-
1 σφαγιον
(ᾰ) τό1) жертвенное животное Trag., Thuc., Arph.σφάγιά τινας κτανεῖν πρό τινος Eur. — заколоть кого-л. в жертву за что-л.;τῶν σφαγίων οὐ γιγνομένων (sc. καλῶν) Her. — тем временем жертвоприношения не протекали при благоприятных предзнаменованиях2) убийство(σφάγια τέκνων Eur.)
-
2 σφάγιον
Греческо-русский лексикон Нового Завета с номерами Стронга и греческой Симфонией > σφάγιον
-
3 σφάγιον
Греческо-русский лексикон Нового Завета с номерами Стронга и греческой Симфонией > σφάγιον
-
4 σφάγιον
жертвенное животное, жертва.Ελληνικά-Ρωσικά λεξικό στα κείμενα της Καινής Διαθήκης (Греческо-русский словарь к текстам Нового Завета) > σφάγιον
-
5 σφαγειον
τό1) сосуд для жертвенной крови Aesch., Eur., Arph. -
6 4968
Греческо-русский лексикон Нового Завета с номерами Стронга и греческой Симфонией > 4968
См. также в других словарях:
σφάγιον — victim neut nom/voc/acc sg σφάγιος slaying masc acc sg σφάγιος slaying neut nom/voc/acc sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
σφαγίοις — σφάγιον victim neut dat pl σφάγιος slaying masc/neut dat pl … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
σφαγίου — σφάγιον victim neut gen sg σφάγιος slaying masc/neut gen sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
σφαγίων — σφάγιον victim neut gen pl σφάγιος slaying fem gen pl σφάγιος slaying masc/neut gen pl … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
σφαγίῳ — σφάγιον victim neut dat sg σφάγιος slaying masc/neut dat sg … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
σφάγια — σφάγιον victim neut nom/voc/acc pl σφάγιος slaying neut nom/voc/acc pl … Greek morphological index (Ελληνική μορφολογικούς δείκτες)
Agrotera — For the genus of crambidae (grass moths) called Agrotera, see , or subfamily spilomelinae. Agrotera (Gr. polytonic|Ἀγροτέρα, the huntress ) was an epithet of the Greek goddess Artemis, [Homer, Iliad xxi. 471] [Xenophon, Cynegeticus 6.13]… … Wikipedia
BRYON — Graece Βρύον, item σφαγνὸς, et σφἀγιον, Latine muscus seu lanuginis muscosae flos, in avellanis vocatur ἴουλον in piceis κύτταρον, in laura βοτρύδιον, in quercu proprie βρύον, in genere βρύον vel κάχρυς, ut videre est, apud Salmas. ad Solin. p.… … Hofmann J. Lexicon universale
JUGULARE — vox in sacris usitata. Lev. c. 1. v. 5. ubi de bove in holocaustum oblato, et iugulabit iuvencum coram Iehova et offerentes filii Aharonis Sacerdotes sanguinem illius spargent sanguinem illum circumquaque super illud altare. Nempe, postquam bos… … Hofmann J. Lexicon universale
MENOECEUS — iuvenis Thebanus, Creontis fil. qui, cum Thebanis eô tempore, quô ab Argivis obsidebantur, redditum esset oraculum, urbem salvam fore, si ultimus ex Cadmi posteris spontaneâ se morte manibus eius devoveret, intelligens, oraculum illud ad se… … Hofmann J. Lexicon universale
POPAE — Ministri sacrorum apud Romanos, qui hostias victimasque ligabant, ac cultrum, aquam molamque parabant, et reliqua sacris necessaria laureatique et succincti, atque ad ilia usque nudi eas ante aras deductas feriebant. Unde Sueton. Calig. c. 32.… … Hofmann J. Lexicon universale