Перевод: с латинского на все языки

со всех языков на латинский

FABULA

  • 1 fābula

        fābula ae, f    [1 FA-], a narration, narrative, account, story, tale: poëticae, L.: longa, H.: de te Fabula narratur, H.: et fabula fias, the common talk, H.: volgaris, O.: nova, news, Iu.: a diverticulo repetatur fabula, let us return to our story, Iu.: fabulae conviviales, conversation, Ta. — An affair, concern, matter, talk: quam mihi surdo narret fabulam, how deaf I am to his talk, T.: quae haec est fabula? what does this mean? T.— A fictitious narrative, tale, story, fiction, fable: ut ad fabulas veniamus: fabulis credere: a fabulis ad facta venire: non fabula rumor Ille fuit, O.: fabulae! tales! T.: fabulae Manes (i. e. fabulosi), H.— A dramatic poem, drama, play: in primā fabulā, when the play opens, T.: primus fabulam docuit: Securus, cadat an stet fabula, H.: neu sit quinto productior actu Fabula, H.: in fabulis persona.— A fable, story with a lesson: fabularum genus, Ph.: quae (res) vel apologum, vel fabulam contineat.—Prov.: Lupus in fabulā, talk of the devil (of a person who comes while talked about), T.— A plot, action, story (of a play or poem), H.
    * * *
    story, tale, fable; play, drama

    fabulae! -- rubbish!, nonsense!

    Latin-English dictionary > fābula

  • 2 fabula

    fabula fabula, ae f сказка, сказание, предание

    Латинско-русский словарь > fabula

  • 3 fabula

    fabula fabula, ae f рассказ

    Латинско-русский словарь > fabula

  • 4 fabula

    fabula fabula, ae f басня

    Латинско-русский словарь > fabula

  • 5 fabula

    fabula fabula, ae f вымысел

    Латинско-русский словарь > fabula

  • 6 fabula

    [st1]1 [-] făbŭla, ae, f. [fari]: a - récit, histoire, discours, nouvelle, entretien, bruit public; sujet d'entretien public.    - fabulae convivales, Tac.: propos de table.    - garrire fabulas, Hor.: débiter des histoires.    - fabulae diei, Suet.: nouvelles du jour.    - fabulas cum aliquo habere, Tac.: s'entretenir avec qqn.    - in fabulis esse, Suet. (in fabulas ire, Quint.): faire parler de soi, être le sujet des conversations.    - fabula quanta fui! Hor. Epod. 11, 8: comme on en a dit sur mon compte!    - fabula una erat in tota civitate, Petr.: on ne parlait que de cela dans la ville.    - habes omnes fabulas urbis, Plin. Ep. 8: voilà tous les potins de la ville.    - formosis fabula poena fuit, Prop. 2: les potins furent le châtiment de la beauté.    - inter fabulas privatas, Lampr.: au milieu des conversations particulières.    - una in tota civitate fabula erat, Petr.: dans toute la cité on ne parlait que de cette nouvelle. b - fiction, conte, aventure imaginaire, récit fabuleux.    - a fabulis ad facta veniamus, Cic. Rep. 2: passons de la fiction à la réalité.    - fabulas serere, Liv.: faire des contes.    - fabulis et erroribus imbui, Tac.: se pénétrer de sornettes et de préjugés. c - fable, mythologie; fable, apologue.    - fabulae! Ter.: fables! (chansons que tout cela!)    - lupus in fabula: quand on parle du loup, on en voit la queue. d - pièce de théâtre, tragédie.    - dare (docere, facere) fabulam: faire jouer (représenter) une pièce de théâtre.    - in eis quae ad scenam componuntur fabulis, Cic.: dans ces pièces écrites pour la scène.    - amici mei Pacuvii nova fabula, Cic. Lael. 7: la dernière tragédie de mon ami Pacuvius.    - non solum unum actum, sed totam fabulam confecissem,Cic. Phil. 2: je ne me serais pas contenté de faire un seul acte, j'aurais rédigé la tragédie jusqu'au dénouement. e - chose, affaire, incident.    - sed quid ego aspicio? quae haec fabula'st? Plaut. Pers.: mais qu'est-ce que je vois? quelle est cette comédie? g - objet sans réalité, fantôme, néant.    - nos jam fabula sumus, Ter. Hec.: nous ne sommes plus bons à rien.    - fabulae manes, Hor.: les mânes qui sont des fables. [st1]2 [-] făbŭla, ae, f. [faba]: Plaut. petite fève.
    * * *
    [st1]1 [-] făbŭla, ae, f. [fari]: a - récit, histoire, discours, nouvelle, entretien, bruit public; sujet d'entretien public.    - fabulae convivales, Tac.: propos de table.    - garrire fabulas, Hor.: débiter des histoires.    - fabulae diei, Suet.: nouvelles du jour.    - fabulas cum aliquo habere, Tac.: s'entretenir avec qqn.    - in fabulis esse, Suet. (in fabulas ire, Quint.): faire parler de soi, être le sujet des conversations.    - fabula quanta fui! Hor. Epod. 11, 8: comme on en a dit sur mon compte!    - fabula una erat in tota civitate, Petr.: on ne parlait que de cela dans la ville.    - habes omnes fabulas urbis, Plin. Ep. 8: voilà tous les potins de la ville.    - formosis fabula poena fuit, Prop. 2: les potins furent le châtiment de la beauté.    - inter fabulas privatas, Lampr.: au milieu des conversations particulières.    - una in tota civitate fabula erat, Petr.: dans toute la cité on ne parlait que de cette nouvelle. b - fiction, conte, aventure imaginaire, récit fabuleux.    - a fabulis ad facta veniamus, Cic. Rep. 2: passons de la fiction à la réalité.    - fabulas serere, Liv.: faire des contes.    - fabulis et erroribus imbui, Tac.: se pénétrer de sornettes et de préjugés. c - fable, mythologie; fable, apologue.    - fabulae! Ter.: fables! (chansons que tout cela!)    - lupus in fabula: quand on parle du loup, on en voit la queue. d - pièce de théâtre, tragédie.    - dare (docere, facere) fabulam: faire jouer (représenter) une pièce de théâtre.    - in eis quae ad scenam componuntur fabulis, Cic.: dans ces pièces écrites pour la scène.    - amici mei Pacuvii nova fabula, Cic. Lael. 7: la dernière tragédie de mon ami Pacuvius.    - non solum unum actum, sed totam fabulam confecissem,Cic. Phil. 2: je ne me serais pas contenté de faire un seul acte, j'aurais rédigé la tragédie jusqu'au dénouement. e - chose, affaire, incident.    - sed quid ego aspicio? quae haec fabula'st? Plaut. Pers.: mais qu'est-ce que je vois? quelle est cette comédie? g - objet sans réalité, fantôme, néant.    - nos jam fabula sumus, Ter. Hec.: nous ne sommes plus bons à rien.    - fabulae manes, Hor.: les mânes qui sont des fables. [st1]2 [-] făbŭla, ae, f. [faba]: Plaut. petite fève.
    * * *
    I.
        Fabula, huius fabulae, pen. corr. Diminutiuum. Plaut. Petite febve.
    II.
        Fabula, fabulae, pen. cor. a fando dicta, vt ait Varro. Devis, et propos, ou conte, soit vray ou faulx.
    \
        Iam nos fabulae sumus. Terent. On ne faict que parler de nous, On ne tient autre propos que de nous, On se mocque de nous, Chascun tient ses contes de nous.
    \
        - mutato nomine de te Fabula narratur. Horat. C'est de toy qu'on parle et qu'on fait le conte.
    \
        Fabula. Cic. Un conte faict à plaisir pour donner passetemps aux escoutans, Fable.
    \
        Aniles fabulae. Quintil. Contes de vieilles.
    \
        Fabula. Terent. Une farce, Une comedie.
    \
        Fieri fabulam Horat. Estre mocqué, et tenu sur les rencs.
    \
        Fabulam incoeptat. Terent. Il nous en contera tantost de bonnes, Il mentira bien tantost. B.
    \
        Fabulam esse. Horat. Estre mocqué.
    \
        In fabulis esse. Suet. Estre tenu sur les rencs, Quand le monde fait ses contes de quelqu'un.
    \
        Fabulae: Verbum in responsione poni solitum, quum negamus verum esse quod quis dicit, veluti per taedium. Terent. C'est menterie, Ce sont bourdes et mensonges, Soufflé.

    Dictionarium latinogallicum > fabula

  • 7 fabula

    1.
    fābŭla, ae, f. [fari], a narration, narrative, account, story; the subject of common talk.
    I.
    In gen. (mostly poet. and in post-Aug. prose;

    syn.: narratio, fasti, annales, res gestae, historia): additur fabulae, quo vulgo Sabini aureas armillas brachio laevo habuerint, pepigisse eam, etc.,

    Liv. 1, 11, 8:

    poëticae (opp. incorrupta rerum gestarum monumenta), id. praef. § 6: Ummidius, qui tam (non longa est fabula) dives, ut, etc.,

    Hor. S. 1, 1, 95; id. Ep. 1, 2, 6:

    mutato nomine de te fabula narratur,

    id. S. 1, 1, 70:

    asinaeque paternum Cognomen vertas in risum et fabula flas,

    the common talk, town's talk, id. Ep. 1, 13, 9; cf.:

    heu me, per urbem Fabula quanta fui!

    id. Epod. 11, 8:

    fabula (nec sentis) tota jactaris in urbe,

    you are talked of all over the city, Ov. Am. 8, 1, 21; cf. Suet. Aug. 70; id. Dom. 15; Mart. 3, 14:

    habes omnes fabulas urbis,

    Plin. Ep. 8, 18, 11:

    nova fabula,

    the news, Juv. 1, 145:

    semper formosis fabula poena fuit,

    Prop. 2, 32, 26 (3, 30, 26 M.):

    a diverticulo repetatur fabula,

    let us return to our story, Juv. 15, 72.—
    B.
    Transf., conversation (post-Aug.):

    ut fabulas quoque eorum et disputationes et arcana semotae dictionis penitus exciperem,

    conversations, Tac. Or. 2:

    praeceptores cum auditoribus suis fabulas habent,

    id. ib. 29; cf.:

    cum inter fabulas privatas sermo esset ortus, quanti, etc.,

    in private conversation, Lampr. Heliog. 25.—With a dependent clause:

    ne id accidat, quod cuipiam Thraco venisse usu, fabula est,

    is related, Gell. 19, 12, 6.—
    2.
    In vulg. lang. (like the Germ. Geschichte), affair, concern, matter:

    sed quid ego aspicio? quae haec fabula'st?

    what sort of an affair is this? Plaut. Pers. 5, 2, 11; Ter. And. 4, 4, 8.
    II.
    In partic. (freq. and class.), a fictitious narrative, a tale, story (syn.: apologus, narratio): narrationum tris accepimus species, fabulam, quae versatur in tragoediis atque carminibus non a veritate modo, sed etiam a forma veritatis remota, argumentum... historiam, etc., Quint. 2, 4, 2:

    haec res agetur nobis, vobis fabula,

    Plaut. Capt. prol. 52:

    peregrino narrare fabulas,

    id. Men. 5, 1, 24:

    num igitur me cogis etiam fabulis credere? quae delectationis habeant quantum voles... auctoritatem quidem nullam debemus nec fidem commenticiis rebus adjungere, etc.,

    Cic. Div. 2, 55, 113; cf.:

    fictis fabulis,

    id. Mil. 3, 8:

    antiquitas recepit fabulas, fictas etiam nonnumquam incondite,

    id. Rep. 2, 10; cf.:

    a fabulis ad facta venire,

    id. ib. 2, 2 fin.:

    minor fabulis habetur fides,

    id. ib. 2, 10:

    saepe fabulis fidem firmare (consuerant),

    Suet. Rhet. 1 med.;

    Liv. praef. § 6: non fabula rumor Ille fuit,

    Ov. M. 10, 561:

    fabulam inceptat,

    Ter. And. 5, 4, 22:

    quid tamen ista velit sibi fabula, ede,

    Hor. S. 2, 5, 61:

    fabulae!

    mere stories! stuff! nonsense! Ter. Heaut. 2, 3, 95; id. And. 1, 3, 19:

    ne convivialium fabularum simplicitas in crimen duceretur,

    Tac. A. 6, 11 fin.:

    sufficiunt duae fabulae, an tertiam poscis?

    Plin. Ep. 2, 20, 9.—In apposition:

    jam te premet nox fabulaeque Manes (= fabulosi, inanes),

    Hor. C. 1, 4, 16:

    civis et manes et fabula fies,

    Pers. 5, 152:

    nos jam fabula sumus,

    Ter. Hec. 4, 3, 14.—So of idle tales:

    ineptas et aniles fabulas devita,

    Vulg. 1 Tim. 4, 7 al.—
    B.
    Of particular kinds of poetry.
    1.
    Most freq., a dramatic poem, drama, play (syn.:

    ludus, cantus, actio, etc.): in full, fabula scaenica,

    Amm. 28, 1, 4;

    or, theatralis,

    id. 14, 6, 20:

    fabula ad actum scenarum composita,

    Quint. 5, 10, 9; cf. id. 11, 3, 73 sq.:

    Livianae fabulae non satis dignae, quae iterum legantur. Atque hic Livius primus fabulam, C. Clodio Caeci filio et M. Tuditano Cos. docuit,

    produced, Cic. Brut. 18, 72; v. doceo, II. init.; cf.: fabulam dare, under do, II. H.; so,

    facere,

    Varr. L. L. 5, 8:

    neque histrioni ut placeat, peragenda fabula est,

    Cic. de Sen. 19, 70:

    securus, cadat an recto stet fabula talo,

    Hor. Ep. 2, 1, 176:

    neve minor neu sit quinto productior actu Fabula,

    id. A. P. 190:

    M. Pacuvii nova fabula,

    Cic. Lael. 7, 24:

    Terentii,

    Hor. S. 1, 2, 21:

    Attae,

    id. Ep. 2, 1, 80 et saep.:

    in fabulis stultissima persona,

    Cic. Lael. 26, 100 et saep.— Transf.:

    non solum unum actum, sed totam fabulam confecissem,

    Cic. Phil. 2, 14, 34.—
    2.
    A fable (cf. apologus):

    fabularum cur sit inventum genus Brevi docebo, etc.,

    Phaedr. 3, prol. 33:

    quae (res) vel apologum, vel fabulam vel aliquam contineat irrisionem,

    Cic. Inv. 1, 17, 25:

    nota illa de membris humanis adversus ventrem discordantibus fabula,

    Quint. 5, 11, 19 (shortly before, fabella) et saep.—Prov.: Lupus in fabula (like the Engl., talk of the devil, and he will appear), of a person who comes just as we are talking about him, Ter. Ad. 4, 1, 21; Cic. Att. 13, 33, 4; so,

    lupus in sermone,

    Plaut. Stich. 4, 1, 71.
    2.
    făbŭla, v. fabulus.

    Lewis & Short latin dictionary > fabula

  • 8 fabula

    1. fabula, ae, f. (v. fari), die Rede, Sage, I) im allg.: 1) das Gerede der Leute, das Gespräch, a) eig.: f. sine auctore sparsa, unverbürgtes Gerede, Gerücht, Sen.: habes fabulas urbis, Plin. ep.: quantum in exercitu suo, quantum apud devictas gentes fabularum fecerit, Stoff zum Gerede gegeben habe, Iustin.: apud suos in fabula esse, Gregor.: in fabulis esse, zum Gerede dienen, Suet.: sum sine fabula, ohne üblen Leumund, Ps. Quint. decl.: fabula est, es geht das Gerede, man erzählt sich, m. folg. Acc. u. Infin., Petron. u. Gell.: temere haud tollas fabulam, laß das Geschwätz ruhen (mit scherzh. Anspielung auf tollere infantem, ein Kind aufnehmen u. erziehen), Plaut. – b) meton., v. Pers., fabulam fieri od. esse, das Leute- od. Stadtgespräch werden od. sein, Hor., Cic. u.a. (s. Schmid Hor. ep. 1, 13, 9): fabula quanta fui, wie war ich im Munde der Leute, Hor. epod. 11, 8: ebenso fabulam tota iactari in urbe, Ov. – 2) (wie μῦθος) = die Wechselrede, das Gespräch, die Unterhaltung zwischen mehreren, bes. Gebildeten (vgl. die Auslgg. zu Tac. dial. 2), fabulae convivales, Tac.: inter fabulas privatas, Lampr.: tempus fabulis conterunt, Plin. ep.: fabulis iter fallentibus, indem wir uns den Weg mit Plaudereien verkürzten, Min. Fel. – Sprichw., lupus in fabula, s. lupus. – II) prägn. (wie μῦθος) = die Sage, Erzählung, bes. die entschieden
    ————
    erdichtete od. doch ihrem Inhalte nach fabelhafte (märchenhafte) Erzählung, die Erdichtung, das Märchen (Ggstz. historia, die geschichtlich beglaubigte Erzählung, griech. λόγος, s. Suet. rhet. 1. Quint. 2, 4, 2), u. die Sage der Vorzeit, die Mythe (Götter- u. Heldensage), A) im allg.: 1) eig.: fabula tantum sine auctore edita, unverbürgte S., Liv.: fabulae fictae, Cic. u.a., poëticae, Liv. u. Quint., Graecae, Liv.: fabulae nutricularum, Ammenmärchen, Quint. – 2) übtr.: a) in der Umgangsspr.: fabulae! Possen! dummes Zeug! Ter. Andr. 224; heaut. 336. – b) im Ggstz. zum Wirklichen u. Wesenhaften, mox te premet nox fabulaeque manes, das nichtige Reich der Schatten, Hor. carm. 1, 4, 16: u. so cinis et manes et fabula fies, ein nichtiger Schatten, Pers. 5, 152: nos iam fabula sumus, sind ein Nichts = kommen nicht mehr in Betracht, Ter. Hec. 620. – B) insbes.: 1) (wie μῦθος) = die äsopische Fabel, nota illa de membris humanis adversus ventrem discordantibus fabula, Quint.: fabularum cur sit inventum genus, Phaedr.: hāc fabulā derideri merito potest, qui etc., Phaedr.: haec fabula significat, Phaedr. – 2) (wie μῦθος = σύθεσις τῶν πραγμάτων) die Erzählung od. Geschichte, die einem dramatischen od. epischen Gedichte zugrunde liegt, die Fabel, das Sujet (ὑπόθεσις), Hor. ep. 1, 2, 6 (s. Obbarius z. d. St.). – dah. a) das dramatische Gedicht, das Theaterstück, das Schau-
    ————
    spiel (Tragödie od. Komödie, vollst. fabula scaenica, Amm. 28, 1, 4, od. theatralis, Amm. 14, 6, 20, fabula ad actum scaenarum composita, Quint. 5, 10, 9; vgl. Quint. 11, 3, 73 sq.: in iis quae ad scaenam componuntur fabulis... in tragoedia... in comoediis), Cic. u.a.: f. Aeschyli, Quint.: scaenae fabulas componere, Tac.: fabulam agere, peragere, dare, docere (s. d. W W.), Cic. u.a. – u. davon b) übtr., succentor fabularum crudelium, der Tonangeber bei diesen Greueltaten, Amm.: fabulam compositam Volsci belli, Hernicos ad partes paratos, der volskische Krieg sei eine verabredete Posse, die Herniker seien angestiftet, ihre Rolle zu spielen, Liv. – u. in der Umgangsspr., quae haec est fabula? was geht da vor? was gibt's da? was soll das vorstellen od. heißen? Plaut. u. Ter. (s. Westerh. u. Spengel Ter. Andr. 4, 4, 8).
    ————————
    2. fabula, ae, f. (Dewin. v. faba), die kleine Bohne, Plaut. Stich. 690, wo Abl. fabulis, der auch zu fabulus gehören kann: Plur. fabulae = Exkremente von Ziegen, Lucil. 1048.

    Ausführliches Lateinisch-deutsches Handwörterbuch > fabula

  • 9 fabula [1]

    1. fabula, ae, f. (v. fari), die Rede, Sage, I) im allg.: 1) das Gerede der Leute, das Gespräch, a) eig.: f. sine auctore sparsa, unverbürgtes Gerede, Gerücht, Sen.: habes fabulas urbis, Plin. ep.: quantum in exercitu suo, quantum apud devictas gentes fabularum fecerit, Stoff zum Gerede gegeben habe, Iustin.: apud suos in fabula esse, Gregor.: in fabulis esse, zum Gerede dienen, Suet.: sum sine fabula, ohne üblen Leumund, Ps. Quint. decl.: fabula est, es geht das Gerede, man erzählt sich, m. folg. Acc. u. Infin., Petron. u. Gell.: temere haud tollas fabulam, laß das Geschwätz ruhen (mit scherzh. Anspielung auf tollere infantem, ein Kind aufnehmen u. erziehen), Plaut. – b) meton., v. Pers., fabulam fieri od. esse, das Leute-od. Stadtgespräch werden od. sein, Hor., Cic. u.a. (s. Schmid Hor. ep. 1, 13, 9): fabula quanta fui, wie war ich im Munde der Leute, Hor. epod. 11, 8: ebenso fabulam tota iactari in urbe, Ov. – 2) (wie μῦθος) = die Wechselrede, das Gespräch, die Unterhaltung zwischen mehreren, bes. Gebildeten (vgl. die Auslgg. zu Tac. dial. 2), fabulae convivales, Tac.: inter fabulas privatas, Lampr.: tempus fabulis conterunt, Plin. ep.: fabulis iter fallentibus, indem wir uns den Weg mit Plaudereien verkürzten, Min. Fel. – Sprichw., lupus in fabula, s. lupus. – II) prägn. (wie μῦθος) = die Sage, Erzählung, bes. die entschieden erdichtete od. doch ihrem Inhalte nach fabelhafte (märchenhafte) Erzählung, die Erdichtung, das Märchen (Ggstz. historia, die geschichtlich beglaubigte Erzählung, griech. λόγος, s. Suet. rhet. 1. Quint. 2, 4, 2), u. die Sage der Vorzeit, die Mythe (Götter- u. Heldensage), A) im allg.: 1) eig.: fabula tantum sine auctore edita, unverbürgte S., Liv.: fabulae fictae, Cic. u.a., poëticae, Liv. u. Quint., Graecae, Liv.: fabulae nutricularum, Ammenmärchen, Quint. – 2) übtr.: a) in der Umgangsspr.: fabulae! Possen! dummes Zeug! Ter. Andr. 224; heaut. 336. – b) im Ggstz. zum Wirklichen u. Wesenhaften, mox te premet nox fabulaeque manes, das nichtige Reich der Schatten, Hor. carm. 1, 4, 16: u. so cinis et manes et fabula fies, ein nichtiger Schatten, Pers. 5, 152: nos iam fabula sumus, sind ein Nichts = kommen nicht mehr in Betracht, Ter. Hec. 620. – B) insbes.: 1) (wie μῦθος) = die äsopische Fabel, nota illa de membris humanis adversus ventrem discordantibus fabula, Quint.: fabularum cur sit inventum genus, Phaedr.: hāc fabulā derideri merito potest, qui etc., Phaedr.: haec fabula significat, Phaedr. – 2) (wie μῦθος = σύθεσις τῶν πραγμάτων) die Erzählung od. Geschichte, die einem dramatischen od. epischen Gedichte zugrunde liegt, die Fabel, das Sujet (ὑπόθεσις), Hor. ep. 1, 2, 6 (s. Obbarius z. d. St.). – dah. a) das dramatische Gedicht, das Theaterstück, das Schau spiel (Tragödie od. Komödie, vollst. fabula scaenica, Amm. 28, 1, 4, od. theatralis, Amm. 14, 6, 20, fabula ad actum scaenarum composita, Quint. 5, 10, 9; vgl. Quint. 11, 3, 73 sq.: in iis quae ad scaenam componuntur fabulis... in tragoedia... in comoediis), Cic. u.a.: f. Aeschyli, Quint.: scaenae fabulas componere, Tac.: fabulam agere, peragere, dare, docere (s. d. W W.), Cic. u.a. – u. davon b) übtr., succentor fabularum crudelium, der Tonangeber bei diesen Greueltaten, Amm.: fabulam compositam Volsci belli, Hernicos ad partes paratos, der volskische Krieg sei eine verabredete Posse, die Herniker seien angestiftet, ihre Rolle zu spielen, Liv. – u. in der Umgangsspr., quae haec est fabula? was geht da vor? was gibt's da? was soll das vorstellen od. heißen? Plaut. u. Ter. (s. Westerh. u. Spengel Ter. Andr. 4, 4, 8).

    lateinisch-deutsches > fabula [1]

  • 10 fabula

    I fābula, ae f. [ for ]
    1) молва, толки, пересуды, сплетни
    f. fieri H etc. (тж. in fabulis esse Su и f. jactari O) — стать (быть) предметом толков
    f. est Pt, AGговорят
    2) пустой звук, ничто, небытие (cinis et manes et f. fieri Pers)
    3) беседа, собеседование, разговор ( fabulae convivales T)
    4) рассказ, сказание, предание (inseritur hoc loco f. L)
    (тж. f. ficta Ph) сказка, басня, вымысел ( poētica Q)
    5) фабула, сюжет H
    6) драматическое произведение, пьеса (f. ad actum scaenarum composita Q)
    II fabula, ae f. [demin. к faba ]

    Латинско-русский словарь > fabula

  • 11 fabula [2]

    2. fabula, ae, f. (Dewin. v. faba), die kleine Bohne, Plaut. Stich. 690, wo Abl. fabulis, der auch zu fabulus gehören kann: Plur. fabulae = Exkremente von Ziegen, Lucil. 1048.

    lateinisch-deutsches > fabula [2]

  • 12 fabula

    1) басня (l. 3 D. 5, 4). 2) бредни (1. l § 1. C. 7, 40. prooem. J. § 3).

    Латинско-русский словарь к источникам римского права > fabula

  • 13 fabula

    fable, story, tale, play.

    Latin-English dictionary of medieval > fabula

  • 14 fabula

    , ae f басня, рассказ, миф, пьеса, сказка; разговор, молва

    Dictionary Latin-Russian new > fabula

  • 15 Fabula docet

    Басня поучает.
    Формула, вводящая нравоучительный вывод басни, ее мораль.
    ...как бы ни обстояло дело с "не просто правовым, а общественным обществом", критика ничего пока не может сказать о нем, кроме своего "fabula docet", кроме своего нравоучения. (К. Маркс и Ф. Энгельс, Святое семейство, или критика критической критики.)
    ..."fabula docet" относится в обоих случаях к тому обстоятельству, что один из предпринимателей во втором году затрачивает весь продукт первого года (включая прибавочную стоимость) плюс добавочная сумма. (К. Маркс, Теории прибавочной стоимости (IV том "Капитала").)
    Отличительная черта искусства состоит, с одной стороны в эмоциональном волнении и в удовлетворении, которое заключается в этом волнении, заключается даже в чувствах страха, сострадания, болезненной растроганности и потрясенности - Но, с другой стороны, эта цель должна иметь своим высшим мерилом лишь содержащееся в произведениях искусства назидание, лишь "fabula docet" ("басня поучает"), и, следовательно, пользу, которую может приносить действие художественного произведения на воспринимающего его. (Гегель, Лекции по эстетике. Введение.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Fabula docet

  • 16 Lupus in fabula

    Волк в басне; употр. в знач.: легок на помине.
    Поговорка в конечном счете восходит к поверью, что о волке лучше не говорить, иначе он может неожиданно появиться. Басня соответствующего содержания не сохранилась.
    Теренций, "Братья", IV, 1, 21-22:
    [ Сир: ] Вот тебе раз! [ Ктесифон: ] Что такое? [ Сир: ] Lupus in fabula! [ Ктесифон: ] Отец? [ Сир: ] Он самый.
    Уверенным голосом он провозгласил: "Господин камеральный советник фон Гете". При этом имени Адель вскочила с канапэ. Шарлотта же осталась сидеть, но это свидетельствовало не столько о спокойствии, сколько, напротив, о внезапном и полном упадке сил. Lupus in fabula, -вскричала девица Шопенгауэр. (Томас Манн, Лотта в Веймаре.)
    Не отвечать на ваши вопросы явились мы сюда, а потребовать, ответа у вас - почему вы нарушили мир, вооружили ваших вассалов и призвали к оружию подданных королевы? Из-за этого было перебито множество людей, могут возникнуть большие осложнения и даже возможный разрыв с Англией. - Lupus in fabula [ Здесь Вальтер Скотт - умышленно или по недоразумению - игнорирует обычный смысл поговорки lupus in fabula, имея в виду восходящий к басне Эзопа общераспространенный сюжет "Волк и ягненок". - авт. ], - презрительно произнес аббат. - Волк обвиняет ягненка в том, что тот замутил воду в реке, хотя волк стоял выше по течению: ему просто нужен был предлог, чтобы растерзать ягненка. (Вальтер Скотт, Монастырь.)
    "Третий рейх был не в последнюю очередь воздвигнут благодаря честолюбию и глупости немецкого учителя":- Этого не может быть! Назовите имя! - И вы еще спрашиваете, уважаемый коллега? - Я подниму этот вопрос на следующей конференции! - бушевал Риклинг. В этот момент вошел Грёнсвальд со стопкой тетрадей. - Lupus in fabula, - сказал Нонненронт. (Томас Валентин, Без наставника.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Lupus in fabula

  • 17 Mutáto nómine dé te fábula nárratúr

    Басня сказывается о тебе, изменено только имя.
    Гораций, "Сатиры", I, 1, 68-73:
    Flúmina... Quíd ridés? mutáto nómine dé te
    Fábula nárratúr. Congéstis úndique sáccis
    Indormís inhiáns, et támquam párcere sácris
    Cógeris, áut pictís tanquám gaudére tabéllis
    Néscis, quó valeát nummús? quem práebeat úsum?
    Тантал сидел же по горло в воде; а вода утекала
    Дальше и дальше от уст!.. Но чему ты смеешься?... лишь имя
    Стоит тебе изменить, не твоя ли история это?...
    Спишь на мешках ты своих, наваленных всюду, несчастный,
    Их осужденный беречь, как святыню; любуешься ими,
    Точно картиной какой! - А знаешь ли деньгам ты цену? *
    (Перевод М. Дмитриева)
    [ * Гораций сравнивает скупого богача с мифическим Танталом, который, находясь вблизи от воды и пищи, должен вечно томиться мукой голода и жажды. - авт. ]
    Критикуя трудовых народных социалистов, мы могли бы иногда сказать некоторым с.-д. меньшевикам: mutato nomine de te fabula narratur (басня говорится про тебя, изменено только имя). (В. И. Ленин, Эсеровские меньшевики.)
    Конечно, не легко судить о себе, но судьба дала нам драгоценное зеркало, в котором вы можете очень удобно созерцать свои недостатки; это зеркало - ваш друг г. Леон Гозлан [ Гозлан, Леон (1803-1866) - второстепенный французский романист и драматург. - авт. ]. - всмотритесь в него, г. Мери [ Мери, Жозеф (1798-1866) - французский писатель и общественный деятель. - авт. ], и, видя, как он в поте лица гоняется за эффектами, скажите, хорошо ли он делает, не понимая, что в сердце самого писателя тайна эффекта, производимого его сочинением на читателя? А то же самое и с вами, г. Мери. Mutato nomine de te fabula narratur. (H. Г. Чернышевский, Новости литературы, искусств, наук и промышленности..)
    Политические вопросы обсуждались после десерта, когда дамы удалялись наверх и заводили там беседу о своих недомоганиях и о своих детях, Mutato nomine - везде одно и то же. Разве военные дамы не сплетничают о полковых делах? Разве жены священников не рассуждают о воскресных школах? (Уильям Теккерей, Ярмарка тщеславия.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Mutáto nómine dé te fábula nárratúr

  • 18 Quid rides? Mutāto nomine de te fabula narrātur

    Чему смеешься? В басне говорится о тебе, изменено только имя.
    Что сделал Михаил Никитич? Засмеялся и оставил стихи у себя. Quid rides? Fabula de te narratur! Вот и твоя история. (К. Н. Батюшков - Н. И. Гнедичу, декабрь 1809.)
    Если бы все, о ком я говорил вначале (буде они все же прочтут мое сочинение), вздумали сердиться или смеяться над ним, вы сможете заявить с уверенностью, от которой им станет не по себе: "Что тебя возмущает? Над чем, собственно, ты издеваешься, если - хоть ты и назван здесь чужим именем - повесть о жизни этого беспутного малого рассказывает о тебе?" Quid rides? Mutato nomine de te fabula narratur. (Хосе Фернандес де Лисарди, Перикильо Сарньенто.)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > Quid rides? Mutāto nomine de te fabula narrātur

  • 19 De quo fabula narrātur

    Про кого басня рассказывается.
    Бек постоянно переходит от невероятнейшей высокопарности к самой трезвенной мещанской прозе, от мелкого воинственного юмора, направленного против существующих условий, к сентиментальному примирению с ними. То и дело он спохватывается, что ведь это он-то и есть de quo fabula narratur. (Ф. Энгельс, Немецкий социализм в стихах и прозе, Карл Бек, "Песни о бедняке" или поэзия "истинного социализма".)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > De quo fabula narrātur

  • 20 De te fabula narrātur

    Басня сказывается о тебе.
    Если немецкий читатель станет фарисейски пожимать плечами по поводу условий, в которые поставлены английские промышленные и сельскохозяйственные рабочие, или вздумает оптимистически успокаивать себя тем, что в Германии дело обстоит далеко не так плохо, то я должен буду заметить ему: De te fabula narratur! (К. Маркс, Капитал (предисловие к первому изданию).)

    Латинско-русский словарь крылатых слов и выражений > De te fabula narrātur

См. также в других словарях:

  • fabulă — FÁBULĂ, fabule, s.f. Scurtă povestire alegorică, de obicei în versuri, în care autorul, folosind procedeul personificării animalelor, plantelor şi lucrurilor, satirizează anumite moravuri, deprinderi, mentalităţi sau greşeli cu scopul de a le… …   Dicționar Român

  • Fabula — Contexte général Fiche d’identité Fondation 1999 Site web …   Wikipédia en Français

  • fábula — (Del lat. fabŭla). 1. f. Breve relato ficticio, en prosa o verso, con intención didáctica frecuentemente manifestada en una moraleja final, y en el que pueden intervenir personas, animales y otros seres animados o inanimados. 2. Cada una de las… …   Diccionario de la lengua española

  • FABULA — Graece Μῦθος, a fando dicta, narratio rei cuiuscunqueve est, etiam verae. Sic Terent. in Hecyra Act. 4 sc. 3. sub calcem Iam nos fabulae sumus, Pamphile. Cic. etiam alicubi; et Fabula Troiae, pro historia, et rebus gestis eius. Similiter Suet. in …   Hofmann J. Lexicon universale

  • fabula — FABULÁ, fabulez, vb. I. tranz. A imagina fapte, întâmplări etc. prezentându le drept reale sau posibile; p. ext. a minţi. – Din fr. fabuler. Trimis de LauraGellner, 19.03.2007. Sursa: DEX 98  FABULÁ vb. v. inventa, născoci, plăsmui, scorni,… …   Dicționar Român

  • fábula — sustantivo femenino 1. Narración carente de todo fundamento: Lo que nos ha contado sobre ella son fábulas que no sé de dónde habrá sacado. 2. Narración o representación inventada y fantástica: Se ha inventado una fábula para excusar su ausencia.… …   Diccionario Salamanca de la Lengua Española

  • Fabula — (Марино,Италия) Категория отеля: Адрес: Piazza Giuseppe Garibaldi 36, 00047 Марино, Италия …   Каталог отелей

  • fábula — fábula, de fábula expr. fabuloso, estupendo. ❙ «Si reúne las dos cosas, de fábula, pero si es un perla, ¡que le den!» You, enero, 1998 …   Diccionario del Argot "El Sohez"

  • fábula — s. f. 1. Composição, geralmente em verso, em que se narra um fato cuja verdade moral se oculta sob o véu da ficção. 2. Mitologia. 3. Mentira. 4. Ficção, falsidade. 5. Sucesso inventado. 6. Assunto principal (com todo o seu desenvolvimento) de um… …   Dicionário da Língua Portuguesa

  • fabuła — {{/stl 13}}{{stl 8}}rz. ż Ia, CMc. fabułaule {{/stl 8}}{{stl 7}} układ zdarzeń w utworach epickich, dramatycznych i w filmie ukazujący koleje życiowe bohaterów; treść : {{/stl 7}}{{stl 10}}Fabuła noweli, powieści, komedii, filmu. Fabuła… …   Langenscheidt Polski wyjaśnień

  • Fabula — (von lat. fabula: „Geschichte“) ist eine mehrsprachige Fachzeitschrift, das führende Organ der internationalen vergleichenden Erzählforschung. Untertitel: Zeitschrift für Erzählforschung. Journal of Folktale Studies. Revue d Etudes sur le Conte… …   Deutsch Wikipedia

Поделиться ссылкой на выделенное

Прямая ссылка:
Нажмите правой клавишей мыши и выберите «Копировать ссылку»