-
21 impropriety
[ˌɪmprə'praɪətɪ]1) Общая лексика: нарушение обычаев, нарушение приличий, нарушение этикета, некорректность, неправильность, непригодность, неприличие, неуместность, ошибочность2) Юридический термин: нарушение приличия, непристойное поведение, непристойность3) Официальное выражение: неподобающая деятельность4) Глоссарий компании Сахалин Энерджи: нарушение5) Макаров: неприличное поведение6) Безопасность: отклонение от принятых правил -
22 impropriety
[ˏɪmprə`praɪətɪ]несвоевременностьнеуместность; некорректность, бестактность; непристойностьнеправильностьАнгло-русский большой универсальный переводческий словарь > impropriety
-
23 impropriety
[im·pro·pri·e·ty || ‚ɪmprə'praɪətɪ]◙ n. ביטוי לא מתאים; שימוש שגוי במילה; אי נכונות; אי התאמה; חוסר נימוס* * *◙ סומינ רסוח ;המאתה יא ;תונוכנ יא ;הלימב יוגש שומיש ;םיאתמ אל יוטיב◄ -
24 impropriety
-
25 impropriety
-
26 impropriety
неправильність; непридатність; недоречність; непристойна поведінка, непристойність, порушення пристойності; помилковість; порушення етикету; порушення звичаїв -
27 impropriety
n.khoT (f.) / naa munaasibat (f.) -
28 impropriety
noun ótilhlÿðileiki; dónaskapur -
29 impropriety
-
30 impropriety
noun indecência* * *im.pro.pri.e.ty[imprəpr'aiəti] n 1 impropriedade. 2 indecência, ato impróprio. 3 inexatidão. -
31 impropriety
n1) недоречність; непридатність2) неправильність, помилковість3) непристойна поведінка, порушення звичаїв (етикету, правил пристойності); непристойність* * *n1) недоречність; непридатність2) неправильність, помилковість3) непристойна поведінка, порушення пристойності; непристойність -
32 impropriety
n1) недоречність; непридатність2) неправильність, помилковість3) непристойна поведінка, порушення пристойності; непристойність -
33 impropriety
-
34 impropriety
noun neprimernost* * *[imprəpráiəti]nounneprimernost, nepravilnost, netočnost; nespodobnost, nedopustnost -
35 impropriety
1) inconvenance; geste ou propos de mauvais goût, malséant, déplacé2) caractère abusif/illicite de qqch3) pf. malversationEnglish-French dictionary of law, politics, economics & finance > impropriety
-
36 impropriety
-
37 impropriety
n. (pl -ies) 1. буруу байх. 2. таарахгүй/ нийлэхгүй байх. 3. зан заншил/ ёс журмын зөрчил. -
38 impropriety
n. 부적당, 온당치 않음, 부정, 잘못(단어의)오용, 점잖지 못함, 상스러움, 도리에 어긋남, 버릇없는(상스러운, 음란한)행위(말) -
39 impropriety
უმართებულობა; უზრდელობა -
40 impropriety
ناشايستگي ، بي مناسبتي
См. также в других словарях:
impropriety — im‧pro‧pri‧e‧ty [ˌɪmprəˈpraɪti] noun improprieties PLURALFORM [countable, uncountable] formal behaviour that is unacceptable according to moral or professional standards: • He faced allegations of impropriety over the insider trading scandal. •… … Financial and business terms
Impropriety — Im pro*pri e*ty, n.; pl. {Improprieties}. [L. improprietas; cf. F. impropri[ e]t[ e]. See {Improper}.] 1. The quality of being improper; unfitness or unsuitableness to character, time place, or circumstances; as, impropriety of behavior or… … The Collaborative International Dictionary of English
impropriety — I noun bad taste, improper action, improper behavior, imprudence, inappropriate behavior, inappropriateness, incongruousness, incorrectness, indecency, indecorousness, indecorum, indelicacy, indiscretion, inelegance, inexpedience, inexpediency,… … Law dictionary
impropriety — (n.) 1610s, quality or fact of being improper, from Fr. impropriété (16c.), from L. improprietas, from improprius (see IMPROPER (Cf. improper)). As improper thing, 1670s … Etymology dictionary
impropriety — [n] bad taste, mistake barbarism, blunder, faux pas, gaffe, gaucherie, goof*, immodesty, impudence, incongruity, incorrectness, indecency, indecorum, inelegance, rudeness, slip*, solecism, unseemliness, unsuitability, vulgarism, vulgarity;… … New thesaurus
impropriety — ► NOUN (pl. improprieties) ▪ improper behaviour or character … English terms dictionary
impropriety — [im΄prō prī′ə tē] n. pl. improprieties [< MFr impropriété (or) < L improprietas: see IN 2 & PROPRIETY] 1. the quality of being improper 2. improper action or behavior 3. an improper or unacceptable use of a word or phrase (Ex.: “borrow” for … English World dictionary
impropriety — noun ADJECTIVE ▪ financial, procedural (BrE, law), sexual ▪ alleged VERB + IMPROPRIETY ▪ commit ▪ … Collocations dictionary
impropriety — UK [ˌɪmprəˈpraɪətɪ] / US noun [countable/uncountable] Word forms impropriety : singular impropriety plural improprieties formal behaviour that is not honest, professional, or socially acceptable Accusations of impropriety were made against senior … English dictionary
impropriety — n. crass impropriety * * * [ˌɪmprə praɪətɪ] crass impropriety … Combinatory dictionary
impropriety — [[t]ɪ̱mprəpra͟ɪɪti[/t]] improprieties N VAR Impropriety is improper behaviour. [FORMAL] He resigned amid allegations of financial impropriety … English dictionary