-
1 аллюр
• klus• chod koně• chůze koně -
2 бег
• klus• poklus• úprk• chod• běh -
3 trot
[trot] 1. past tense, past participle - trotted; verb((of a horse) to move with fairly fast, bouncy steps, faster than a walk but slower than a canter or gallop: The horse trotted down the road; The child trotted along beside his mother.) klusat2. noun(the pace at which a horse or rider etc moves when trotting: They rode at a trot.) klus- trotter* * *• klus• klusat -
4 aire campero
• krok koně• lehký klus koně• plavný klus koně -
5 canter
-
6 jog
[‹oɡ]past tense, past participle - jogged; verb1) (to push, shake or knock gently: He jogged my arm and I spilt my coffee; I have forgotten, but something may jog my memory later on.) šťouchnout; trknout2) (to travel slowly: The cart jogged along the rough track.) kodrcat3) (to run at a gentle pace, especially for the sake of exercise: She jogs / goes jogging round the park for half an hour every morning.) klusat•* * *• pomalý pohyb• postrčit• šťouchnout• kodrcat se• klus• klusat• běhat -
7 park gait
• plynulý živý klus -
8 road gait
• prodloužený klus -
9 campero
• Am venkovský• Am vesnický• nechráněný• venkovní• zahradním• Am džíp* * *• Am cvičený (kůň)• Am znalý polních a zemědělských prací• Am zvyklý na venkov• Mé mírný (klus)• volně pobíhající (dobytek)• volně se pasoucí (dobytek) -
10 trocha
f• Am klus• Am trať• Cu nadcházka• Cu odbočka• Cu pevnost• Cu zkratka• cesta• pěšina• stezka* * *f• Am rozchod kolejí -
11 pasitrote
m• klus• poklus -
12 troche
m• Co klus -
13 trotada
f• klus -
14 trote
m• klus• poklus -
15 бегом марш!
• poklusem v klus! -
16 рысца
• lehký klus -
17 рысь
• rys• poklus (koně)• klus (koně) -
18 трусца
• pomalý klus -
19 Trab
im Trab (po)klusem; -
20 Trott
immer im gleichen Trott fig fam stále ve starých kolejích
- 1
- 2
См. также в других словарях:
Klus — bezeichnet: ein Quertal, siehe Klus (Tal) eine Kapelle, siehe Klus (Kapelle) einen Ort in der Gemeinde Balsthal, siehe Klus (Balsthal) den schluchtartigen Eingang ins Prättigau, siehe Klus (Prättigau) Klus ist der Familienname folgender Personen … Deutsch Wikipedia
Klus — 〈f. 20; schweiz.〉 Engpass, Talenge, Schlucht, Klamm [<mlat. clusa „umschlossener Raum“; → Klause] * * * Klus, die; , en, Klu|se, die; , n [mhd. klus(e), ↑ Klause] (schweiz.): enger Taldurchbruch, Schlucht: im Jura gibt es viele Klusen … Universal-Lexikon
Klus — Sf Engpaß per. Wortschatz schwz. (13. Jh.), mhd. klus(e), mndl. klūse Entlehnung. Späte Entlehnung aus ml. clusa, Variante zu l. clausa Abgeschlossenes (Klause). Die Bedeutung Engpaß bereits im lateinischen Wort. Ebenso nfrz. cluse lateinisch… … Etymologisches Wörterbuch der deutschen sprache
kłus — {{/stl 13}}{{stl 8}}rz. mnż I, D. a, Mc. kłussie, blm {{/stl 8}}{{stl 7}} rodzaj biegu zwierząt czworonożnych, zwłaszcza koni, pośredni między wolnym stępem a gwałtownym galopem : {{/stl 7}}{{stl 10}}Jeźdźcy jechali kłusem. Kłus konia. {{/stl… … Langenscheidt Polski wyjaśnień
Klus — Klus, so v.w. Klause, an mehren Orten Höhlen, in denen sich sonst Einsiedler aufhielten … Pierer's Universal-Lexikon
Klus — Klus, s.v.w. Klause … Kleines Konversations-Lexikon
Klus — 〈f.; Gen.: , Pl.: en; schweiz.〉 Engpass, Talenge [Etym.: <mlat. clusa »umschlossener Raum«] … Lexikalische Deutsches Wörterbuch
Klus — die; , en <zu mlat. clusa, vgl. ↑Klause> (schweiz.) Engpass, Schlucht; vgl. ↑Klause … Das große Fremdwörterbuch
Klus — Klus, die; , en <lateinisch> (schweizerisch für Kluse) … Die deutsche Rechtschreibung
Klus — 1. Wohnstättenname zu mnd. kluse »Klause, Einsiedelei; Engpass«. 2. Herkunftsname zu den Ortsnamen Klus(e) (Niedersachsen, Nordrhein Westfalen), Kluß (Mecklenburg Vorpommern, ehem. Pommern/jetzt Polen) … Wörterbuch der deutschen familiennamen
Klus (Balsthal) — Klus Basisdaten Staat: Schweiz Kanton: Solothurn Bezirk: Thalw G … Deutsch Wikipedia