά σε Σολομῶν … Deutsch Wikipedia
Balineum — Überreste der Caracalla Thermen Thermen (Plural, lateinisch thermae), gelegentlich auch Therme (Singular) wurden die Badehäuser im römischen Reich genannt. Nach einer Zählung um 400 n. Chr.[1] gab es allein in Rom 11 allgemein zugängliche Thermen … Deutsch Wikipedia
Balnea — Überreste der Caracalla Thermen Thermen (Plural, lateinisch thermae), gelegentlich auch Therme (Singular) wurden die Badehäuser im römischen Reich genannt. Nach einer Zählung um 400 n. Chr.[1] gab es allein in Rom 11 allgemein zugängliche Thermen … Deutsch Wikipedia
Liste griechischer Phrasen/Ny — Ny Inhaltsverzeichnis 1 Ναὶ ναί, οὒ οὔ· … Deutsch Wikipedia
Römerbad — Überreste der Caracalla Thermen Thermen (Plural, lateinisch thermae), gelegentlich auch Therme (Singular) wurden die Badehäuser im römischen Reich genannt. Nach einer Zählung um 400 n. Chr.[1] gab es allein in Rom 11 allgemein zugängliche Thermen … Deutsch Wikipedia