-
1 Kot
m -(e)s, oh. pl 1. çirk, zibil; 2. nəcis, peyin; ◊ j-n durch / in den \Kot ziehen məc. şər atmaq; hörmətdən salmaq, rüsvay etmək -
2 kot
Qabırğa -
3 cop
(-pu)dəyənək, kötəkdəyənək, kötək -
4 Dresche
f oh. pl 1. taxıl döymə; xırman vaxtı; 2. dan. kötək; \Dreschebekommen döyülmək, kötəklənmək, əzişdirilmək -
5 Wams
n (5) gödəkcə; ◊ einem das \Wams ausklopfen kimisə kötəkləmək; etw. aufs \Wams kriegen kötəklənmək, danlanmaq, abrı verilmək -
6 Wichse
f (11) 1. vaks (çəkmə yağı); 2. pomada, fabra (bığ yağı); 3. politura, spirtli lak (mebel üçün); 4. dan. döymə, kötək; es wird \Wichse setzen səni yaxşı kötək gözləyir -
7 берёзовый
берёза söz. sif.; берёзовый лес tozağacı meşəsi; дать берёзовую кашу kötəkləmək. -
8 взбутетенить
несов. köhn. döymək, əzişdirmək, kötəkləmək. -
9 взбучка
ж 1. kötək; 2. töhmət, məzəmmət; ? задать взбучку həddini bildirmək; dərsini vermək (cəzalandırmaq). -
10 вздутый
I. прич. şişirdilmiş, köpdürülmüş; şişmiş, köpmüş. II. прич. döyülmüş, əzişdirilmiş, kötəklənmiş. -
11 вздуть
I. сов. 1. üfürmək, püfləmək; 2. qaldırmaq; ветер вздул пыль külək toz qaldırdı; 3. məc. şişirtmək; 4. məc. dan. hədsiz artırmaq, qaldırmaq (qiymətləri). II. сов. dan. kötəkləmək, döymək, əzişdirmək. -
12 взлупить
сов. dan. döymək, əzişdirmək, kötəkləmək. -
13 dayak
döymə, kötək, vurma -
14 Abreibung
f (10) 1. silmə; 2. cilalama; 3. tib. sürtmə; ovxalama; j-m eine \Abreibung geben dan. kimisə yaxşıca kötəkləmək; əzişdirmək -
15 Buckel
I m (6) qoz, donqar; dal, kürək, bel; einen krummen \Buckel machen belini əymək; yaltaqlıq etmək; einen auf den \Buckel bekommen, den \Buckel voll kriegen kötəklənmək, döyülmək; sich (D) einen \Buckel lachen nəfəsi kəsilənə qədər gülmək; ◊ er kann mir den \Buckel heraufklettern dan. onu sayan kimdirII f (11), m (6) 1. qabarıq metal bəzək; 2. toqqa -
16 durchprügeln
vt döymək, kötəkləmək -
17 Fell
n (2) 1. xəz; 2. dəri; ◊ j-m das \Fell gerben kimisə kötəkləmək; j-m das \Fell über die Ohren ziehen* məc. 1) kiminsə dərisini soymaq; 2) kimisə aldatmaq; sich das \Fell über die Ohren ziehen lassen* dan. özünü müdafiə edə bilməmək; j-n beim \Fell nehmen* / haben / halten* / kriegen kiminsə boynunun ardından yapışmaq; er hat ein dickes \Fell məc. onun dərisi (gönü) qalındır; seine \Felle fortschwimmen sehen* son ümidini itirmək; dir juckt das \Fell! çoxdandır döyülmürsən; çoxdan boynunun ardı sillə görmür; Man soll das \Fell nicht verkaufen, ehe man (nicht) den Bären hat! ata. söz. ≅ At almamış tövlə tikməzlər -
18 Haue
f (11) 1. k.t. toxa, kərki; 2. oh. pl dan. vurma, döymə, kötək -
19 hauen
vt 1. çapmaq, yarmaq, zərbə endirmək; 2. vurmaq; kötəkləmək; 3. yonmaq; 4. biçmək (ot); ◊ das ist weder gehauen noch gestochen nə tüfəngə çaxmaqdır, nə sümbəyə toxmaq; über die Schnur \hauen cızığından çıxmaq; zu Boden \hauen vurub yıxmaq; j-n übers Ohr \hauen dan. kiminsə qulağını kəsmək (aldatmaq); j-m / j-m eins hinter die Ohren \hauen kiminsə qulağının dibinə ilişdirmək; j-n in Stücke \hauen məc. kimləsə haqq-hesabı çürütmək -
20 Hieb
m (1) 1. zərbə; \Hiebe versetzen / austeilen zərbə endirmək, zərbə vurmaq; \Hiebe bekommen* kötək yemək; der \Hieb sitzt zərbə hədəfə dəydi; 2. məc. işarə, eyham; das ist ein \Hieb auf mich bu daş mənə atılır
- 1
- 2
См. также в других словарях:
kot — kot … Dictionnaire des rimes
Kot — Kot … Deutsch Wörterbuch
kötəkləmə — «Kötəkləmək»dən f. is … Azərbaycan dilinin izahlı lüğəti
kötəklənmə — «Kötəklənmək»dən f. is … Azərbaycan dilinin izahlı lüğəti
kötəkləşmə — «Kötəkləşmək»dən f. is … Azərbaycan dilinin izahlı lüğəti
Kot — – med. Fäzes oder Faeces, wohl im 19. Jahrhundert aus dem franz. Adj. fécal als Fäkalien ins Deutsche entlehnt – ist das meist feste, durch den Darm ausgeschiedene Verdauungsprodukt (Ausscheidung, Exkrement) von Menschen und Tieren, bestehend aus … Deutsch Wikipedia
kot — I {{/stl 13}}{{stl 8}}rz. mż I, C. u, Mc. kocie {{/stl 8}}{{stl 20}} {{/stl 20}}{{stl 12}}1. {{/stl 12}}{{stl 7}} zwierzę domowe o puszystym futerku, długim ogonie, ostrych, wysuwanych pazurach; miauczy, poluje na myszy, inne drobne gryzonie i… … Langenscheidt Polski wyjaśnień
Kot — is the surname of a Polish szlachta (nobility) family. Although its literal meaning is cat, the surname origin is probably Polish mediaeval name of a person who starts settling people in a village or in a town. The first mention 13th century.The… … Wikipedia
Kot — Sm (früher auch n.) erw. reg. (11. Jh.), mhd. quāt, kāt n., quōt, kōt m./n., fnhd. auch Kat, Quat, ahd. quāt, kōt n. Stammwort Aus vd. * kwǣda m./n. Kot, Dung , neben dem ae. cwead n., afr. kwād Dung mit unerklärtem Lautunterschied steht ( *… … Etymologisches Wörterbuch der deutschen sprache
kot — kot; kot·wal; kot·wa·lee; leu·kot·ic; si·al·kot; suk·kot; … English syllables
Kot — Kot: Das in mitteld. Lautgestalt gemeinsprachlich gewordene Wort bezeichnete zunächst die Ausscheidung aus dem tierischen und menschlichen Körper. Dann wurde es auch im Sinne von »Dreck, Schmutz« gebräuchlich, beachte die Zusammensetzung… … Das Herkunftswörterbuch