-
21 cara
m• chlapík• číslof• drzost• líc• obličej• plocha• pohled• povrch• tvář• vzezření• vzhled* * *f• ciferník (hodin)• líc (mince, tkaniny aj.)• lícní strana (mince, tkaniny aj.)• průčelí (domu)• přední strana (domu)• přední strana (mince, tkaniny aj.)• temeno (kolejnice)• výraz tváře• čelní strana (domu)• čelo (zubu, nástroje)• číselník (hodin) -
22 casquete de caldera
• tech. čelo kotle -
23 colocarse en la punta de u.c.
• stavět se v čelo čeho -
24 contraer
• sevřít• smrštit• učinit* * *• dostat (nemoc aj.)• nabýt (zvyk aj.)• navázat (milostný poměr)• navázat (styky aj.)• omezit (časově)• pojmout (nenávist aj.)• převzít (povinnost aj.)• přivodit si (nemoc aj.)• redukovat (v počtu)• stáhnout (v počtu)• svraštit (čelo)• uzavřít (manželství aj.)• vzít na sebe (povinnost aj.)• zkrátit (časově)• způsobit si (nemoc aj.)• získat (zvyk aj.) -
25 crispar
• jít na nervy• sevřít (pěst)• svraštit (čelo aj.)• zatnout (pěst) -
26 deslizar la mano sobre la frente
• přejet rukou čeloDiccionario español-checo > deslizar la mano sobre la frente
-
27 el ruin delante
• drzé čelo lepší než poplužní dvůr -
28 engurruñir
• scvrknout se• svraštit (čelo) -
29 espolón
m• stav. ledolam• stav. opěrák• navigace• parkán• valy* * *m• bot. námel (na obilí)• geogr. ostroh (výběžek pohoří)• lék. omrzlina (na patě)• stav. opěrný pilíř• stav. čelo mostního pilíře• ostruha (ptáků, lodní aj.)• přístavní hráz -
30 frente abombada
• klenuté čelo -
31 frente con entradas
• široké a vysoké čelo -
32 frente despejada
• vysoké čelo -
33 frente escasa
• nízké čelo -
34 frente protuberante
• vypouklé čelo -
35 fruncir
• Mé sestehovat• Mé zalátat* * *• našpulit (rty)• sešpulit (rty)• složit v záhyby (látku)• svraštit (čelo)• zřasit (látku) -
36 golpearse en la boca
• Ar ťukat si na čelo (výsměšně) -
37 hacer cabecera conuna sala
• tvořit čelo sálu -
38 levantar banderas
• postavit se v čelo• svolávat do boje -
39 limeta
f• Ar palice• Ar šiška• fiola* * *f• Ar plešatá hlava• Ar vysoké čelo• baňatá láhev -
40 llevar la mano a la frente
• sáhnout si na čelo
См. также в других словарях:
Celo — Čelo Čelo, Größenvergleich Das Čelo [ˈtʃɛlɔ] ist ein kroatisches Volksinstrument. Es gehört zu den größeren Musikinstrumenten eines … Deutsch Wikipedia
celo — sustantivo masculino 1. (no contable) Impulso que mueve a una persona a hacer bien las cosas: Estudio todo con mucho celo. El director examina las propuestas con celo extraordinario. 2. (no contable) Actitud de quien busca cumplir la voluntad de… … Diccionario Salamanca de la Lengua Española
Čelo — Čelo, Größenvergleich … Deutsch Wikipedia
čelo — čèlo [b] (I)[/b] sr <G mn čélā> DEFINICIJA 1. anat. a. dio glave čovjeka iznad očiju do ruba kose [visoko čelo; nisko čelo] b. dio glave životinje iznad očiju 2. prednji dio zgrade; fasada, pročelje SINTAGMA čelo stola počasno mjesto za… … Hrvatski jezični portal
Celo — Saltar a navegación, búsqueda El término Celo puede referirse a: Época de celo. Período en que las hembras de animales mamíferos son receptivas sexualmente. Cinta adhesiva. Nombre popular para la cinta adhesiva. Obtenido de Celo Categoría:… … Wikipedia Español
celo — celo, estar en celo expr. tener apetito sexual. ❙ «A mí me pareció que olía a eso, a estar en celo...» Chumy Chúmez, Por fin un hombre honrado. ❙ ▄▀ «Tu mujer tiene ganas de joder, se conoce que está en celo la muy puta.» ❘ DRAE: «Apetito de la… … Diccionario del Argot "El Sohez"
čelo — čèlo [b] (II)[/b] prij. (uz G) DEFINICIJA zast. iznad, pored [čelo glave] ETIMOLOGIJA vidi čelo [b] (I)[/b] … Hrvatski jezični portal
celo — conjunto de fenómenos en los animales indicativos del apetito sexual. Período en el que la hembra está receptiva hacia el macho Diccionario ilustrado de Términos Médicos.. Alvaro Galiano. 2010 … Diccionario médico
čêlo — m i sr 〈N mn čêla, sr〉 glazb. 1. {{001f}}velika tambura kojoj u tamburaškom zboru pripada ob. basova dionica 2. {{001f}}razg. violončelo ✧ {{001f}}tal … Veliki rječnik hrvatskoga jezika
ćelo — ćélo m <N mn e> DEFINICIJA v. ćelavac ETIMOLOGIJA vidi ćela … Hrvatski jezični portal
čelo — čȇlo m[i] i sr[/i] <N mn sr čȇla> DEFINICIJA glazb. 1. velika tambura kojoj u tamburaškom zboru pripada ob. basova dionica 2. razg. violončelo ETIMOLOGIJA tal. (violon)cello … Hrvatski jezični portal
