-
1 sebevědomí
-
2 budižkničemu
budižkničemupropre-à-rien mun pas grand-chose (fam.)une pas grand-chose (fam.) -
3 čistý
čistýnet (adj.)sans mélangeclair (adj.)pur (adj.)chastevierge (adj.)blanc (adj.)candidepropre (adj.) -
4 dopravní pás vyhrazený prostředkům hromadné dopravy
dopravní pás vyhrazený prostředkům hromadné dopravysite propreTschechisch-Französisch Wörterbuch > dopravní pás vyhrazený prostředkům hromadné dopravy
-
5 do vlastních rukou
do vlastních rukouen mains propresen main propre -
6 Hospodaří na vlastním statku.
Hospodaří na vlastním statku.Il exploite sa propre ferme.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Hospodaří na vlastním statku.
-
7 Jeho ješitnost jest tím hluboce pokořena.
Jeho ješitnost jest tím hluboce pokořena.Son amour propre s'en trouve profondément mortifié.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Jeho ješitnost jest tím hluboce pokořena.
-
8 ješitnost
ješitnostamour-propre minfatuation (kniž.) fvanité ffatuité f -
9 Každý vynáší
-
10 Kdo u dveří naslouchá, sám svou hanu slýchá.
Kdo u dveří naslouchá, sám svou hanu slýchá.Celui qui écoute aux portes entend souvent sa propre honte.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Kdo u dveří naslouchá, sám svou hanu slýchá.
-
11 mít co ve svém majetku
mít co ve svém majetkuavoir qc. en propre -
12 mít co ve vlastnictví
mít co ve vlastnictvíavoir qc. en propreavoir qc. en sa possession -
13 na vlastní pěst
na vlastní pěstde son propre chefde son chef -
14 Nemyslím, že by se hodil k tomu zaměstnání.
Nemyslím, že by se hodil k tomu zaměstnání.Je ne crois pas qu'il soit propre à cet emploi.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Nemyslím, že by se hodil k tomu zaměstnání.
-
15 Nesmíte urazit jeho ješitnost.
Nesmíte urazit jeho ješitnost.Il ne faut pas froisser son amour-propre.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Nesmíte urazit jeho ješitnost.
-
16 Odneste
-
17 osobitá vlastnost
osobitá vlastnostattribut mpropre m -
18 Podložili rodičům své vlastní děcko.
Podložili rodičům své vlastní děcko.Ils ont supposé aux parents leur propre enfant.Tschechisch-Französisch Wörterbuch > Podložili rodičům své vlastní děcko.
-
19 pravý
pravýdroit (adj.)franc (adj.)propre (adj.)pur (adj.)authentiquevrai (adj.)original (adj.)véritable -
20 přepsat co načisto
přepsat co načistorecopier qc. au propre
См. также в других словарях:
propre — [ prɔpr ] adj. et n. m. • 1090; lat. proprius I ♦ Adj. A ♦ (Idée d appartenance ⇒ propriété) 1 ♦ (Après le nom) Qui appartient d une manière exclusive ou particulière à une personne, une chose, un groupe. ⇒ distinctif, exclusif, personnel. Avoir… … Encyclopédie Universelle
propre — PROPRE. adj. de tout genre. Qui appartient à quelqu un a l exclusion de tout autre. C est son propre fils. je donnerois de mon propre sang. c est sa propre substance. son propre bien y est demeuré. ses propres amis estoient contre luy. il n… … Dictionnaire de l'Académie française
propre — Propre, com. C est ce qui appartient à un seul par divis. Selon ce on dit, Le nom propre par imposition de quelque chose, et la qualité propre (qu on dit autrement proprieté) de chaque chose, Nomen impositione proprium, Qualitas rei cuiusque… … Thresor de la langue françoyse
Propre — (fr.), 1) eigen, eigenthümlich; 2) reinlich, nett; daher Propreté, Reinlichkeit, Sauberkeit … Pierer's Universal-Lexikon
Propre — (franz., spr. proppr), eigen, eigentümlich; dann auch soviel wie sauber, anständig, ordentlich … Meyers Großes Konversations-Lexikon
Propre — (frz., spr. propr), eigen, eigentümlich; reinlich, nett; Propretät (propreté), Sauberkeit, Nettigkeit. Propregut, s.v.w. Einhandsgut (s.d.). Proprehandel, Handel für eigene Rechnung, im Gegensatz von Komissionshandel … Kleines Konversations-Lexikon
propre — obs. form of proper a. and v … Useful english dictionary
PROPRE — adj. des deux genres Qui appartient à quelqu un, exclusivement à tout autre. C est son propre fils. C est sa propre substance. Il y a mis, il y a mangé son propre bien. Ses propres amis étaient contre lui. Il n entend pas ses propres affaires,… … Dictionnaire de l'Academie Francaise, 7eme edition (1835)
propre — (pro pr ) adj. 1° Qui appartient exclusivement à une personne, à une chose (en ce sens il se met d ordinaire avant son substantif). • Et de quel front, seigneur, prend il une couronne, S il ne peut disposer de sa propre personne ?, CORN.… … Dictionnaire de la Langue Française d'Émile Littré
PROPRE — adj. des deux genres Qui appartient exclusivement à une personne ou à une chose. C’est son propre fils. Il y a mis son propre bien. Ses propres amis étaient contre lui. Il n’entend pas ses propres affaires, ses propres intérêts. Je l’ai vu de mes … Dictionnaire de l'Academie Francaise, 8eme edition (1935)
Propre — Cette page d’homonymie répertorie les différents sujets et articles partageant un même nom. Sur les autres projets Wikimedia : « Propre », sur le Wiktionnaire (dictionnaire universel) Propreté Le propre liturgique Le propre chez… … Wikipédia en Français