-
1 соль
tuz -
2 тұз
tuz -
3 saler
vt.1. tuz solmoq; saler la soupe sho‘rvaga tuz solmoq2. tuzlamoq; saler des poissons baliq tuzlamoq3. tuz sepmoq; saler la chaussée yo‘lga tuz sepmoq4. orttirib, ko‘paytirib yubormoq; saler la note hisobni orttirib yubormoq. -
4 saunier
-èren. tuz tayyorlovchi, tuz chiqaruvchi, tuz koni ishchisi, mutaxassisi; faux saunier tuz bilan noqonuniy savdo qiladigan odam. -
5 reconnaissance
nf. tanib olish, tanish, farqlash, ajratish; signe de reconnaissance farqlash belgisi.nf.1. tanish, e' tirof qilish, tan olish; la reconnaissance de ses erreurs o‘zining xatolarini tan olish2. o‘rganib chiqish, ko‘rib chiqish, ko‘zdan kechirish, tekshirib chiqish3. mil. razvedka, razvedka qilish; loc. en reconnaissance razvedkaga, razvedka qilish uchun; envoyer un détachement en reconnaissance bo‘linmani razvedkaga jo‘natmoq; partir en reconnaissance razvedkaga ketmoq4. rasmiy tan olish; reconnaissance d'enfant bolani rasmiy tan olish; signer une reconnaissance de dette qarzlarni tan olishga qo‘l qo‘ymoq5. minnatdorchilik; éprouver de la reconnaissance minnatdorchilik hisini tuymoq; loc.fam. la reconnaissance du ventre non-tuz uchun minnatdorchilik, non-tuz hurmati. -
6 salin
-ineadj. tuzli, tuzdan hosil bo‘lgan, tuz; roche saline tuz-tosh; air salin tuzli havo. -
7 saline
nf. tuz tayyorlovchi, tuz chiqaruvchi korxona. -
8 acétate
nm. atsetat, sirkali nordon, gidro tuz. -
9 as
nm.1. tuz (qar ta o‘yinida)2. ochko, xol (domino toshida)3. fig. o‘z ishining mohir ustasi; un as de l'aviation havo janglarida katta mahorat ko‘rsatgan uchuvchi; un as du volant yuqori klassli haydovchi; c'est un as! bu as! bu shunqor! ascaride ou ascaris nm.zool. askaridalar, yumaloq gijjalar. -
10 assaisonner
vt.1. ovqatga ziravor, dorivor solmoq, ovqatga xushxo‘r qiladigan narsa qo‘shmoq (qatiq, murch, tuz, qalampir va shu kabilar); assaisonner la salade salatga ziravor solmoq2. fig. qo‘shmoq, bezamoq, boyitmoq; assaisonner un récit de bons mots hikoyaga qochiriq gaplar qo‘shmoq, hikoyani qochiriq gaplar bilan boyitmoq. -
11 concrétion
nf. jismlarning bir jismdagi qotishmasi; concrétion saline tuz yig‘ilishi; concrétions biliaires jigardagi tosh2. fig. aniq ro‘yobga chiqish, mavjudlik. -
12 croque au sel
loc.adv. xomlay, tuz bilan, tuzlab. -
13 gemme
I nf. qimmatbaho toshII adj. la pierre gemme qimmatbaho tosh; le sel gemme tosh tuz. -
14 grenier
nm.1. don, g‘alla ombori; un grenier à foin beda og‘ili; un grenier à sel tuz ombori; les greniers publics bug‘doy, don, g‘alla ombori2. tom usti. -
15 marais
nm. botqoqlik, balchiqzor; marais salant tuz konlari. -
16 neutre
I adj.1. neytral, betaraf, xolis; état, pays neutre betaraf hukumat, davlat2. xolis, betaraf; information neutre et objective xolis va ob'ektiv ma'lumot; rester neutre xolis qolmoq3. gram. sredniy rod; le genre neutre, le neutre en anglais, en allemand ingliz, nemis tillarida sredniy rod4. chim. neytral; sel neutre neytral tuz5. bo‘g‘iq, rangsiz; couleur neutre bo‘g‘iq rang6. neytral, xoli; style neutre, inexpressif neytral, his-hayajondan xoli uslubII n.1. betaraf, xolis2. nm.gram. sredniy rod. -
17 passer
I vi.1. o‘tmoq, kesib o‘ tmoq; halte, on ne passe pas! to‘xtang, o‘tish mumkin emas2. o‘ tmoq, o‘ tib turmoq, bormoq; je passe ici souvent men bu yerdan tez-tez o‘ tib turaman; il passera dans une heure u bir soatdan so‘ng o‘tadi3. (à) kirib o‘ tmoq; elle est passée à la maison u uyga kirib o‘tdi4. loc. passer inaperçu sezilmay, bilinmay, ko‘rinmay o‘ tib ketmoq, hech kim bilmay qolmoq5. bo‘lmoq, ko‘rsatilmoq; ce film passe ce soir à la télévision bu film kechqurun televizordan ko‘rsatiladi; as-tu entendu la publicité qui passe à la radio? radioda berilgan reklamani eshitdingmi?6. o‘tmoq, o‘ tib ketmoq; les jours passaient kunlar o‘ tardi; déjà huit heures, comme le temps passe! allaqachon soat sakkiz bo‘libdi, vaqt qanday tez o‘tadi! le temps passé o‘ tgan vaqt7. o‘ tib ketmoq, to‘xtamoq, qolmoq; la douleur est passée og‘riq o‘ tib ketdi; faire passer le mal og‘riqni qoldirmoq; loc. passer de mode modadan, udumdan qolmoq; loc.fam. le plus dur est passé eng og‘iri, qiyini o‘ tdi; il leur a fait passer le goût du pain, l'envie de rire u ularning kunini ko‘rsatdi8. rangi o‘chmoq, o‘ngmoq, xiralashmoq (rang); le bleu passe au soleil havo rang quyoshda o‘ngadi9. hisoblanmoq, sanalmoq, deb topilmoq; elle passait pour coquette u tannoz xotin sanalar edi; il a lontemps passé pour l'auteur de ce roman u uzoq vaqt bu romanning muallifi hisoblandi; faire passer pour qilib ko‘rsatmoq; elle le fait passer pour un génie u uni dono qilib ko‘rsatadi; elle se faisait passer pour sa femme u o‘zini uning xotini qilib ko‘rsatar edi10. deb sanalmoq, topilmoq, qabul qilinmoq (narsa); cela peut passer pour vrai bu haqiqat deb topilishi mumkinII vt.1. o‘tmoq, kesib o‘ tmoq, bosib o‘ tmoq; passer une rivière daryodan o‘ tmoq; elle a passé la frontière u chegaradan o‘ tdi2. passer un examen imtihon topshirmoq, imtihondan o‘tmoq; il a dû passer trois fois le baccalauréat pour l'obtenir bokalavrlikni olish uchun, unga uch marta imtihon topshirishga to‘g‘ri keldi; loc. passer la rampe muvaffaqiyat qozonmoq; cette scène ne passe pas, passe très mal la rampe bu saxna ketmayapti, muvaffaqiyat qozonmayapti3. o‘ tkazmoq, kechirmoq (vaqtga nisbatan); passe de bonnes vacances! ta'tilni yaxshi o‘ tkaz! vous passerez la soirée avec nous siz kechani biz bilan o‘ tkazasiz; j'ai passé une heure à (pour faire, sur) ce travail men bir soatni shu ish ustida o‘ tkazdim; loc.fam. passer un mauvais, un sale quart d'heure yoqimsiz daqiqalarni boshidan kechirmoq; passer le temps à (+inf) vaqtini biror narsa qilish bilan o‘tkazmoq; il passe son temps à manger u vaqtini ovqat yeyish bilan o‘ tkazadi; pour passer le temps vaqt o‘ tkazish uchun, ermak uchun4. esidan chiqarmoq, tushirib qoldirmoq, tashlab ketmoq; passer une ligne bir qotorni tushirib qoldirmoq; passez, passons les détails qoldiring, tafsilotlarni tashlab ketaveraylik; passer son tour o‘z navbatini o‘tkazib yubormoq (o‘yinda yoki jamiyatda); je passe! men pas! j'en passe, et des meilleurs men hali hammasini aytayotganim yo‘q (ko‘p joylarini tashlab ketdim)6. passer qqch. à qqn. ruxsat bermoq, kechirmoq; ses parents lui passent tout uning ota-onasi uning hamma narsasini kechirishadi; passez-moi l'expression, mais c'est un emmerdeur ibora uchun kechirasiz-u, bu bir mijgov5. o‘tmoq, bosib o‘ tmoq, oshmoq; passer son chemin yo‘lini davom ettirmoq, yo‘ lida davom etmoq; passer un col, une montagne dovondan, tog‘dan oshmoq; loc. passer le cap ma'lum yoshdan oshmoq, qiyinchilikdan o‘ tmoq; passer les limites, les bornes chegaradan chiqmoq, haddidan oshmoq; il a passé la limite d'âge u yosh chegarasidan o‘ tdi (uning yoshi bu ish uchun o‘tdi)6. bir joydan ikkinchi bir joyga o‘ tkazmoq; passer des marchandises en fraude mollarni g‘ayriqonuniy ravishda o‘ tkazmoq; chiqarmoq; il passa la tête à la portière u avtomobil derazasidan boshini chiqardi; ishlatmoq, biror narsa bilan artib, yig‘ishtirib chiqmoq; passer l'aspirateur dans le salon pilesos bilan mehmonxonani yig‘ishtirmoq; passer, une matière sur qqch. biror narsani biror narsaning ustiga yoymoq; passer qqch. à une matière biror narsani biror narsaning ustiga yopmoq, surtmoq; tu passeras une couche de mortier sur le mur avant de le passer à la chaux devorni oqlashdan oldin, sen uni ohakli rastvor bilan suvaysan7. passer qqn. par topshirmoq, o‘tkazmoq, mahkum qilmoq; loc. il a été passé par les armes u otib tashlangan edi8. suzmoq; suzib, filtrlab o‘ tkazmoq, elamoq; passer le café qahvani suzmoq; instrument pour passer le thé choy suzgich9. ko‘rsatmoq, eshittirmoq, qo‘ymoq, qo‘yib bermoq; passer un film film ko‘rsatmoq; il m'a passé des diapositives u menga diapozitiv qo‘yib berdi; tu passes toujours le même disque sen doim bir xil plastinkalarni qo‘yasan10. kiymoq; kurtka kiymoq; le temps de passer une veste, j'arrive kurtkamni kiyib olay, ketyapman11. ulamoq, qo‘shmoq, o‘ tmoq (tezlik haqida); passe le petit braquet! kichik charxga o‘ t! passe en troisième! uchinchiga o‘ t!12. passer qqch. à qqn. biror narsani biror kishiga berib yubormoq, berib qo‘ymoq, o‘ tkazib yubormoq; passez-moi le café, le sel, la salière menga qahva, tuz, tuzdonni berib yubor; passe-le-moi uni menga o‘tkazib yubor, berib yubor; loc. ils se sont passé le mot ular gapni bir joyga qo‘yishdi; passer la parole à qqn. birovga so‘z navbatini bermoq; passer un coup de fil (de téléphone) birovga qo‘ng‘iroq qilmoq, sim qoqmoq; passez-moi monsieur le directeur meni janob direktor bilan ulang; passer une maladie à qqn. biror kasallikni birovga yuqtirmoq, o‘tkazmoq; passer le pouvoir à qqn. hokimiyatni biror kishiga topshirmoq, vakolatni topshirmoq13. tuzmoq, bog‘lamoq, o‘rnatmoq; passer un contrat, un accord avec qqn. biror kishi bilan shartnoma, bitim tuzmoq; passer (la, une) commande buyruq bermoqIII se passer vpr.1. o‘ tmoq, kechmoq, o‘tmoq, davom etmoq (narsa); la visite s'est passée en un quart d'heure tashrif chorak soat davom etdi; ça va se passer bu o‘tib ketadi; il ne se passe pas de jour sans qu'il téléphone uning telefon qilmagan kuni yo‘q2. bo‘lib o‘tmoq, kechmoq; l'action du film se passe au XVIe siècle film voqealari XVI asrda bo‘lib o‘ tadi; tout se passe bien? hammasi yaxshi bo‘lyaptimi? ça s'est mal passé bu yomon o‘ tdi; loc. ça ne se passera pas comme ça bu shundayligicha qolavermaydi; impers. que ce passe-t-il? nima bo‘lyapti?3. (de) yordamisiz, bir o‘zi bajarmoq; muhtoj bo‘lmaslik, hojat yo‘qlik; cette déclaration se passe de commentaires bu bayonot izohga muhtoj emas4. biror narsasiz ham yashamoq, kuni o‘tmoq; se passer d'argent, de cinéma pulsiz, kinosiz ham yashamoq; je me passerai bien de cette corvée! mening bu naryadsiz ham kunim o‘ taveradi! nous nous en passerions bien! bizning usiz ham kunimiz o‘ tadi! on ne peut se passer de lui usiz bo‘lmaydi. -
18 peu
adv.1. oz, kam; kamgina, ozgina narsa; yetarli emas; un peu de ozgina, bir oz, jinday, qittak; un peu de sel ozgina tuz; loc. ce n'est pas peu dire bu hazil gap emas; éviter un ennui de peu zerikishdan zo‘rg‘a qutulmoq; à peu près taxminan, yaqin; fam. très peu pour moi mening chatog‘ im yo‘q; c'est peu, trop peu bu kam, juda kam; peu à peu oz-ozdan, sekin-asta; peu à peu le feu gagnait les étages sekin-asta alanga etajlarni qoplab olardi; en peu de temps bir ozdan so‘ng; depuis peu, il y a peu yaqinda, biroz oldin; kam odam, kamchilik2. oz, kam, kam miqdorda; cette lampe éclaire peu, très peu bu chiroq yomon, juda yomon yoritadi si peu que ce soit oz bo‘lsada; un tant soit peu anchagina; tu me parais un tant soit peu susceptible sen menga anchagina zehnli ko‘rinasan; loc.prép. pour peu que ozgina, salgina; pour peu qu'on le contrarie, il devient agressif unga salgina qarshilik qilsang, u tajovuzkor bo‘lib qoladi3. un peu ozgina, jindak; elle l'aime un peu u uni ozgina sevadi; un petit peu ozgina, salgina, biroz; il va un petit peu mieux uning ahvoli biroz yaxshi; litt. quelque peu anchagina; il se sentait quelque peu malade u o‘zini anchagina kasal his qilardi; fam. un peu iltimos! (buyruqni amalga oshirish yoki tanbeh uchun); je vous demande un peu! men sizdan iltimos qilaman! iron. ortiqcha, ancha, juda; c'est un peu fort orttirib yubordingiz; un peu beaucoup juda ortiqcha; peu! hozir! -
19 pincée
nf. ozgina, bir chimdim, otim, damlam; une pincée de sel bir chimdim tuz; fig. ozgina, andakkina, bir chimdimgina; une pincée d'humour bir chimdimgina hazil. -
20 plaie
nf.1. yara; plaie profonde chuqur yara; plaie mortelle o‘limga olib boradigan, xavfli yara; les lèvres de la plaie yaraning og‘zi; désinfecter, panser une plaie yarani dezinfeksiya qilmoq, bog‘lamoq; la plaie se cicatrise yara bityapti, yara et olyapti2. yara, jarohat, dard, alam, qayg‘u, hasrat; les plaies du coeur yurak jarohatlari; loc. retourner le fer, le couteau dans la plaie yaraga tuz sepmoq; porter le fer sur, dans la plaie biror ishni zo‘rlik yo‘li bilan bitirmoq; panser les plaies zararni tiklamoq3. les sept plaies d'Égypte yetti balo4. fam. c'est une vraie plaie, quelle plaie! bu haqiqiy azob, bir balo!
- 1
- 2
См. также в других словарях:
tuż — {{/stl 13}}{{stl 8}}przysł. {{/stl 8}}{{stl 20}} {{/stl 20}}{{stl 12}}1. {{/stl 12}}{{stl 7}} w miejscu bardzo blisko położonym w stosunku do innego wskazanego miejsca : {{/stl 7}}{{stl 10}}Stał tuż obok. Mieszkał tuż przy dworcu. Samochód… … Langenscheidt Polski wyjaśnień
Tuz — (t[u^]z), n. [Cf. W. tusw a wisp, a bunch, tus that binds or wraps, tusiaw to bind round, to wrap. Cf. {Tussock}.] A lock or tuft of hair. [Obs.] Dryden. [1913 Webster] … The Collaborative International Dictionary of English
Tuz — steht für: die irakischen Stadt Tuz Khurmatu das Linux Maskottchen, siehe Tux (Maskottchen) Diese Seite ist eine Begriffsklärung zur Unterscheidung mehrerer mit demselben Wort bezeichneter Begriffe … Deutsch Wikipedia
Tuz — Tuz, le diable de Tasmanie Tuz était la mascotte de la conférence 2009 linux.conf.au. Elle a été choisie par Linus Torvalds, en remplacement de la mascotte Tux, comme logo de la version 2.6.29 du noyau Linux[1] … Wikipédia en Français
tuz — tuz·la; tuz·zy muz·zy; … English syllables
tuz- — *tuz germ., Präfix: nhd. miss…; ne. mis…; Rekontruktionsbasis: got., an., ae., ahd.; Etymologie: idg. *dus , Adjektiv, Präfix … Germanisches Wörterbuch
tuz — I {{/stl 13}}{{stl 8}}rz. mos IIIa, Mc. tuzzie {{/stl 8}}{{stl 20}} {{/stl 20}}{{stl 12}}1. {{/stl 12}}{{stl 7}} osoba wpływowa, ustosunkowana, zajmująca wysokie stanowisko : {{/stl 7}}{{stl 10}}Wysokie, wielkie tuzy. {{/stl 10}}{{stl 20}} {{/stl … Langenscheidt Polski wyjaśnień
tuz — s. v. as. Trimis de siveco, 28.06.2008. Sursa: Sinonime … Dicționar Român
tuz — tȗz m DEFINICIJA reg. sol ONOMASTIKA pr. (nadimačka): Tùzluk (Kaštela, Kostajnica, Sisak), Tuzlúković (Petrinja) ETIMOLOGIJA tur … Hrvatski jezični portal
tuz — II, 18, 104, 106. 299; III, 31, 123, 184. 359 güzellik. I, 296 … Divan-i Luqat-i it-Türk Dizini
tuż — 1. «w bezpośredniej bliskości przestrzennej, sąsiedztwie przestrzennym (często powtórzone)» Tuż obok. Tuż niedaleko. Mieszkać tuż przy parku. Sklep tuż za rogiem. Samolot leciał tuż, tuż nad ziemią. 2. «w bezpośredniej bliskości czasowej (często… … Słownik języka polskiego