-
1 lado carne
• rub kůže -
2 parte de atrás
• rub• spodní strana• zadní díl (šatů)• zadní strana -
3 cara posterior
• obrácená strana• rub• spodní strana• zadní strana -
4 carnaza
f• Am návnada• Am vnadidlo• obtloustlost• tělnatost* * *f• flákota (maso)• rub (kožešiny, usně)• rubová strana (kožešiny, usně) -
5 contrafaz
f• rub* * *f• obrácená strana• zadní strana -
6 contrahaz
f• rub (látky aj.) -
7 cruz
f• anat. kříž* * *f• nám. koruna (kotevní)• přen. kříž (trápení)• kříž (kotvový aj.)• rub mince -
8 envés
m• hřbet (dobytčete)• rub (látky aj.)• záda (dobytčete) -
9 espalda
• zezaduf• voj. týl• hřbet• plece• rub• záda* * *• na zádechf• plavání naznak• plec (jatečního dobytka)• plecko (jatečního dobytka)• zadní strana• záda (oděvu) -
10 extradós
m• extrados (klenebního oblouku)• rub (klenebního oblouku) -
11 faldón
m• Ar oblek ke křtu• ochranný plech• rub (záclony, prádla)• sukně (široká) -
12 golpe
m• Co nápad• Co rub• Co vtip• i přen. rána• sport. hod• sport. kop• chvat• hlt• množství• napití• náraz• poryv• puč• převrat• příval• ráz• spousta• tah• zdvih• záblesk• úder* * *m• Ar náprsní taška• bušení (srdce)• jamka (k zasazení rostliny)• karambol (v kulečníku)• klepadlo (na dveřích)• klopa (na kapsách)• patka (na kapsách)• úder (srdce) -
13 inconveniencia
f• nepatřičnost• nepříjemnost• nepřístojnost• nerozvážnost• neshoda• nesnáz• nesoulad• nevhodnost• nevýhoda• obtíž• potíž• rozpor• rub• vada* * *f• stinná stránka -
14 lado
m• aspekt• bok• hledisko• líc• rub• strana• stránka• způsob* * *m• bočnice (vozu)• hrana (mnohostěnu aj.)• rameno (úhlu) -
15 lado posterior
• obrácená strana• rub• spodní strana• zadní strana -
16 respaldo
m• ochrana• opora• opěradlo• podpora• zabezpečení• záruka• záštita* * *m• tech. výplň (brusného kotouče)• lenoch (židle)• rub (dokumentu) -
17 reverso
• obrácený• převráceným• rub* * *m• Co zpátečka (u auta) -
18 revés
m• nezdar• porážka• prohra• rub• štulec• šťouchnutí* * *m• aut. zpáteční rychlost• sport. backhand (při tenisu)• sport. terce (v šermu)• sport. úder zleva (při tenisu)• obrácená strana• plácnutí hřbetem ruky• rána osudu• změna (v povaze, v chování) -
19 seca
f• lék. halva• lék. sval• lék. vlk• lék. vlček• písčina• sucho• usychání* * *f• Ar polknutý kouř• Ar rub mince• Ve sušení (trávy)• období sucha -
20 todo tiene su cara y cruz
• všechno má svůj líc a rub
- 1
- 2
См. также в других словарях:
rub — ► VERB (rubbed, rubbing) 1) apply firm pressure to (a surface) with a repeated back and forth motion. 2) move to and fro against a surface while pressing or grinding against it. 3) apply with a rubbing action. 4) (rub down) dry, smooth, or clean… … English terms dictionary
Rub — Rub, v. t. [imp. & p. p. {Rubbed}; p. pr. & vb. n. {Rubbing}.] [Probably of Celtic origin; cf. W. rhwbiaw, gael. rub.] 1. To subject (a body) to the action of something moving over its surface with pressure and friction, especially to the action… … The Collaborative International Dictionary of English
rub — rub; rub·bage; rub·ber·ize; rub·ber·man; rub·bery; rub·bidge; rub·bish·ing; rub·bish·ly; rub·bishy; rub·ble·man; rub·bly; rub·eryth·ric; rub·eryth·rin·ic; rub·ber; rub·bish; rub·ble; mar·rub; rub·ber·neck·er; … English syllables
rub — /rub/, v., rubbed, rubbing, n. v.t. 1. to subject the surface of (a thing or person) to pressure and friction, as in cleaning, smoothing, polishing, coating, massaging, or soothing: to rub a table top with wax polish; to rub the entire back area … Universalium
rub — [rub] vt. rubbed, rubbing [ME rubben, akin to Dan rubbe, EFris rubben < IE * reup , to tear out < base * reu , to dig, tear out > ROB, RIP1, RUG, RUBBLE, L rumpere, to break] 1. to move one s hand, a cloth, etc. over (a surface … English World dictionary
Rub — Rub, n. [Cf. W. rhwb. See Rub, v,t,] 1. The act of rubbing; friction. [1913 Webster] 2. That which rubs; that which tends to hinder or obstruct motion or progress; hindrance; obstruction, an impediment; especially, a difficulty or obstruction… … The Collaborative International Dictionary of English
rub — (v.) late 14c., perhaps related to E.Fris. rubben to scratch, rub, and Low Ger. rubbeling rough, uneven, or similar words in Scandinavian (Cf. Dan. rubbe to rub, scrub, Norw. rubba), of uncertain origin. Related: Rubbed; rubbing. Hamlet s there s … Etymology dictionary
Rub — Rub, v. i. 1. To move along the surface of a body with pressure; to grate; as, a wheel rubs against the gatepost. [1913 Webster] 2. To fret; to chafe; as, to rub upon a sore. [1913 Webster] 3. To move or pass with difficulty; as, to rub through… … The Collaborative International Dictionary of English
Rub — may stand for* RUB, Russian ruble currency code * Ruhr Universität BochumRub may refer to: * the Kuliak languages of Uganda * Spice rub, consisting of spices blended together to season and flavor raw pork, beef, chicken, fish, and wild game… … Wikipedia
Rüb — oder Rueb ist der Familienname folgender Personen: Alexander Rueb (1882–1959), niederländischer Schachfunktionär, erster Präsident des Weltschachbundes FIDE Friedbert W. Rüb (* 1953), deutscher Politikwissenschaftler Fritz Rueb (* 1925),… … Deutsch Wikipedia
rub — rȗb m <N mn rȕbovi> DEFINICIJA krajnji dio neke površine, ono čime ona završava, što je obrubljuje [pun do ruba; na rubu ponora; rub haljine]; kraj FRAZEOLOGIJA (biti) na rubu (čijeg) interesa donekle pobuđivati čiji interes, biti vrijedan… … Hrvatski jezični portal
