-
1 ici
adv.1. bu yerda, joyda, yoqda, shu yerda, bunda; ici et là bu yerda va u yerda; (radioda) ici Paris Parij gapirayotibdi; ici-bas bu olamda, dunyoda; jusqu'ici shu paytgacha, hozirgacha, bu ergacha; par ici bu yoqqa, bu joyda; bu yo‘ldan2. beri, bu tomonga, bu yerda; d'ici bu yerdan, tomondan; je vois ça d'ici fam. ko‘rib turibman, bilaman, tushunib turibman, ko‘z o‘ngimda3. hozirgi paytda, shu paytdan; d'ici à hozircha, vaqtincha; d'ici à demain kun bo‘yi, davomida; d'ici là shu paytdan boshlab, shu bilan birga, shu paytgacha. -
2 voir
I vt.1. ko‘rmoq, qaramoq, razm solmoq; voir de loin uzoqdan ko‘rmoq; fig. oldindan ko‘ra bilmoq; voir du pays sayohat qilmoq, dunyo kezmoq; faire voir ko‘rsatmoq; se faire voir ko‘rinmoq, paydo bo‘lmoq; voir le jour tug‘ilmoq, dunyoga kelmoq; paydo bo‘lmoq; voir la mort de près o‘lim bilan yuzma-yuz kelmoq, ajal bilan olishmoq; en voir trente-six chandelles ko‘zlaridan o‘t chiqib, chaqnab ketmoq, ko‘zining olovi chiqib ketmoq; cela n'a rien à voir avec notre affaire bu narsaning ishimizga hech qanday aloqasi yo‘q; il faut voir venir kutib turish kerak; loc.fam. je voudrais vous y voir mening o‘rnimda bo‘lib qolsangiz ko‘rardim, shunday ahvolga tushib qolsangiz ko‘rardim; y voir clair tushunib, fahmlab, anglab olmoq; voyez-moi ça kerak emasmi, istamaysizmi; voyons ko‘ramiz, qani; mais voyons nimalar deyapsiz, nahotki, yo‘g‘-ey; attends voir! fam. shoshmay tur!2. ko‘rmoq, tasavvur qilmoq, faraz qilmoq, ko‘z oldiga keltirmoq; je vois ça tasavvur qilayapman; je vous vois venir nima demoqchi ekanligingizni fahmlayapman; loc.fam. tu vois ça d'ici bir tasavvur qilib ko‘r3. boshdan kechirmoq, boshga tushmoq, ko‘rmoq; j'en ai vu d'autres bundan ham battarini ko‘rganman; en faire voir à qqn. de toutes les couleurs kunini ko‘rsatmoq, adabini berib qo‘ymoq, onasini Uchqo‘rg‘ondan ko‘rsatmoq4. uchratmoq, tashrif buyurmoq, borib ko‘rmoq, ko‘rgani bormoq; voir un malade kasal ko‘rgani bormoq; kasalni tekshirmoq; venez nous voir biznikiga keling; loc.fam. je l'ai assez vu u jonimga tegdi, uning bilan ko‘ishishni boshqa istamayman5. ko‘rmoq, ko‘rib, o‘rganib chiqmoq, tekshirmoq; ceci est à voir buni hali ko‘rib chiqish kerak, bu haqda hali o‘ylab ko‘rish kerak6. voir à o‘ylamoq, qaramoq, g‘amini yemoq, tashvishini qilmoq; fam. il faudrait voir à voir hatto xayolingga ham keltirma, bu haqda o‘ylab ham o‘ tirmaII se voir vpr.1. o‘ziga qaramoq, o‘zini ko‘rmoq, o‘zini oynaga solib qaramoq2. ko‘rishmoq, bir-biri bilan uchrashib turmoq; loc.fig. ils ne peuvent pas se voir ular bir-birini ko‘risholmaydi, ular bir-biridan nafratlanishadi3. ko‘rinmoq, ko‘rilmoq4. uchramoq, uchrab turmoq, topilmoq; bo‘ lib turmoq, sodir bo‘lmoq; cela ne s'est jamais vu bunday bo‘lishi mumkin emas.
См. также в других словарях:
ici — [ isi ] adv. • v. 1050; lat. pop. ecce hic, forme renforcée de hic « ici » → 1. ci I ♦ 1 ♦ Dans ce lieu (le lieu où se trouve la personne qui parle); opposé à là, là bas. ⇒vx céans. Arrêtons nous ici; c est ici. Viens ici. Ils se sont rencontrés… … Encyclopédie Universelle
ici-bas — ici [ isi ] adv. • v. 1050; lat. pop. ecce hic, forme renforcée de hic « ici » → 1. ci I ♦ 1 ♦ Dans ce lieu (le lieu où se trouve la personne qui parle); opposé à là, là bas. ⇒vx céans. Arrêtons nous ici; c est ici. Viens ici. Ils se sont re … Encyclopédie Universelle
Je vois venir... — Je vois venir... Album par Gabriel Yacoub (ex Malicorne) Sortie 2004 Enregistrement 17 18/01/2003 à Quimper Durée 1h34:36 Genre Chanson … Wikipédia en Français
Je vois d’ici quelle aventure… — См. Медный лоб … Большой толково-фразеологический словарь Михельсона (оригинальная орфография)
voir — [ vwar ] v. <conjug. : 30> • XIIe veoir; vedeir 980; lat. videre I ♦ V. intr. (1080 vedeir) Percevoir les images des objets par le sens de la vue. C est « un postulat bien ancré, qu un nouveau né [...] “ça” ne voit pas » (F. Leboyer). Ne… … Encyclopédie Universelle
voir — (voir), je vois, tu vois, il voit, nous voyons, vous voyez, ils voient ; je voyais, nous voyions, vous voyiez ; je vis, nous vîmes ; je verrai ; je verrais ; vois, qu il voie, voyons, voyez ; que je voie, que nous voyions, que vous voyiez ; que… … Dictionnaire de la Langue Française d'Émile Littré
y — 1. (i grèk, et, selon l épellation moderne, i) s. m. 1° Vingt quatrième lettre de l alphabet. • L i final était trop simple et mal propre à recevoir l ornement des paraphes ou bravoures dont la queue de l y grec est susceptible, LA MOTHE LE… … Dictionnaire de la Langue Française d'Émile Littré
GOUVERNEMENT — «Le gouvernement de plusieurs n’est pas bon. N’ayons qu’un seul maître, un seul roi, celui auquel le fils de Chronos a donné le sceptre et les lois tutélaires.» Ainsi, dans L’Iliade, vers le IXe siècle avant J. C., Homère définit il le système… … Encyclopédie Universelle
VERS ET POÉSIE — Il est aisé d être prosateur, très difficile et très rare d être poète. Plus d un prosateur a fait semblant de mépriser la poésie. Il faut leur rappeler souvent le mot de Montaigne: Nous ne pouvons y atteindre, vengeons nous par en médire.… … Dictionnaire philosophique de Voltaire
Camember — Sapeur Camember Pour les articles homophones, voir Camembert et Catmembert. Le sapeur Camember (François Baptiste Ephraïm) est le héros d une des premières bandes dessinées françaises due à Christophe (1856 1945) : Les facéties du… … Wikipédia en Français
Sapeur Camembert — Sapeur Camember Pour les articles homophones, voir Camembert et Catmembert. Le sapeur Camember (François Baptiste Ephraïm) est le héros d une des premières bandes dessinées françaises due à Christophe (1856 1945) : Les facéties du… … Wikipédia en Français