-
1 procès
nm.inv.1. da'volashuv, sudlashish, tortishuv; faire, intenter un procès à qqn. biron kishini sudga bermoq; gagner, perdre un procès sudda yutib chiqmoq, yutqazmoq2. fig. ta'qib, quvg‘in qilmoq; doimiy tanqid ostiga olmoq3. loc. sans autre forme de procès betakalluflik bilan, tortinmay, iymonmay, to‘g‘ridan-to‘g‘ri; on l'a renvoyé sans autre forme de procès uni iymanib o‘tirmay, qaytarib yuborishdi.nm.inv.gram. fe'ldan anglatilgan ish-harakat. -
2 procès-verbal, aux
nm.1. protokol, akt; rédiger, dresser un procèsverbal protokol, akt tuzmoq; avoir un procès-verbal pour excès de vitesse tezlikni oshirganligi uchun protokol tuzilmoq2. qaror, protokol. -
3 accommoder
I vt.1. moslamoq, moslashtirmoq, muvofiqlashtirmoq; accommoder qqch. aux circonstances biror narsani sharoitga moslashtirmoq2. tuzatmoq, yo‘lga qo‘ymoq; accommoder une affaire ishni yo‘lga qo‘ymoq; accommoder un procès o‘zaro kelishuvga ko‘ra ishni to‘xtatmoq (sudda)3. tayyorlamoq (ovqat); accommoder un repas ovqat tayyorlamoq4. yarashtirmoq; accommoder deux personnes ikki kishini yarashtirmoq5. to‘g‘rilamoq, o‘qtalmoq, mo‘ljalga olmoq (ko‘z, optik asbob); accommoder sur l'infini, à l'infini cheksizlikka to‘g‘rilamoq, cheksizlikni mo‘ljallamoqII s'accommoder vpr.1. (à qqch) moslashmoq, kelishmoq; s'accommoder à la vie hayotga moslashmoq2. (de qqch) ko‘nmoq; mamnun bo‘lmoq. -
4 criminel
-elleI adj. jinoiy, jinoyatga oid, jinoyatkorona; instruction criminelle jinoiy ish tekshiruvi, qidiruvi natijasi; procès criminel jinoiy ishII n. jinoyatchi, jinoyatkor, xiyonatchi, xiyonatkor; criminel de droit commun qattiq jinoyatchi; criminel de guerre harbiy jinoyatchi; un grand criminel xavfli jinoyatchi, qotil. -
5 dresser
I vt.1. qurmoq, bino barpo qilmoq, tiklamoq, ko‘ tarmoq, qo‘ymoq, joylashtirmoq; dresser la tête boshini ko‘tarmoq; dresser le micro mikrofonni joylashtirmoq; dresser une machine mashinani tuzatmoq; dresser un piège tuzoq qo‘ymoq, qopqon qo‘ymoq; dresser un lit to‘shakni hozirlamoq, yozmoq; dresser le camp lager qurmoq; dresser une tente chodir qurmoq; dresser la table stolning ustiga ovqat, taomlar qo‘ymoq, bezatmoq; dresser l'oreille qulog‘ini ding qilmoq, hushyor tortmoq; dresser ses batteries chorasini ko‘rmoq; cela fait dresser les cheveux (sur la tête) bundan sochlari tik turib ketdi2. tuzmoq; dresser un procès-verbal bayonat yozmoq, tuzmoq; dresser un programme dastur tuzmoq; dresser un contrat shartnoma tuzmoq; dresser un plan rejalashtirmoq; dresser un acte d'accusation ayblov xulosasini yozmoq; dresser le premier bilan birinchi jamini yozmoq; dresser une fiche katakchani to‘ldirmoq3. hayvonlarni o‘rgatmoq4. (contre) qarshi qo‘ymoq, gij-gijlamoq5. yo‘nmoq, tekislamoqII se dresser vpr.1. turmoq, ko‘ tarilmoq, tiklanmoq; se dresser sur la pointe de pieds oyoq uchlariga ko‘ tarilib tik turmoq; se dresser sur ses ergots chiranmoq, o‘zini botir qilib ko‘rsatmoq2. baland ko‘ tarilib, yuksalib turmoq3. orqa oyoqlarida tik turmoq (ot haqida)4. (contre) bosh ko‘tarmoq, qo‘zg‘almoq, qo‘zg‘olon qilmoq, ko‘tarilmoq, qarshi chiqmoq. -
6 forme
nf.1. forma, tuzilish2. shakl, tashqi ko‘rinish; juger sur la forme tashqi ko‘rinishiga qarab baho bermoq; dans la forme et dans le fond shaklan va mazmunan3. xil, tur, shakl, qolip, nusxa, rasmiy tartib; pl. rasmiyatchilik; dans les formes judiciaires, légales sud va qonuniy tartibda; de (pure) forme rasman, rasmiy jihatdan, rasmiyatchilikdan, rasmiyat nuqtai nazaridan; un vice de forme yur sud tartibini, prosedurasini buzish; en forme loc.adv. tegishli, kerak bo‘lgan tarzda, tariqasida, yo‘snida, tarzida; être en forme sport.fam. yaxshi formada bo‘lmoq; être mis en forme rasmiylashgan bo‘lmoq; en bonne forme joyida, o‘rnida; en bonne et due forme to‘g‘ri va turli shaklda; pour la forme ko‘ngil uchun, rasmiyat uchun, xo‘ja ko‘rsinga qilmoq; loc.prép. en forme de, sous forme de réparations reparasiyalar niqobi ostida; y mettre des formes tartib intizomni xohlamoq, rioya qilmoq; sans autre forme de procès betakalluf bo‘lish, tortinmaslik4. metall quyadigan qolip, andaza, qolip, maxsus andaza5. poligr bosishga xizmat qiladigan qolip, andaza6. bichim, fason (shlapaning)7. tepalik (bosh qismining tepa qismi); qolip, ton (etikdo‘zlikda). -
7 intenter
vt.dr. sud ishi qo‘zg‘atmoq, davo qilmoq; intenter un procès à qqn. ish qo‘zg‘atmoq, sudga bermoq; fig. qarshi uyushmoq, oyoqqa turmoq. -
8 mascarade
nf.1. maskarad2. vieilli fantastik yoki hazil-mutoyibali tomosha3. kulgili, g‘alati ust-bosh; qu'est-ce que c'esr que cette mascarade? bu qanaqa masxarabozlik?4. fig. aldamchilik, ikkiyuzlamachilik, munofiqlik; ce procès n'est qu'une mascarade, les accusés sont condamnés d'avance bu sud aldamchilikdan boshqa narsa emas, sudlanuvchilarga oldindanoq hukm chiqarib qo‘yilgan. -
9 minute
I nf.1. minut, daqiqa; la minute se divise en soixante secondes bir minut oltmish sekundga bo‘linadi; intj. minute! bir daqiqa!2. lahza, on, daqiqa; jusqu'à la dernière minute oxirgi daqiqagacha; je reviens dans une minute men bir daqiqadan so‘ng kelaman; loc. d'une minute à l'autre mana-mana, hozir, albatta; à la minute shu zahotiyoq, shu ondayoq3. minut; angle de deux degrés et cinq minutes ikki gradus besh minutli burchakII adj.fam. shoshilinch, tez, naridan-beri, apil-tapil; des entrecôtes minute bir zumda tayyorlangan antrekot; talon minute poyabzallarni bir zumda ta'mirlash ustaxonasi.nf.dr. asl nusxa; la minute d'un jugement sud hukmining asl nusxasi; consulter les minutes d'un procès sud ishining asl nusxasiga murojaat qilmoq. -
10 perdre
I vt.1. yo‘qotmoq, mahrum bo‘lmoq, ayrilmoq, boy bermoq, qo‘ldan ketkizmoq; il perd, il a perdu tout son argent au jeu, dans une faillite u o‘yinda, omadsizlikda bor pulini boy beryapti, boy berdi; perdre son emploi ish joyini yo‘qotmoq; loc. n'avoir plus rien a perdre yo‘qotadigan hech vaqosi bo‘lmaslik; vous ne perdez rien pour attendre kutganingizga yetasiz; fam. tu ne le connais pas? tu n'y perds rien, tu ne perds rien sen uni tanimaysanmi? ko‘p narsa yo‘qotmapsan, ko‘p narsa yo‘qotmapsan!2. yo‘qotmoq, ayrilmoq, judo bo‘lmoq; elle avait perdu son père à douze ans u otasidan o‘n ikki yoshida ayrilgan edi; depuis qu'il boit, il a perdu tous ses amis ichishni boshlagandan beri u hamma do‘stlaridan ayrildi3. yo‘qotmoq (bir qismini, sifatini); perdre ses cheveux sochi to‘kilib ketmoq; perdre du poids ozmoq; perdre ses forces kuchdan qolmoq; perdre la vie hayotini yo‘qotmoq, o‘lmoq; perdre la raison aqldan ozmoq; perdre la mémoire xotirasini yo‘qotmoq; perdre connaissance hushidan ketmoq; perdre courage yuragi dov bermaslik; perdre patience sabri tugamoq, toqati toq bo‘lmoq; ce procédé a perdu son intérêt bu ish o‘z mohiyatini yo‘qotdi; certains mots perdent leur sens ayrim so‘zlar o‘z ma'nolarini yo‘qotadilar4. yo‘qotib qo‘ymoq, adashtirib qo‘ymoq; j'ai perdu mon stylo men ruchkamni yo‘qotib qo‘ydim; nous avons perdu notre guide biz yo‘lboshlovchimizni adashtirib qo‘ydik5. yo‘qotmoq, tushirib yubormoq; le blessé perd beaucoup de sang yarador ko‘p qon yo‘qotyapti6. yo‘qotmoq, qochirmoq; ne pas perdre une bouchée, une miette d'une conversation suhbatdan biror og‘iz so‘zni ham, bir ushoqni ham yo‘qotmaslik; loc. perdre qqn.qqch. de vue biror kimsani, biror narsani ko‘zdan qochirmoq (borib ko‘rmaslik, uchrashmaslik); nous nous sommes perdus de vue biz birbirimizni ko‘zdan qochirdik7. yo‘qotmoq, boshqarolmay qolmoq, adashmoq; perdre son chemin yo‘ldan adashmoq; loc. perdre pied nima qilarini bilmaslik, qiyin ahvolda qolmoq; perdre le nord o‘zini yo‘qotmoq, hayajonlanmoq, to‘lqinlanmoq8. yo‘qotmoq, foydalanib qolmaslik, o‘tkazib yubormoq; perdre du temps vaqtni yo‘qotmoq; perdre son temps o‘z vaqtini bekorga o‘ tkazmoq; vous n'avez pas un instant à perdre bir daqiqa ham yo‘qotmasligingiz kerak; il a perdu une bonne occasion de se taire u jim tursa yaxshiroq bo‘lar edi9. yutqazmoq, boy bermoq, qo‘ldan chiqarmoq; perdre l'avantage ustunlikni boy bermoq; perdre la partie o‘yinni boy bermoq; perdre une bataille jangni yutqazmoq; perdre un procès u ishni yutqazdi (sudda); il a perdu u yengildi; il a horreur de perdre u yutqazadi (u yaxshi o‘yinchi emas); perdre du terrain orqada qolaboshlamoq, yutqazaboshlamoq, tashabusni boy bermoq; cette maladie perd du terrain bu kasallik chekinaboshladi10. mahrum qilmoq; halok, nobud qilmoq, juvonmarg, xarob qilmoq; il cherche à nous perdre u bizni nobud qilmoqchi11. tushirmoq (obro‘sini), zarar qilmoq (obro‘siga), mahrum qilmoq (obro‘sidan, amalidan), o‘z boshiga yetmoq; son excès d'ambition le perdra uning o‘ ta shuhratparastliligi o‘z boshiga yetadi; perdre qqn. auprès de qqn. biror kishini biror kishi oldida obro‘sini to‘kmoq; c'est le témoignage de son complice qui l'a perdu o‘z sherigining guvohligi uning boshiga yetdi12. buzmoq, yo‘ldan ozdirmoq, yo‘ldan chiqarmoq; uning yomon tanishlari uni yo‘ ldan chiqardi; relig. yo‘ldan ozdirmoq, yo‘ldan chiqarmoq, gunohi azimga botirmoq13. birovni to‘g‘ri yo‘ldan chiqarmoq, adashtirmoqII se perdre vpr.1. yo‘q bo‘lib ketmoq, yo‘qolmoq; les traditions se perdent an'analar yo‘q bo‘lib ketyapti2. yomon foydalanilmoq, keraksiz bo‘lmoq, yo‘qotmoq, boy bermoq; laisser (se) perdre une occasion qulay paytni boy bermoq3. g‘oyib bo‘lmoq, yo‘q bo‘lmoq; des silhouettes qui se perdent dans la nuit tunda g‘oyib bo‘ladigan sharpalar4. adashmoq, adashib qolmoq; chalg‘imoq, tutilib qolmoq; nous allons nous perdre biz adashib qolamiz; c'était la nuit et je me suis perdu tun edi va men adashib qoldim; plus je pense à ce problème, plus je m'y prends men bu masalani qancha o‘ylasam, shuncha adashib ketaman; se perdre dans, en botmoq, berilmoq, g‘arq bo‘lmoq; se perdre dans ses pensées o‘z xayollariga g‘arq bo‘lmoq5. relig. yo‘ldan ozmoq, gunohi azimga botmoq. -
11 plaideur
-eusen. sudlashuvchi tomonlar; les plaideurs d'un procès ish yuzasidan sudlashuvchilar. -
12 plaignant
-anteadj.n. sudda shikoyat qiluvchi; la partie plaignante, le plaignant, dans un procès biror ish yuzasidan shikoyat qiluvchi tomon, shikoyat qiluvchi. -
13 politique
I adj.1. siyosiy, siyosatga oid; siyosiy tuzum bilan bog‘liq bo‘lgan, davlat va huquq bilan bog‘ liq bo‘lgan; pouvoir politique siyosiy hokimiyat; les institutions politiques d'un état davlatning siyosiy qonunqoidalari; un homme politique, une femme politique siyosiy arbob2. siyosiy kurashga oid; la vie politique française Fransiyaning siyosiy hayoti; les procès politiques siyosiy voqealar; les partis politiques siyosiy partiyalar3. unité politique siyosiy davlat birligi; géographie politique siyosiy geografik birlik4. litt. ustamon, ustamonlik va ehtiyotlik bilan muomala qiladigan5. économie politique siyosiy iqtisodII nm. siyosatchi, siyosiy arbob; un fin politique o‘tkir siyosatchi; les grands politiques ulkan siyosat arboblari; le politique et le social siyosat va ijtimoyot.nf.1. siyosat yurgizish (ichki, tashqi siyosat); la politique d'un parti biror partiyaning siyosati2. siyosat (ijtimoiy hayotdagi voqeahodisalar); s'occuper, se mêler de politique siyosat bilan shug‘ullanmoq, siyosatga aralashmoq. -
14 révision
nf.1. qayta ko‘rib chiqish; préparer une révision de la constitution konstitutsiyani qayta ko‘rib chiqishga tayyorlamoq; la révision d'un procès sud ishni qayta ko‘rib chiqish2. tekshirish, ko‘rib chiqish; révision des listes électorale saylov ro‘yxatlarini tekshirib chiqish3. nazoratdan o‘ tkazish; procéder à la révision d'un véhicule transport vositasini nazoratdan o‘ tkazishga kirishmoq4. yana bir bor qaytarib chiqish (imtihonga, yozma ishga tayyorlanish uchun); faire des révisions o‘ tilgan programmani yana bir bor qaytarib chiqish.
См. также в других словарях:
proces — Proces, Controuersia, Dica dicae, Lis. Proces criminel, Iudicium capitis. Un proces verbal, Renuntiatio. Un proces où il est question de la liberté ou servage d aucun, Liberalis causa. Proces pour raison de succession, Haereditaria controuersia.… … Thresor de la langue françoyse
procès — [ prɔsɛ ] n. m. • 1324; « marche, développement » 1250; lat. processus, de procedere « aller en avant, s avancer » I ♦ 1 ♦ Vx ou littér. Développement, marche. Mod. Didact. Processus. ♢ (1927) Ling. Contenu sémantique du prédicat; ce que le verbe … Encyclopédie Universelle
proces — PROCÉS, procese, s.n. 1. Acţiune în justiţie făcută pentru soluţionarea unui diferend între două părţi care sunt în litigiu sau pentru constatarea şi sancţionarea călcării legilor statului; acţiune judecătorească; totalitatea actelor,… … Dicționar Român
Proces — Procès Pour les articles homonymes, voir Procès (homonymie). Galilée face au tribunal de l Inquisition (tableau de … Wikipédia en Français
proces — {{/stl 13}}{{stl 8}}rz. mnż I, D. u, Mc. processie {{/stl 8}}{{stl 20}} {{/stl 20}}{{stl 12}}1. {{/stl 12}}{{stl 7}} przebieg powiązanych przyczynowo, następujących po sobie zmian stanowiących stadia rozwoju, przeobrażania się czegoś;… … Langenscheidt Polski wyjaśnień
proces — pròces m DEFINICIJA 1. a. zakonomjerni slijed stanja, faza, pojava i sl., tok razvitka čega b. ukupnost radnji koje se obavljaju da se dobije određeni rezultat [proizvodni proces; proces prerade] 2. pravn. sudski postupak; parnica [sudski proces] … Hrvatski jezični portal
pròces — m 1. {{001f}}a. {{001f}}zakonomjerni slijed stanja, faza, pojava i sl., tok razvitka čega b. {{001f}}ukupnost radnji koje se obavljaju da se dobije određeni rezultat [proizvodni ∼; ∼ prerade] 2. {{001f}}pravn. sudski postupak; parnica [sudski ∼]… … Veliki rječnik hrvatskoga jezika
proces — proces·sor; … English syllables
PROCÈS — s. m. Instance devant un juge, sur un différend entre deux ou plusieurs parties. Procès civil. Procès criminel. Procès de grande discussion. Procès injuste. Procès douteux, mal fondé. Avoir un procès. Intenter un procès. Être en procès avec… … Dictionnaire de l'Academie Francaise, 7eme edition (1835)
procès — (pro sê ; l s se lie : un pro sê z important) s. m. 1° Dans le langage anatomique, il se dit de certains prolongements qui se rattachent à une partie principale (ce qui est un des sens propres du latin processus). Les procès ciliaires.… … Dictionnaire de la Langue Française d'Émile Littré
PROCÈS — n. m. Instance devant un juge. Procès civil. Procès criminel. Procès injuste. Procès douteux, mal fondé. Avoir un procès. Intenter un procès. Faire un procès à quelqu’un. être en procès avec quelqu’un. Instruire un procès. Poursuivre un procès.… … Dictionnaire de l'Academie Francaise, 8eme edition (1935)